4 C 104/2021

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o stanovení příspěvku na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce

I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhá placení výživného pro neprovdanou matku ve výši 5 000 Kč měsíčně, splatného vždy do 15. dne každého měsíce předem s účinností od 27. 1. 2020, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 37 510 Kč, k rukám jeho právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou na Okresní soud v Třebíči dne 2. 8. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném stanovení výživného pro neprovdanou matku ve výši 5 000 Kč, a to zpětně od 27. 1. 2020. Návrh odůvodnila tím, že se žalovaným nežije ve společné domácnosti od půlky dubna 2021. Žalovaný po celou dobu těhotenství nepřispíval žalobkyni na bydlení ani na jídlo, byť bydlel v jejím domě. Po dobu, kdy žalobkyně čerpala mateřskou dovolenou, bydlel žalovaný zadarmo u ní doma. Žalobkyně připouští, že žalovaný koupil pro dceru starší kočárek zn. Joolz, starší jídelní židličku, novou postýlku, sem tam přispěl na pleny, či třeba 200 Kč na oblečení na malou. Od pátého měsíce nezl. dcery po velkých hádkách začal žalovaný platit měsíčně 3 000 Kč měsíčně na nezl. dceru a 7 000 Kč na jídlo vč. bydlení. Což podle žalobkyně bylo pro rodinný rozpočet zcela nedostačující. Žalovaný užíval auto žalobkyně, aniž by přispíval na naftu. Po velkých hádkách zaplatil pojistku na dům či auto. Nakonec žalovaný vyplatil hypotéku na dům žalobkyně ve výši 767 730 Kč. Poté co se odstěhoval ze společné domácnosti, tak žalobkyně vyplatila žalovanému na hypotéku částku 67 730 Kč a částku 700 000 Kč dle smlouvy o narovnání žalovanému splácí od září 2021 splátkou ve výši 2 000 Kč měsíčně s úrokem 790 Kč. Žalobkyně tvrdí, že po celou dobu, kdy žalovaný u ní bydlel, platila 3 600 Kč za elektřinu, 1 000 Kč za vodu a 3 750 Kč za hypotéku, dále každý druhý víkend živila jeho syna [jméno] [příjmení]. V důsledku rodičovské dovolené s dcerou [příjmení] [příjmení], [datum narození], přišla o veškeré příjmy a o zbytek žalobkyni obral žalovaný. Žalovaný pracuje jako živnostník, s tím, že když pracoval ve [právnická osoba] Mont, tak pobíral 250 Kč za hodinu. Žalobkyně je na rodičovské dovolené, která potrvá do čtvrtého roku dítě, a to z důvodu, že po celé léto je školka v místě bydliště žalobkyně uzavřená. Žalobkyně je svobodná matka, která má tři vyživovací povinnosti, a to k nezl. [jméno], dále k nezl. [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození] a nezl. [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], dále má žalobkyně již zletilou dceru [jméno], vůči níž zákonnou vyživovací povinnost již nemá, ale nadále ji podporuje. Během těhotenství žalovaný žalobkyni ničeho na zvýšené náklady spojené s těhotenstvím nepřispěl, nepřispíval ani na společnou domácnost, byť u žalobkyně bydlel doma. V důsledku mateřské dovolenou s nezl. [jméno] přišla o veškeré příjmy, ze kterých byla schopna živit sebe a svoje děti. Měsíční náklady žalobkyně na domácnost představují částku v minimální výši 23 321 Kč. Žalobkyně je aktuálně na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 6 970 Kč. Na základě dohody o provedení práce měla odměnu v částce 9 900 Kč, a to do prosince 2021. Byť žalovaný tvrdí, že jeho příjmy činí 7 600 Kč měsíčně, tak z doložených bankovních výpisů žalovaného vyplývá, že v období od února 2020 do května 2021 dosahoval průměrného příjmu ve výši 48 430 Kč. Přesto žalovaný pozastavil svoji živnost od 21. 