4 C 166/2021

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 17 960 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 17 960 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 20 894,12 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 17 960 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 17 960 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 17 960 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku částka, k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 20. 8. 2021, se žalobkyně domáhá, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 17 960 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 17 960 Kč, a to z titulu žalovanou nesplněného obsahu smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 30. 5. 2006 mezi právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba, IČO – dále též jen„ Provident“) jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty anonymizováno peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit anonymizováno peněžní prostředky ve výši částka (jistina + souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč), a to formou 52 týdenních splátek ve výši 480 Kč. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Výše pohledávky tak po částečných úhradách ze strany žalované činí 10 793,27 Kč na jistině půjčky a 7 166,73 Kč na poplatku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi anonymizováno a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k převedení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 6. 1. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu soudu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) – žalovaná.

4. Soud vycházel z listin předložených žalobkyní, přičemž ze smlouvy o půjčce ze dne 26. 5. 2006, číslo zjistil, že tohoto dne došlo mezi anonymizováno jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem k podpisu smlouvy, v níž se anonymizováno zavázal poskytnout žalované v hotovosti půjčku v celkové výši 15 000 Kč, a to za souhrnný poplatek 9 960 Kč. Žalovaná byla podle této smlouvy povinna splácet celkovou částku 24 960 Kč v 52 pravidelných týdenních splátkách ve výši 480 Kč. Přípisem anonymizováno ze dne 6. 1. 2021 byla žalovaná informována o výši dlužné částky (17 960 Kč bez příslušenství) a dále o tom, že tato pohledávka byla z anonymizováno postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy ze dne 18. 12. 2020. Uvedená smlouva o postoupení pohledávek byla též součástí listin provedených k dokazování, to včetně výňatku z přílohy k této smlouvě, dokládající postoupení pohledávky anonymizováno za žalovanou. Dne 29. 7. 2021 pak žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě žalované pohledávky s upozorněním na její možné vymáhání prostřednictvím soudního řízení, nebude-li uhrazena do 13. 8. 2021.

5. Po právní stránce soud žalobou uplatněné nároky posoudil podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013, a to s odkazem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále též jen„ o. z.“), podle něhož není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále též jen„ obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle § 52 odst. 1 obč. zák., jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

9. Podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

11. Mezi právním předchůdcem žalobkyně (anonymizováno) a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o půjčce, a to jako smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 52 odst. 1 obč. zák. Ačkoli anonymizováno dostál svým povinnostem, jež mu ukládá citované ustanovení § 657 obč. zák. a jemu následující, jakož i svým sjednaným povinnostem smluvním, žalovaná jej porušováním sjednaných podmínek smlouvy o půjčce (zejména tím, že na poskytnuté finanční prostředky nesplácela řádně a včas) přiměla k podání této žaloby a požadavku na úplné zaplacení dosud nesplacené části půjčky.

12. Žalobkyně (jako právní nástupkyně anonymizováno ve vztahu k vymáhané pohledávce) tak má nepochybně právo na to, aby jí žalovaná zaplatila dosud nesplacené splátky, tedy nesplacenou část jistiny ve výši 10 793,27 Kč a nesplacenou část poplatku ve výši 7 166,73 Kč. Žalobkyně má také právo na to, aby jí žalovaná uhradila též úroky z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy (viz § 517 odst. 1 a 2 obč. zák.). Žalobkyně v tomto ohledu požadovala zákonný úrok z prodlení v kapitalizované podobě za období od počátku prodlení (dne 20. 9. 2006) do dne postoupení pohledávky žalobkyni (tedy do dne 18. 12. 2020), a to ve výši 20 894,12 Kč. Výše zákonných úroků odpovídá době prodlení a výši úroku z prodlení 7,25 % ročně podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, a částce, s níž se žalovaná dostala do prodlení ve výši 17 960 Kč. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

13. Soud z výše uvedených důvodů žalobě ve výroku I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl.

14. Náhradu nákladů řízení přiznal soud žalobkyni ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. v plné výši, neboť žalobkyně byla plně úspěšnou účastnicí řízení. Soud přitom nenalezl důvody pro postup podle § 150 o. s. ř.

15. Podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, žalobkyni přísluší náhrada nákladů vynaložených na zastupování advokátem spočívající v odměně advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění před podáním žalobního návrhu, podání soudu s návrhem ve věci samé) ve výši 900 Kč (tedy 300 Kč za každý z těchto úkonů), dále pak paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce, a to ve výši 100 Kč v souvislosti s každým úkonem právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.), celkem 300 Kč. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přísluší žalobkyni náhrada za daň z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobkyně plátcem, a to ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad, tedy 252 Kč Náklady právního zastoupení žalobkyně tak činí 1 452 Kč a náklady řízení (s připočtením zaplaceného soudního poplatku 800 Kč) celkově 2 252 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.