4 C 104/2024

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem tituly před jménem jméno FO , tituly za jménem , ve věci zástavního věřitele: Jméno zástavního věřitele ., IČO IČO zástavního věřitele sídlem Adresa zástavního věřitele zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti zástavnímu dlužníkovi: Jméno zástavního dlužníka , narozená Datum narození zástavního dlužníka bytem Adresa zástavního dlužníka o soudní prodej zástavy Soud nařizuje k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši 1 695 560,05 Kč s úrokem ve výši 5,90 % ročně z částky 1 547 859,77 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 547 859,77 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení, prodej zástavy, a to pozemku p. č. St. 388, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba v části obce , adresa, , č.p. 267, rod. dům, a pozemku p. č. 537/46, orná půda, vše zapsané na LV č. , hodnota, , vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, u Hrotovic, obec , adresa, .

1. Zástavní věřitel se návrhem doručeným k Okresnímu soudu v Třebíči dne 13. 9. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud nařídil prodej zástavy, a to nemovitých věcí ve vlastnictví zástavního dlužníka specifikovaných ve výroku tohoto usnesení. Návrh odůvodnil tím, že mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem byla uzavřena smlouva o hypotečním úvěru reg. č. , tel. číslo, , podle níž byl zástavním dlužníkem čerpán úvěr v celkové vyčerpané výši 2 200 000 Kč. Dlužník ze smlouvy o úvěru se zavázal vrátit zástavnímu věřiteli poskytnutý úvěr spolu s úroky v pravidelných měsíčních splátkách a platit zástavnímu věřiteli poplatky za služby poskytované v souvislosti s úvěrem. Aktuální výše úrokové sazby činí 5,90 % ročně z vyčerpané a dosud neuhrazené jistiny úvěru. Dlužník neplnil řádně ze smlouvy o úvěru a včas své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru, zejména byl v prodlení s hrazením sjednaných splátek (poslední řádně uhrazená splátka byla splatná dne 15. 6. 2024). Zástavní věřitel tedy v souladu s úvěrovými podmínkami uplatnil úvěrové opatření spočívající v požadavku na úplné splacení jistiny této pohledávky, a to ke dni 16. 7. 2024. Zástavní věřitel má rovněž nárok na úroky z prodlení v zákonné výši ze splatné jistiny úvěru. Ke dni 11. 9. 2024 činila pohledávka zástavního věřitele vyplývající ze smlouvy o úvěru celkem částku 1 616 545,45 Kč, která je tvořena jistinou ve výši 1 559 909,19 Kč, úroky ve výši 22 364,11 Kč, poplatky ve výši 2 000 Kč a zákonnými úroky z prodlení ve výši 32 272,15 Kč. Pohledávka je na základě zástavní smlouvy k nemovitostem reg. č. , hodnota, ze dne 17. 5. 2011 zajištěna zástavním právem k těmto nemovitým věcem pro vlastníka – zástavního dlužníka, a to: pozemek p. č. st. 388, jehož součástí je stavba č.p. 267 v části obce , adresa, , a pozemek p. č. 537/46, to vše zapsáno na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, u Hrotovic. Zástavní dlužník byl výzvou ze dne 25. 7. 2024 vyzván k úhradě dlužné pohledávky, avšak tato výzva zůstala z jeho strany bez odezvy.

2. Zástavní dlužník se k návrhu vyjádřil tak, že s prodejem zástavy nesouhlasí a neuznává jej, neboť na hypoteční úvěr k nemovitosti , adresa, , která je zatížena zástavním právem, platí a dlužné splátky, které vznikly v době závažné nemoci spoludlužníka , jméno FO, byly za pomoci rodiny zaplaceny. Zástavním dlužník zpochybňuje výši úrokové sazby 5,9 %, dále tvrdí, že celková dlužná částka neodpovídá aktuálnímu výpisu z hypotečního úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne 22. 7. 2024, když byly uhrazeny též splátky za období od srpna do listopadu 2024. Připouští, že se splátkami se opozdil, ovšem s , právnická osoba, jednal o nastalé situaci. Dále popisuje okolnosti, za nichž byla hrazena exekuce vedena vůči němu ze strany , právnická osoba, . Má za to, že měla být se změnou úroku a změnou zůstatku dluhu též změněna zástavní smlouva k nemovitostem, k čemuž nedošlo, a proto tato smlouvě není podle zástavního dlužníka aktuální. Zástavní dlužník proto navrhuje, aby soud návrh zástavního věřitele na soudní prodej zástavy zamítl.