7. 2021 a je veden na úřadu práce. Žalobkyně má za to, že žalovaný měl neoficiální příjmy, a to po celou dobu jejich vztahu.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 12. 10. 2021, v němž s nárokem žalobkyně nesouhlasí. Uvádí, že po celou dobu, kdy žil ve společné domácnosti, tak přispíval částkou 7 000 Kč měsíčně, podílel se na dalším financování výdajů spojených s chodem domácnosti a s dokončením stavebních prací na rodinném domě žalobkyně v [adresa]. Přispěl také žalobkyni částkou 20 000 Kč na doplacení dluhu stavební firmě, která stavěla její dům. V červenci 2021 přispěl žalobkyni částkou 7 000 Kč na dovolenou, kam jela se svými dcerami a společnou dcerou [anonymizováno]. Finančně se podílel na svátcích, narozeninách a Vánocích pro její dvě dcery. Připouští, že vyplatil žalobkyni hypotéku ve výši 767 300 Kč, když částku 67 300 Kč žalobkyně žalovanému v hotovosti již vrátila a zbylou částku 700 000 žalobkyně splácí žalovanému částkou 2 790 Kč, kdy si sama stanovila úroky 790 Kč. Nesouhlasí, že by u žalobkyně žil zadarmo, když hradil havarijní pojištění na automobil žalobkyně, pojistku na její rodinný dům a pohonné hmoty do jejího auta. Uvedené bohužel platil hotově, takže nemá možnost tyto platby prokázat. Žalovaný dále platil opravy auta žalobkyně, nástřik podvozku, výměnu a vyvážení kol. Pokud se jelo na výlet, tak veškeré náklady jako strava a ubytování šli za žalovaným, zároveň žalobkyni platil veškeré její cigarety. Žalovaný se podílel též na nákladech spojených s rodinným domem žalobkyně, zaplatil železnou dvoukřídlou bránu v kombinaci s tahokovem ve výši 55 000 Kč, opěrnou zeď ze ztraceného bednění vč. betonu a armaturu v hodnotě 26 000 Kč, obklady kolem oken a dveří v hodnotě 5 000 Kč, kompletní natažení obvodových zdí rodinného domu vč. rohových lišt s perlinkou v hodnotě cca. 16 000 Kč. Dále se podílel na úpravě pozemku kolem rodinného domu. Podílel se též na dokončovacích pracích uvnitř domu a koupil vestavnou skříň. Od července 2021 je žalovaný veden na úřadu práce, kde nepobírá žádné dávky a jeho čistý měsíční příjem činí 7 600 Kč hrubého a další příjem nemá. Je ochoten přispívat žalobkyni max. částkou 1 000 Kč, a to od května 2021. Žalovaný pravidelně hradí výživné na nezl. dceru Mishell ve výši 3 000 Kč měsíčně. Od roku 2019 žalovaného trápí chronické zdravotní obtíže s páteří, kvůli nimž byl hospitalizován na neurologickém oddělení, následně na rehabilitačním oddělení. Dne 31. 8. 2019 žalovaný podstoupil operační zákrok, přesto jeho zdravotní obtíže přetrvávají. V roce 2020 přestal pracovat jako stavební dělník. Nyní je vyřizována jeho žádost o přiznání invalidního důchodu, o který požádal dne 15. 11. 2021. V současné době hradí žalovaný běžné výdaje z finančních prostředků, které má z prodeje své nemovitosti. V době, kdy se žalobkyní vedl společnou domácnost, tak tato zjevně necítila žádný nedostatek, a to do doby, než došlo k rozpadu jejich vztahu. Od srpna 2021 přispěl částkou přes 10 000 Kč na nezletilou dceru nad rámec výživného. Žalovaný má za to, že není na místě přiznat žalobkyni příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů ani v období mezi 1. 5. 2021 do 27. 1. 2022, proto navrhuje, aby soud žalobu zamítl a uložil žalobkyni povinnost nahradit náklady řízení.

