4 C 23/2024

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , s.r.o., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 67 593 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 67 593 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 67 593 Kč od 19. 7. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 29 949 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit náklady řízení vzniklé České republice – Okresnímu soudu v Třebíči ve výši 90 866,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, ze dne 17. 10. 2023 se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 67 593 Kč s příslušenstvím, představující náhradu škody spočívající v nákladech na opravu poškozeného oplocení areálu rozvodny Řípov ve vlastnictví žalobkyně. Opravu oplocení prováděla společnost SUPER-KRETE CZECH, s.r.o., a to poté, co bylo oplocení dne 17. 2. 2022 poškozeno plastovou nádobou – jímkou na odpad o objemu 20 m3 ve vlastnictví žalované. Dne 19. 5. 2022 žalobkyně vystavila žalované daňový doklad číslo 1316053006 znějící na částku 67 593 Kč se splatností do 18. 7. 2022. Dne 9. 8. 2023 odeslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu, přesto žalovaná škodu ve výši 67 593 Kč přes opakované výzvy neuhradila.

2. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná včas odpor, který odůvodnila tím, že nejsou splněny obecné předpoklady vzniku povinnosti škodu nahradit, žalobkyně neunesla důkazní břemeno k prokázání předpokladů pro vznik škody, tedy protiprávní jednání, vzniky újmy a příčinnou souvislosti mezi jednáním a vznikem škody. Dále žalovaná uvádí, že i kdyby byly předpoklady vzniku škody prokázány, tak za škodu není odpovědná. Žalovaná odkazuje na ustanovení § 2937 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.), když má za to, že dne 17. 2. 2022 panovaly v lokalitě Řípov takové povětrnostní podmínky, při nichž vítr dosahovat rychlosti nad 20,8 m/s, což dle Beaufortovy stupnice odpovídá stupni č. 9 – vichřice, která se na souší projevuje tím, že může strhávat komíny či tašky ze střechy nebo právě vyzvedávat do vzduchu plastové nádoby. Toto tvrzení žalovaná prokazuje záznamem z meteostanice Kostelní Myslová, kde dosahoval vítr rychlosti 22,9 m/s, ze meteostanice Sedlec, kde dosahoval vítr rychlosti 27,7 m/s, a z meteostanice Velké Meziříčí, kde dosahoval vítr rychlosti 24 m/s. Z jednotlivého umístění meteostanic, kdy objekt Řípov se nachází uvnitř trojúhelníku vymezeného uvedenými meteostanicemi, žalovaná dovozuje, že i v oblasti Řípov panovala dne 17. 2. 2022 vichřice. Žalovaná dále upozorňuje na to, že nádrž se nacházela v uzavřeném objektu žalované a předmětná plastová nádoba by musela překonat jek oplocení areálu, tak i vzdálenost mezi dvěma objekty v délce 70 m. Žalovaná tak má za to, že jednoznačně nezanedbala dohled nad plastovou nádobou, a proto byl naplněn exkulpační důvod dle shora uvedeného ustanovení. K údajné škodě tak podle žalované mělo dojít v důsledku vyšší moci – povětrnostními podmínkami rovnající se vichřici, kdy se jedná o okolnost vylučující odpovědnost za škodu. Ve spojení se vzdálenosti mezi dvěma objekty a taktéž oplocením je podle žalované zřejmé, že jednak nezanedbala dohled nad věcí a taktéž ani neporušila svou prevenční povinnost podle § 2900 a násl. o. z. Jelikož žalovaná má za to, že za vzniklou škodu není odpovědná, a to ani zčásti, žalobkyní uplatňovaný nárok neuznává a navrhuje, aby soud žalobu zamítnul.