3. Soud nařídil jednání ve věci na den 16. 1. 2025 a na den 23. 1. 2025, na nichž byly provedeny listinné důkazy a vyslechnuta stanoviska účastníků. Soud v souvislosti s úhradou splátek na hypotečním úvěru dlužníkem za období září až listopad 2024 ve výši 12 200 Kč měsíčně, k nimž došlo po doručení návrhu zástavního věřitele, vyzval zástavního věřitele k doplnění údajů o aktuální výši pohledávky zajištěné zástavním právem váznoucím na nemovitých věcech zástavního dlužníka. Po vyčíslení aktuálního dluhu soud při jednání připustil změnu návrhu tak, že aktuální celková výše dlužné pohledávky činí 1 695 560,05 Kč s příslušenstvím ve výše smluvního úroku 5,9% ročně plynoucí z částky 1 547 859,77 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení 12,75% ročně plynoucí z částky 1 547 859,77 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení.

4. Podle ustanovení § 358 ZŘS soud nařídí prodej zástavy, doloží–li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem.

5. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti současně nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Doloží-li zástavní věřitel uvedené skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře, může soud prvního stupně rozhodnout o nařízení prodeje zástavy bez jednání, tedy bez slyšení zástavního dlužníka, a s tím, že žalobu doručí zástavnímu dlužníku až spolu s usnesením o nařízení prodeje zástavy (srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 12. 2003, sp. zn. 23 Co 672/2003, které bylo uveřejněno pod č. 89 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004). To, že v řízení o soudním prodeji zástavy soud zkoumá jen skutečnosti uvedené v ustanovení § 200z odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř.) [shodně § 358 odst. 1 ZŘS] a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, samozřejmě neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí zástavním věřitelem podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (srov. například § 268 odst. 3 o. s. ř.) nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1467/2004, uveřejněné pod č. 37 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005, a též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 21 Cdo 1520/2009, dostupné na www.nsoud.cz).

6. Z uvedeného vyplývá, že zástavní dlužník může v řízení o soudním prodeji zástavy důvodně zpochybňovat jen to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem; tedy zda tyto skutečnosti zástavní věřitel skutečně doložil. V tomto rozsahu nebyly uvedené skutečnosti zástavním dlužníkem zpochybněny. Námitky ohledně tvrzené neaktuálnosti zástavní smlouvy, spornosti ohledně výše smluvního úroku a výše pohledávky z hypotečního úvěru zajištěné zástavou nejsou v tomto řízení relevantní, obzvláště tehdy pokud zástavní dlužník netvrdí žádné konkrétní skutečnosti ohledně správnosti výše dluhu. Povaha řízení o soudním prodeji zástavy, určená shora uvedeným okruhem posuzovaných okolností, totiž neumožňuje provést dokazování k takovým sporným tvrzením (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2011, sp. zn. 21 Cdo 2786/2011, obdobně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. 21 Cdo 3834/2019).

7. Námitky zástavního dlužníka zpochybňující výše sjednaného smluvního úroku a skutečnou výši zástavním právem zajištěné pohledávky zástavního věřitele jdou nad rámec okruhu skutečností, které soud v řízení o soudním prodeji zástavy zkoumá. K této obraně zástavního dlužníka proto soud nepřihlédl. Pokud zástavní dlužnice má za to, že zajištěná pohledávka zanikla, soud zastaví výkon rozhodnutí prodejem zástavy podle ustanovení § 268 odst. 3 o. s. ř.

8. Soud v této souvislosti uzavírá, že zástavní věřitel k návrhu doložil kopii smlouvy o hypotečním úvěru ze dne 17. 5. 2011, včetně všeobecných obchodních podmínek, potvrzení o čerpání hypotečního úvěru dlužníkem ve výši 2 200 000 Kč, výpisy z úvěrového účtu, platební historii, oznámení o výši zápůjční úrokové sazby ve výši 5,90 % pro období od 15. 5. 2022 do 14. 5. 2027, výzvu k okamžitému splacení hypotečního úvěru včetně dodejky, předžalobní výzvu včetně dodejky, smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 17. 5. 2011 včetně výpisu z katastru nemovitostí dokládající vlastnictví zástavy. Těmito listinami zástavní věřitel doložil skutečnosti tvrzené v žalobě, a to zajištěnou pohledávku, její výši, existenci zástavního práva k zástavě, i kdo je zástavním dlužníkem, soud proto jeho návrhu v souladu s ustanovením § 358 odst. 1 ZŘS vyhověl a rozhodl o nařízení soudního prodeje zástavy.

9. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud nerozhodoval. Náhradou nákladů v řízení o soudním prodeji zástavy se opakovaně zabýval Ústavní soud ČR z hlediska ústavnosti (srov. sp. zn. II. ÚS 114/06 a sp. zn. I. ÚS 28/14) a dovodil, že je porušením práva na spravedlivý proces a princip rovnosti účastníků řízení, pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodováno i o nákladech řízení.