3. Z provedených listinných důkazů a vyjádření účastníků dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu: Z rodného listu [příjmení] [příjmení], narozené 27. 1. 2020, soud zjistil, že jejími rodiči jsou žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalovaný [celé jméno žalovaného]. Z dohody o pracovní činnosti uzavřené mezi P.J. – [právnická osoba], a [celé jméno žalovaného] vyplývá, že žalovaný vykonával pro tuto společnost zámečnické a údržbářské práce, a to v období od 28. 7. 2021 do 31. 12. 2021 za pracovní odměnu 7 600 Kč měsíčně, přičemž pracovní doba byla 20 hodin týdně. Z SMS komunikace mezi žalobkyní a žalovaný z července 2021 vyplývá, že jejich vztah není harmonický a problémy spočívají v otázce financí a výchovy společné nezletilé dcery. Z dohody o narovnání uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní dne 2. 7. 2021 vyplývá, že žalovaný uhradil za žalobkyni částku 767 730 Kč na vyplacení hypotéky od ČSOB a žalobkyně mu na tuto částku již uhradila 67 730 Kč a dále mu splácí měsíčně 2 790 Kč, přičemž částka 790 Kč je dohodnutý měsíční úrok. Z dohody o provedení práce uzavřené dne 5. 8. 2021 mezi zaměstnavatelem [právnická osoba] a zaměstnancem [celé jméno žalobkyně] vyplývá, že byla sjednána tato dohoda na pracovní pozici asistenta pro období od 5. 8. 2021 do 31. 12. 2021. Za výkon této práce náležela žalobkyni pracovní odměna ve výši 9 900 Kč čistého měsíčně, a to od září 2021 do prosince 2021. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory Úřadu práce ČR ze dne 9. 9. 2021 vyplývá, že žalobkyně pobírala příspěvky na tři nezl. děti v celkové výši 3 780 Kč. Rodičovský příspěvek pro žalobkyni dle potvrzení Úřadu práce ČR činil od září 2020 do června 2021 částku 6 970 Kč, respektive 6 9745 Kč měsíčně. Z potvrzení Úřadu práce ČR vyplývá, že žalovaný je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od 21. 7. 2021 dosud. Žalovanému též od 21. 7. 2021 po dobu pěti měsíců vznikl nárok na částku 5 661 Kč za první dva měsíce, na částku 4 355 Kč na další dva měsíce, a dále na částku 3 920 Kč po dobu zbývající. Z potvrzení OSSZ v [obec] ze dne 15. 11. 2021 vyplývá, že žalovaný podal žádost o přiznání invalidního důchodu. Z lékařských zpráv o ambulantním vyšetření [nemocnice] v období od června 2019 na neurologické ambulanci vyplývá, že žalovaný trpí bolestmi zad a byl též hospitalizován na lůžkovém oddělení v období od 19. 6. 2019 do 23. 6. 2019. Následně byl hospitalizován na rehabilitačním oddělení [nemocnice] v období od 26. 6. 2019 do 4. 7. 2019. Žalovaný se též ambulantně léčil s bolestmi zad v druhé polovině roku 2019. Z dohody o pracovní činnosti uzavřené mezi zaměstnavatel P.J. – [právnická osoba] a zaměstnancem [celé jméno žalovaného] vyplývá, že byla sjednána tato dohoda pro výkon údržbářských a zámečnických prací v období od 1. 1. 2022 do 28. 2. 2022 Touto dohodou byla sjednána odměna za odvedenou práci 7 600 Kč měsíčně, přičemž rozsah pracovní doby činil 40 hodin měsíčně. Z pojistné smlouvy [číslo] vyplývá, že žalobkyně je vlastníkem a provozovatelem osobního motorového vozidla značky Mazda a roční pojistka činí 8 001 Kč. Roční pojistka pojištění rodinného domu žalobkyně činí 6 180 Kč. Mezi měsíční výdaje žalobkyně patří životní pojištění ve výši 154 Kč, splátka hypotéky ve výši 2 790 Kč, záloha na elektřinu ve výši 3 000 Kč a penzijní připojištění ve výši 100 Kč, což vyplynulo z výpisů z bankovního účtu žalobkyně. Soud nezjistil pro toto řízení žádné relevantní informace z protokolu z jednání ve věci péče a určení výživného pro nezl. [jméno] ze dne 27. 7. 2021 a ze dne 21. 10. 