3. Na základě zjištění učiněných z účastníky předložených listin, výslechů svědků a znaleckého posudku dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze zápisu o události R 110/22kV Řípov ze dne 18. 2. 2022 vzal soud za prokázané, že dne 17. 2. 2022 v podvečerních hodinách bylo poškozeno venkovní oplocení areálu rozvodny Řípov. Nehoda byla způsobena během větrného počasí, kdy vlivem silného poryvu větru došlo k přemístění plastové nádoby z objektu firmy Bresco, a. s., pádem na plot. Plastová nádoba – jímka na splaškový odpad o obejmu 20 m3, vlivem větru překonala oplocení výrobní firmy, cca 30 m volného prostoru a dopadla na roh oplocení E.GD., a.s., a tam zůstala ležet. Poničila 3 kusy plotového pole, podhrabové desky, bavolet a sloupky. Z objednávky žalobkyně ze dne 28. 3. 2022 bylo prokázáno že tato si u společnosti SUPER-KRETE CZECH, a.s., objednala opravu oplocení TR Řípov. Za uvedenou opravu byla uvedenou společností vyúčtována částka 67 593 Kč, to fakturou číslo 20224074 ze dne 6. 5. 2022. Následně došlo k vydání faktury žalobkyní vůči žalované na uvedenou částku za poškození perimetrického oplocení rozvodny Řípov ze dne 17. 2. 2022, faktura byla splatná dne 18. 7. 2022. Z údajů meteostanice Sedlec ze dne 17. 2. 2022 bylo zjištěno, že v 13:59 hod. byla síla větru 27,7 m/s, stejného dne na meteostanici Kostelní Myslová byla v 16:02 hod. zaznamenána rychlost větru 22,9 m/s a na meteostanici Velké Meziříčí byla ve 14:06 hod. rychlost větru 24 m/s. Ze sdělení Generali České pojišťovny, a.s., ze dne 6. 6. 2022 bylo zjištěno, že pojišťovna žalované sdělila, že žalovaná za škodu vzniklou při škodní události ze dne 17. 2. 2022 neodpovídá, protože byla zapříčiněna vyšší mocí a z uvedených důvodů nemohla pojišťovna poskytnout příslušné plnění a případ tak bez náhrady odložila. V článku publikovaném na stránce www.meteopress.cz ze dne 17. 2. 2022 nazvaném „Česko zasáhl orkán o síle až 181 km/hodinu, Polskem se prohnalo několik tornád“, je uvedeno několik míst v České republice, kde vítr dosáhl rychlosti 125 km/h (34,8m/s), přičemž se jednalo o místa ve Středočeském, Plzeňském, Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Dále bylo zjištěno, že předmětná nádoba na vodu – jímka, která měla poškodit oplocení žalobkyně, má označení BR-D-20 s hmotností 470 kg a je dvouplášťová. Z vyjádření jednatele žalované vyplynulo, že v areálu žalované je umístěno více nádob s tím, že tyto jsou upevněny dvanácti palcovými šrouby k tří metrovým paletám. Dále uvedl, že dne 17. 2. 2022 velká nádoba byla vytržena z palet a poškodila stavbu střecha v areálu a dále zřejmě pod vlivem větru poškodila plot žalované a dále plot žalobkyně a vzdálenost mezi areály odhadl na 100 až 150 m. Dále uvedl, že jímka je k paletě připevněna 2 šrouby, které jsou navrtány ke dnu jímky a přišroubovány do palety, přesah dna je 2 až 3 cm. Ze soupisu prací od společnosti SUPER-KRETE CZECH, s.r.o., ze dne 17. 3. 2022 bylo zjištěno, že celkové náklady na opravu oplocení žalobkyně činí 67 592,94 Kč, a z toho práce a dodávky činí 30 222,94 Kč a vedlejší rozpočtové náklady činí 37 370 Kč. Z fotografií areálu žalované na č.l. 50-54 vyplývá, že v uvedeném areálu se nachází několik plastových nádob různých velikostí, s tím že tyto jsou buď postaveny na paletách nebo volně položeny na zemi, uvedené plastové nádoby nejsou kryty žádnou střechou. Z výslechu svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že u žalované pracuje přerušovaně nyní jako OSVČ, více jak 10 let. Dále uvedl, že jímky jsou skladované v areálu žalované na ploše z palet, jímky mají tří centimetrový přesah dna a kotví se v areálu ke dřevěné paletě 6 šrouby, jsou to šrouby s velkou hlavou kvůli vytržení. Kotvení jímek označil jako standardní, jímky jsou ukotveny vždy cca do hodiny, kdy jsou na místo přivezeny. Dále svědek uvedl, že palety jsou též položeny v trávě, zarostlé, a jsou přikurtovány k podestě, která je tam dlouhodobě. Jímky jsou vyráběny v Třebíči, poté jsou exportovány z haly a skladovány v areálu žalované, poté co je jímka vnesena do areálu buď ti, kteří ji donesou nebo svědek paletu přichytí 6 šrouby pomocí aku vrtačky. Do areálu se vejde cca 15 malých jímek, ale záleží na velikosti. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek pracuje jako zaměstnanec u žalované více než 4 roky. V době, kdy došlo ke škodní události, v areálu nebyl, přijel později a pomáhal odstraňovat předmětnou platovou nádrž 20. Na odnesení poškozené jímky se podíleli 4 lidé. Dále uvedl, že v rohu areálu žalované jsou palety, ke kterým se jímky kotví, všechny jímky jsou kotveny 6 šrouby, kotví se kolem lemu jímky. Nestává se podle svědka, že by jímky nebyly kotveny, podle svědka jímky, které leží v trávě, jsou přikurtovány. V areálu je skladováno několik desítek kusů bazénů a jímek. Při události, kdy byla poškozena jímka, byla poškozena též střecha chatky, která se v areálu nachází. Na střeše chatky byla strhaná fólie, dále uvedl, že při likvidaci jímky byl poškozen spodek jímky, byly z něj vytrhané šrouby. Ze znaleckého posudku č. 0027744/2025 zpracovaného Ing. Miroslavem Blažkem, MBA, znalce z oboru strojírenství, konstrukce a systémy využívající svarové a lepené spoje, bylo zjištěno, že je nezbytné pro zajištění jímky, aby nedošlo k jejímu pohybu, ji zabezpečit dostatečným počtem vrutů, tak aby při největší hodnotě proudění větru byla jímka s nejmenší hmotností 260 kg pevně ukotvena k podestě (paletě). V tomto případě musí být počet kotvících vrutů minimálně 4 a více na jednu jímku. Při použití vrutů předaných znalci žalovanou je nutno zajistit i správný technologický postup montáže vrutu. Otvor pro vrut musí být předvrtán na průměr 3 a půl milimetru a následně vrut zašroubován. Dále je třeba zajistit spoj vrutu s podložkou proti dilatacím vrutu ve dřevě podložky, otlaků vrutu v plastovém lemu jímky nebo dokonce k jeho roztržení vlivem nízkých teplot v zimě. Znalec též zdůraznil, že boční síla při proudění vzduchu okolo jímky činí až 2kN, což odpovídá tíze závaží o hmotnosti 204 kg, což je skoro stejné jako dolní hranice hmotnosti jímky. Znalec uvedl způsoby, jak kompenzovat negativní vliv teplotní dilatace vrutu, a to jednak vyfrézováním, tzv. ledvinky v límci jímky, nebo otvor ve smrkovém prknu palety úložiště. Cílem je přichytit jímku co nejblíže podložce, tak aby se minimalizovaly reakce z os X a Y a nedošlo k roztržení reakcí os X, Y do osy Z a nevygenerovat další reakci nebo vztlakovou sílu v místě kotvení jímky k podložce vrutem. Dále znalec upozorňuje na střídání teplot v zimním období a pod bodem mrazu, kdy jímka je v denním období vystavena působení deště a srážek a může dojít k uvolnění vrutu zašroubovaného do dřevěné podložky a k celkovému snížení únosnosti spoje vrutu ve dřevě podložce palety. Znalec má za to, že by bylo vhodné umístit jímku pod přístřešek nebo znemožnit přístup vody ke kotvícímu spoji, hlavně v zimním období, pokud by jímky byly ve venkovním uložišti skladovány po delší dobu. Co se týče vlivu proudění větru na jímku o objemu 20 m3, tak proudění větru 20,8 m/s při řádném skladování plastové jímky na odpad a váze 260 až 470 kg a při správném zabezpečení proti pohybu nezpůsobí její uvolnění a uvedení jímky do pohybu. Při rychlosti proudění větru 24,4 m/s a předpokladu, že jímka měla hmotnost pouze 260 kg a za předpokladu, že nebylo při montáži kotvících vrutů použito předvrtání otvorů, mohlo dojít v případě kotvení jímky 2 šrouby při proudění větru v ose kotvení šroubů k jejímu uvolnění a uvedení do pohybu. Znalec dospěl i k závěru, že je technicky přijatelné a možné, aby se plastová nádrž – odpadní plastová jímka válcového tvaru o objemu 20 m3 následkem působení větru o síle 9 nebo 10 Beaufortovy stupnice vylomila z upevnění na dřevěných paletách, kdy toto upevnění k paletě tvořily 2 nebo 3 ocelové šrouby zašroubované skrze okrajový límec nádrže do podestýlkových dřevěných planet, a to i při hmotnosti jímky 470 kg. Znalec zohlednil poměrně velké reakce v rovině XY, které můžou kdykoliv generovat v ose Z, jejich vzájemným působením reakcí proti působení kotvícího vrutu. Znalec zohlednil i možnost uvolnění vrutu v kotvící poloze působením dilatací při střídání venkovních teplot nebo působením vodní fáze srážek a jejich změnou objemu v kapalném a pevném skupenské stavu. Co je ale podle znalce největším faktorem majícím vliv na pevnost kotvícího spoje, je dodržení správného technologického postupu při montáži vrutu. Jenom tím, že nedojde k předvrtání otvoru pro montáž vrutu nebo použitím nevhodného průměru vrtáku pro předvrtání otvoru, je pevnost spoje snížená více jak o 20 %.

4. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práv poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného a zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

5. Podle § 2937 odst. 1 o. z. způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, do nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.

6. Podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně tohoto, co uvedli účastníci.

7. Žalobkyně jako poškozená v řízení prokázala zákonné předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě újmy žalovanou, tedy samovolné působení věci - plastové jímky ve vlastnictví žalované, která byla umístěna v areálu žalované, když v důsledku jejího pohybu způsobené působení větru došlo k poškození oplocení areálu rozvodny Řípov, ve vlastnictví žalobkyně. Výše vzniklé škody byla prokázána soupisem prací provedených při opravě oplocení a fakturou č. 20224074 vystavenou dne 6. 5. 2022 společností SUPER-KRETE CZECH, s.r.o., která opravu oplocení prováděla.

8. Byť v odborné literatuře nepanuje shoda o povaze odpovědnosti za vzniklou újmu upravenou v §2937 o. z., tj. zda jde o odpovědnost subjektivní s presumovaným zaviněním s možností exkulpace, či o odpovědnost za výsledek s možností liberace, tak ze znění zákona jednoznačně vyplývá, že osoba k náhradě újmy povinná se povinnosti k náhradě zprostí, prokáže-li, že nad věcí nezanedbala náležitý dohled. Jaký dohled lze považovat za náležitý, bude záviset na objektivních okolnostech, zejména na povaze věci, jíž byl újma způsobena, na tom, k jakému účelu sloužila, kde, jak a jakým způsobem byla užívána (srov. Petrov, J. Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 3073 a 3074).

