4 C 101/2026

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 11 850 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 850 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 830 Kč od 3. 12. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 670 Kč od 5. 6. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 450 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 11 850 Kč s příslušenstvím, představující zákonný úrok z prodlení, z titulu dlužných zákonných příspěvků nepojištěných vozidel ve výši 1 830 Kč, 5 670 Kč a 3450 Kč a nákladů souvisejících s jeho uplatněním ve výši 3 x 300 Kč. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaný tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměl žádné námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaný v období od 25. 5. 2023 do 24. 7. 2023 (tj. celkem 61 dní) provozoval osobní automobil reg. zn. SPZ bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Zákonná denní sazba za toto vozidlo přitom činila 30 Kč. Zákonný příspěvek příslušející žalobkyni ve výši 1 830 Kč (61 dní x 30 Kč) a náklady související s uplatněním a vymáháním tohoto příspěvku ve výši 300 Kč však žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne 18. 9. 2023 ve lhůtě 60 dnů neuhradil, a proto byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ze dne 19. 2. 2026. Soud dále zjistil, že žalovaný v období od 25. 7. 2023 do 29. 1. 2024 (tj. celkem 189 dní) provozoval osobní automobil reg. zn. SPZ bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Zákonná denní sazba za toto vozidlo přitom činila 30 Kč. Zákonný příspěvek příslušející žalobkyni ve výši 5 670 Kč (189 dní x 30 Kč) a náklady související s uplatněním a vymáháním tohoto příspěvku ve výši 300 Kč však žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne 21. 3. 2024 ve lhůtě 60 dnů neuhradil, a proto byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ze dne 13. 11. 2025. Soud též zjistil, že žalovaný v období od 30. 1. 2024 do 23. 5. 2024 (tj. celkem 115 dní) provozoval osobní automobil reg. zn. SPZ bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Zákonná denní sazba za toto vozidlo přitom činila 30 Kč. Zákonný příspěvek příslušející žalobkyni ve výši 3 450 Kč (115 dní x 30 Kč) a náklady související s uplatněním a vymáháním tohoto příspěvku ve výši 300 Kč však žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne 8. 8. 2024 ve lhůtě 60 dnů neuhradil, a proto byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ze dne 13. 11. 2025. Po právní stránce soud nárok žalobkyně na příspěvek z nepojištěného vozidla do 31. 3. 2024 posoudil podle § 4 a § 15 podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění platném do 31. 3. 2024. Výši příspěvku a poplatku soud posoudil dle vyhlášky Ministerstva financí č. 417/2017 Sb. Po právní stránce soud nárok žalobkyně na příspěvek z nepojištěného vozidla od 1. 4. 2024 posoudil podle § 6 odst. 1 a 2, § 45, § 46 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. Po provedeném řízení a právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jak co do dlužných příspěvků, který odpovídá součinu zákonné denní sazby a počtu dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tak i co do příslušenství žalované částky, představující zákonný úrok z prodlení. Dnem následujícím po splatnosti příspěvků a nákladů na jejich uplatnění se žalovaný vůči žalobkyni ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, přičemž žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: 1. soudní poplatek ve výši 800 Kč, 2. odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu, ve výši 3 x 400 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby), 3. 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči ve dvou vyhotoveních (§ 201 a § 204 odst. 1 o. s. ř.). Nebude-li plně dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se plnění domoci v rámci jeho soudního výkonu nebo exekuce (§ 251 o. s. ř.).