2021, když tato jednání se zaměřila na výši příjmu žalobkyně a žalovaného; tyto však již byly prokázány v tomto řízení z provedených důkazů. V řízení bylo též prokázáno, že žalovaný hradí pravidelně měsíčně příspěvek na penzijní spoření nezl. dceři [anonymizováno] ve výši 300 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně za období od 1. 1. 2018 do 31. 1. 2022 vyplývá, že žalobkyně měla v období od února 2018 do září 2018 průměrný čistý měsíční příjem v rozmezí 18 - 20 000 Kč čistého. V této době byla žalobkyně zaměstnána u dopravního podniku [právnická osoba] jako řidička. Poté změnila zaměstnání a pracovala na poště, kde měla průměrný měsíční příjem ve výši 15 - 17 000 čistého, od května 2019 byla na nemocenské a její příjem byl 12 000 – 13 826 Kč. Po narození dcery [anonymizováno] v lednu 2020 pobírala žalobkyně peněžitou pomoc v mateřství v rozsahu 15 – 17 000 Kč, a to do července 2020. Poté pobírala žalobkyně rodičovský příspěvek, a to od srpna 2020 do srpna 2021 od úřadu práce v rozmezí 6 403 – 6 970 Kč, poté od září 2021 se jí rodičovský příspěvek navýšil na částku 10 725 Kč, a to až do prosince 2021. Od září 2021 byl další příjem žalobkyně z dohody o provedení práce se [právnická osoba] s. r. o. ve výši 9 900 Kč měsíčně, a to až do konce roku 2021. Z bankovního účtu žalovaného soud zjistil, že příjem žalovaného byl v období od února 2020 do května 2021 ze závislé činnosti v rozmezí 26 740 - 64 235 Kč, plátce mzdy [právnická osoba] s.r.o. (později P.J. - [právnická osoba]). Od září 2021 se příjem žalovaného od uvedené společnosti snížil měsíčně na částku 6 764 Kč, a to až do února 2022 s tím, že v září 2021 dostal dávku od úřadu práce ve výši 1 279 Kč. Z výslechu žalobkyně vyplynulo, že žalovaný přispíval od května 2020 na chod domácnosti částkou 7 000 Kč, a to až do dubna 2021, uhradil dluh na elektřině ve výši 8 500 Kč, prováděl též stavební práce na domě žalobkyně. Z výpisu bankovního účtu žalovaného od května 2021, tedy od doby, kdy se žalobkyní nevedl společnou domácnost, uhradil v květnu 2021 žalobkyni částku 8 000 Kč za sedačku a tiskárnu. V období od června 2021 do února 2022 zasílal žalovaný žalobkyni pravidelně částku 400 Kč na (telefonní) paušál, v červenci 2021 zaslal žalovaný na účet žalobkyně příspěvek na dovolenou ve výši 7 000 Kč, v září 2021 poskytl žalovaný žalobkyni půjčku ve výši 10 000 Kč. V období od května 2020 hradil žalovaný výživné pro nezl. [jméno] na účet žalobkyně ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný též hradí pravidelně měsíčně na výživné nezl. synovi částku 1 500 Kč. Žalovaný platí měsíčně pro každé své nezl. dítě spoření ve výši 300 Kč. Žalobkyně při svém účastnickém výslechu uvedla, že v době, kdy žalovaný sdílel s ní společnou domácnost, tak kupoval jídlo, pracoval na rodinném domě, přispěl na vestavnou skříň částkou ve výši 20 000 Kč. Na nemocenskou v období před porodem nastoupila žalobkyně z důvodu bolesti zad a pupeční kýly, nikoliv z důvodu těhotenství, poté plynule přešla na mateřskou dovolenou. Z orientační nabídky hypotečního úvěru předloženého žalobkyní vyplývá, že při výši úvěru 700 000 Kč u banky je plánovaná splátka 2 790,40 Kč. Z výpisu katastru nemovitostí [list vlastnictví] v k.ú. [obec] u [obec] vyplývá, že žalobkyně je vlastníkem domu [adresa] na p. č. st. 152 a k tomu přiléhající zahrady. Ze zástavní smlouvy k nemovitosti [číslo] vyplývá, že žalobkyně měla u společnosti [právnická osoba] úvěrový dluh ve výši 800 000 Kč s příslušenstvím. Rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 18. 11. 2021, č.j. 10 Nc 1030/2021-137, byla stanovena žalovanému povinnost přispívat na výživu nezl. [jméno] částkou 4 000 Kč, které žalovaný hradí od prosince 2021 k rukám žalobkyně.

