4 C 44/2021

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 1 580 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 580 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 123 Kč od 1. 2. 2020 do 10. 11. 2020, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky 1 580 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení jako dlužného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 22. 10. 2019 mezi žalobkyní a žalovaným. Jednalo se autopojištění„ [anonymizována dvě slova] – [rok] [anonymizováno]“ motorového vozidla tov. zn. [příjmení], typ SCENIC, [registrační značka]. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) - žalovaný. V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena výše uvedená pojistná smlouva, na kterou ovšem žalovaný nehradil sjednané lhůtní pojistné, v důsledku čehož pojistná smlouva zanikla ke dni 31. 1. 2020, přičemž vzniklý nedoplatek na pojistném ve výši 1 580 Kč žalovaný dosud žalobkyni neuhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, je kromě dlužné částky pojistného povinen hradit i žalobkyní nárokovaný zákonný úrok z prodlení z této částky. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, a to dle ust. § 2779 a násl., otázku úroku z prodlení pak posuzoval podle ustanovení § 1970 tohoto právního předpisu ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal soud proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) AT, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, ve výši 3 x 200 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, písemné podání soudu týkající se věci samé), 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. a) AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.