9. Předmětná plastová jímka byla v areálu žalované uskladněna, tedy na přechodnou dobu umístěna před tím, než měla být užita. Co se týče jejího upevnění na dřevěnou paletu, tak v řízení se vyjádřil jednatel žalobkyně, že byly užity 2 šrouby, které byly navrtány do dna jímky s přesahem 2-3 cm. Svědek , Anonymizováno, a , jméno FO, při svém výslechu hovoří o šesti šroubech, jimiž se kotví jímky ke dřevěným paletám skrz třícentimetrový přesah dna jímky. Bližší technologický postup při upevňování šroubů, zejména zda a jakým způsobem dochází k předvrtání otvorů, nebyl z výslechů svědků zjištěn. Žalovanou navrhované doplnění svědeckých výpovědí soud s ohledem na dále uvedené skutečnosti neprováděl. Z provedených důkazů vyplývá, že jímky umístěné v areálu nebyly pod střechou, a tudíž spoje byly pod vlivem povětrnostních podmínek, tj. větru, deště, sněhu a střídání teplot, což mělo negativní vliv na jejich kvalitu. Pokud se jedná o stav dřevěných palet (smrkové dřevo) umístěných v areálu žalované, k nimž se plastové nádoby připevňují, jediné (aktuální) detailní snímky jsou ve znaleckém posudku na č.l. 54 a 58 s tím, že tyto palety jsou zarostlé trávou, což potvrdil i svědek Tomek, který též uvedl, že jsou přikurtovány k podestě. Z uvedeného lze dovodit, že jsou tam umístěny dlouhodobě, což má též negativní vliv na kvalitu dřeva a následně i pevnost spoje. Z provedených důkazů též vyplývá, že v době škodní události panovaly v České republice zhoršené povětrností podmínky a z údajů meteostanic Sedlec (vzdálené cca 30 km od místa škodní události), z meteostanice Kostelní Myslová (cca 40 km), z meteostanice Velké Meziříčí (cca 20 km) vyplývá, že rychlost větru byla 22,9 - 27,7 m/s. Nejbližší meteostanice se nacházela ve Velkém Meziříčí, kde byla naměřena rychlost větru 24 m/s. Nelze tak přisvědčit tvrzení žalované, že rychlost větru v Třebíči – Řípově měla být až 30 m/s, když nejsilnější nárazy (s výjimkou Sněžky) na našem území uvedeného dne byly zaznamenány v jiných krajích, než na Vysočině. Proto je třeba vycházet ze znaleckého posudku, který pracoval s nejvyšší možnou rychlostí proudění větru 24,4 m/s.

10. Soud zohlednil v řízení provedené důkazy, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že žalovaná při zabezpečení upevnění předmětné plastové nádoby - jímky umístěné v jejím areálu nepostupovala s náležitou odbornou péčí (viz. § 5 odst. 1 o. z.), a to jako společnost jejímž předmětem činnosti je provádění staveb, při níž jsou montovány plastové jímky, a předmětnou plastovou nádobu nezabezpečila takovým způsobem, aby nezapříčinila vznik škody na majetku žalobkyně. Není tak naplněn liberační důvod vymezený v ustanovení § 2937 odst. 1, věty druhé, o. z. Žalovaná je odpovědná za vznik škody na majetku žalobkyně ve výši 67 593 Kč, a proto soud žalobě zcela vyhověl včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky, jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého plnění (§ 1970 o. z.).

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 949 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 704 Kč, dále z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2 100 Kč představující 300 Kč za každý ze sedmi úkonů (výzva k plnění, žaloba, vyjádření se k odporu žalovaného, účast na jednání dne 20. 6. 2024, dne 18. 9. 2024, dne 17. 10. 2024 a účast na jednání dne 26. 11. 2025) dle § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky. Žalobkyně v řízení soudu předložila výši hotových výdajů představující výdaje na cesty k jednání soudu z Brna do Třebíče a zpět, a to dne 20. 6. 2024, 18. 9. 2024, 17. 10. 2024 a dne 26. 11. 2025, osobním automobilem Škoda Octavia, reg. zn. , SPZ, , při počtu ujetých kilometrů 4 x 154 km a průměrné spotřebě benzinu automobilového 7,2 l/100 km, a ceně 38,20 Kč a amortizaci 5,60 Kč/km dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., tj. 3 855 Kč, při výpočtu 3 x [(1,54x38,20x7,2)+(154x5,60)], a ceně benzínu automobilového 35,80 Kč a amortizaci 5,80 Kč podle vyhlášky č. 475/2024 Sb., tj. 1 290 Kč, při výpočtu (1,54x35,8x7,2) + (154x5,8), celkem 5 145 Kč. Žalobkyně též složila zálohu na zpracování znaleckého posudku ve výši 20 000 Kč, která byla vyplacena za přiznané znalečné.

12. Výrok o nákladech státu je odůvodněn ustanovením § 148 o. s. ř., stát vynaložil na znalečném z rozpočtových prostředků soudu částku 90 866,75 Kč, a v řízení neúspěšná žalovaná je povinna tuto částku státu zaplatit.

13. Lhůta k plnění byla stanovena jako lhůta třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).