4. Podle ustanovení § 920 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., v platném znění (dále jen o. z.) není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož je otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

5. Podle ustanovení § 922 odst. 2 o. z. výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

6. Předpokladem pro přiznání požadovaného nároku na výživné pro neprovdanou matku je skutečnost, že v důsledku těhotenství a narození dítěte došlo ke snížení příjmů matky. Soud proto poměřoval, jaké příjmy měla žalobkyně jakožto neprovdaná matka v době před porodem a následně po porodu nezletilé dcery a po dobu dalších dvou let od jejího narození. V době před porodem představoval příjem žalobkyně částku 15 – 17 000 Kč čistého měsíčně, kterého dosahovala v posledním zaměstnání před odchodem na mateřskou dovolenou, přičemž v období od dubna 2019 do prosince 2019 (včetně) byl příjem žalobkyně z nemocenského pojištění v rozmezí 12 – 13 826 Kč měsíčně. Poté se jí příjem zvýšil na částku lehce přesahující 17 000 Kč, a to v období od ledna 2020 do července 2020, představující peněžitou pomoc v mateřství. Od srpna 2020 žalobkyni příjem poklesl na 6 945 – 6 970 Kč, představující rodičovský příspěvek. Tedy pokles příjmu žalobkyně lze zaznamenat od srpna 2020, oproti příjmu, který pobírala před nástupem na mateřskou dovolenou představující částku necelých 14 000 Kč, jako dávku nemocenského pojištění. Tato částka je pro posouzení snížení příjmu žalobkyně rozhodující, neboť žalobkyně v řízení netvrdila, že by byla práce neschopná v důsledku těhotenství, nýbrž tomu bylo z důvodu jiných zdravotních obtíží. V této souvislosti nelze opomenout, že žalovaný od února 2019 vedl se žalobkyní společnou domácnost. Žalobkyně od něj až do května 2020 ničeho nepožadovala, co se týče příspěvku na vedení společné domácnosti. Na společnou domácnost započal žalovaný přispívat v květnu 2020 částkou 7 000 Kč měsíčně a tuto hradil do dubna 2021, kdy opustil společnou domácnost. [jméno] žalobkyně uvedla, že vedle uvedené platby na domácnost žalovaný se podílel výkonem prací na domě žalobkyně, hradil též občasné nákupy, pořídil vestavnou skříň do domu žalobkyně, slunečník a hradil pojištění domu. Od května 2020 žalovaný platit žalobkyni na nezletilou dceru výživné ve výši 3 000 Kč, převodem na její účet. Za období, kdy žalobkyně vedla se žalovaným společnou domácnost, tak žalovaný od května 2020 na tuto domácnost pravidelně přispíval a hradil další výdaje spojené s užíváním domu, přičemž uvedená částka 7 000 Kč měla nahradit výpadek v příjmech žalobkyně, z nichž byly doposud hrazeny výdaje na společnou domácnost. Soud tak nemá, s ohledem na výše uvedené, v tomto období za prokázané, že skutečně došlo ke snížení příjmů žalobkyně. A to i s ohledem na skutečnost, že v období do května 2020 žalovaný ničeho na společnou domácnost nepřispíval a žalobkyně ani po něm ničeho nepožadovala. Pro období od května 2021 do srpna 2021 (včetně), kdy žalobkyně byla odkázána výlučně na rodičovský příspěvek ve výši 6 945 Kč, by bylo možné uvažoval o přiznání výživného pro žalobkyni za předpokladu, že žalovaný ničeho žalobkyni nepřispěl. