4 C 161/2021

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 394 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 394 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 23. 3. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení částku ve výši 200 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Třebíči – do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na soudním poplatku částku 400 Kč. Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky 394 Kč jako nákladů vzniklých v souvislosti s převozem žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice Jihlava dne 28. 10. 2020. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaný tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměl námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dne 28. 10. 2020 v čase od 14:00 hod. do 15:30 hod. žalobkyně provedla převoz žalovaného z Třebíče do Protialkoholní záchytné stanice Jihlava s následnou cestou zpět, a to za asistence dvou policistů při najetí celkem 60 kilometrů, přičemž žalovaný byl pod vlivem alkoholu, když naměřená hodnota alkoholu v dechu činila 3,43 promile. Vyúčtovanou náhradu za použití služebního dopravního prostředku ve výši 394 Kč však žalovaný dosud ani částečně neuhradil, přestože byl k zaplacení této částky žalobkyní vyzván, a to výzvou ze dne 8. 3. 2021 s lhůtou k zaplacení do 22. 3. 2021. Po právní stránce soud posuzoval věc podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Nárok na úhradu úroku z prodlení pak vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014. Jeho výše je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl výzvou žalobkyně ze dne 8. 3. 2021 vyzván, aby žalovanou částku zaplatil nejpozději do 22. 3. 2021, a proto je zřejmé, že do prodlení se zaplacením této částky se dostal dne následujícího, tedy dne 23. 3. 2021. Od tohoto dne je povinen platit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 8,25 % ročně až do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšné žalobkyni proto soud přiznal za použití ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. náhradu ve výši 200 Kč, za dva úkony po 100 Kč (předžalobní výzva a podání ve věci samé), a to podle § 2 odst. 1 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Na žalobkyni se v daném řízení vztahuje osvobození od soudního poplatku. Vzhledem k tomu, že soud jejímu návrhu zcela vyhověl, přechází poplatková povinnost ve smyslu § 2 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, v plném rozsahu na žalovaného, jenž nemá proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, ani není od soudního poplatku osvobozen. Žalovanému je tak stanovena povinnost k úhradě soudního poplatku ve výši vyměřené podle položky č. 2 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků, jenž tvoří přílohu k citovanému zákonu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu) Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).