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného však vyplývá, že v květnu zaslal žalovaný žalobkyni částku 5 000 Kč na„ výdaje“, uhradil též 8 000 Kč na sedačku a tiskárnu, nadále pravidelně hradil žalobkyni paušál ve výši 400 Kč, v červenci 2021 zaslal žalobkyni příspěvek na dovolenou ve výši 7 000 Kč. Tedy ani v tomto období nemá soud za prokázané, že došlo ke snížení příjmů žalobkyně, neboť žalovaný přispěl žalobkyni uvedenými částkami. V červenci 2021 byla mezi účastníky uzavřena dohoda o narovnání, kterou žalovaný vyplatil žalobkyni hypotéku, a tato je nadále splácena žalovanému ve výši 2 790 Kč měsíčně. Na uzavření smlouvy o narovnání a vyplacením hypotéky žalovaným se stanovením dohodnuté částky splátek, je třeba pohlížen jako na další finanční výpomoc žalobkyni žalovaným, neboť za dané situace, kdy nezletilá dcera žalovaného sdílí společnou domácnost se žalobkyní, je nepravděpodobné, že by došlo k zesplatnění poskytnuté půjčky. Též smluvní podmínky jsou výhodnější, než u hypoteční banky (viz čl. II. bod 3 smlouvy o narovnání). V dalším období, tj. od září 2021 do prosince 2021, došlo ke zvýšení rodičovského příspěvku žalobkyně na 10 725 Kč a žalobkyně též pobírala odměnu ze závislé činnosti ve výši 9 900 Kč, tedy příjem žalobkyně byl vyšší než před nástupem na mateřskou dovolenou. Soud v této souvislosti upozorňuje, že žalobkyně může požadovat výživné pro neprovdanou matku maximálně do dvou let ode dne porodu, tj. do ledna 2022.

7. Žalobkyni jako neprovdané matce lze podle § 920 o. z. vedle nároku na výživné přiznat též náhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem; takový nárok však žalobkyně v řízení nepožadovala. Soud současně upozorňuje žalobkyni, že výše příjmu žalovaného je rozhodná pro určení jeho životní úrovně. Zohlednění životní úrovně žalovaného je relevantní v případě stanovení výživného pro jeho dítě, tj. pro nezletilou [příjmení], nikoli však při stanovení výživného žalobkyni jakožto neprovdané matky.

8. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že nejsou splněny zákonné předpoklady pro přiznání příspěvku na výživu žalobkyni jako neprovdané matce, jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by došlo ke snížení příjmů žalobkyně v důsledku jejího těhotenství a porodu, a proto soud žalobu, ve znění žalobního petitu, zcela zamítl.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., v platném znění, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jelikož žalovaný byl v řízení úspěšný, neboť žaloba byla zcela zamítnuta, má žalovaný právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto představují odměnu za zastupování žalovaného advokátem spočívající v pěti úkonech právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření se k žalobě ze dne 30. 1. 2022, účast při jednání dne 3. 2. 2022, vyjádření se k doplnění důkazů ze dne 7. 3. 2022 a účast při jednání dne 23. 3. 2022), po 5 900 Kč za 1 úkon, při tarifní hodnotě 120 000 Kč (24 x 5 000 Kč), tj. 29 500 Kč, podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., s připočtením pěti režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky, tj. ve výši 1 500 Kč, a daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je právní zástupce žalovaného, ve výši 6 510 Kč. Celkové náklady žalovaného v řízení tak představují částku 37 510 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení splatné k rukám zástupce žalovaného ve lhůtě stanovení v § 160 odst. 1 o.s.ř.