4 C 55/2022

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného adresa pro doručování: adresa žalovaného o zaplacení částky 6 560,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 560,43 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 963,02 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 374,05 Kč, úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 560,43 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úrok ve výši 29 % ročně z částky 6 560,43 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) z 10. 12. 2021 se žalobkyně domáhá, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 6560,43 Kč s příslušenstvím v podobě smluvního úroku a úroku z prodlení (v kapitalizované podobě a dále v procentní částce do zaplacení), a to z titulu žalovaným nesplněných povinností vyplývajících z obsahu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 23. 5. 2019 (dále též jen„ smlouva“), mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO] – dále též jen„ [anonymizováno]“) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem.

2. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty [anonymizováno] peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit [anonymizováno] peněžní prostředky ve výši 13 400 Kč, a to formou 45 týdenních splátek ve výši 298 Kč. Celková dlužná částka byla tvořena jistinou ve výši 7 000 Kč, dále kapitalizovaným úrokem za dobu trvání smlouvy ve výši 932 Kč, poplatkem za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 728 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 390 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne 18. 6. 2019. Poté činil dluh žalovaného na jistině celkově 6 560 Kč a na poplatcích a úroku 4 203,97 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi [anonymizováno] a žalobkyní, došlo s účinností k 5. 1. 2021 k převedení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 6. 1. 2021.

3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu písemným podáním ze dne 21. 6. 2022, které se týkalo posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně s tím, že podle žalobkyně [příjmení] splnil svoji zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného; jeho majetková situace byla dále ověřena z dohody o provedení práce a ze dvou faktur a ze dvou výplatních pásek, což plyne ze zákaznické karty. Současně si [anonymizováno] ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalobkyně současně soudu předložila kopii dvou faktur – daňových dokladů, z nichž vyplývá, že za provedenou práci bylo žalovaného mu ze strany jeho zaměstnavatele vyplaceno dne v dubnu 2019 částka 16 358 Kč a v květnu 2019 částka 2019 částka 15 589 Kč.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření – žalovaný (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

6. Soud při posouzení důvodnosti žaloby vycházel z listin předložených žalobkyní; ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že dne 23. 5. 2019 došlo mezi [anonymizováno] jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem k podpisu smlouvy, v níž [anonymizována dvě slova] zavázal poskytnout žalovanému v hotovosti zápůjčku ve výši 7 000 Kč, a to za souhrnný poplatek 5 050 Kč. Tato částka zahrnovala dle smlouvy úrok ve výši 932 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 2 728 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 1 390 Kč. Žalovaný byl podle této smlouvy povinen splácet celkovou částku 13 400 Kč v 45 pravidelných týdenních splátkách ve výši 298 Kč (poslední splátku pak ve výši 288 Kč). Jednotlivé splátky byly splatné do rukou zástupce [anonymizováno], a to tak, že první splátka byla splatná sedmého dne po uzavření smlouvy. Žalovaný pak na tuto částku zaplatil dosud toliko 900 Kč. Přípisem [anonymizováno] ze dne 6. 1. 2021 byl žalovaný informován o výši dlužné částky (16 464,40 Kč bez příslušenství) a dále o tom, že tato pohledávka byla z [anonymizováno] postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy ze dne 18. 12. 2021. Uvedená smlouva o postoupení pohledávek byla též součástí listin provedených k dokazování, a to včetně výňatku z přílohy k této smlouvě, dokládající postoupení pohledávky [anonymizováno] za žalovaným. Následně pak žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 9. 11. 2021 k úhradě žalované pohledávky s upozorněním na její možné vymáhání prostřednictvím soudního řízení.

7. Ze zákaznické karty [anonymizováno] datované ke dni 23. 5. 2019 soud zjistil, že tato listina (vyhotovená ke stejnému dni jako smlouva o zápůjčce) obsahuje osobní údaje žalovaného včetně čísla dokladu totožnosti, dále údaje o zaměstnavateli žalovaného. Součástí této listiny byly též údaje o finanční situaci žalovaného, přičemž bylo vycházeno z pravidelného měsíčního příjmu ve výši 15 973 Kč tvořeného pouze čistou mzdou žalovaného ve výši uvedené shora. Celkové měsíční výdaje domácnosti žalovaného pak měly činit 5 000 Kč. Dle zákaznické karty nebyl žalovaný majitelem kreditní karty a neměl zápůjčku u jiné společnosti. Ověřeny pak měly být občanský průkaz, dohoda o provedení práce a dvě výplatní pásky za měsíce březen a duben 2019.

8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále též jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

10. Podle § 2394 o. z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

14. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

15. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

16. Dle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

19. Mezi právním předchůdcem žalobkyně ([anonymizováno]) a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, a to jako smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 o. z. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr (ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ), a to ve výši 7 000 Kč za výše specifikovaných smluvních podmínek.

20. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně dostatečně prověřil schopnost žalovaného poskytnutou zápůjčku splácet ve smyslu § 86 ZoSÚ.

21. Ačkoli [anonymizováno] dostál svým povinnostem, jež mu ukládá citované ustanovení § 2390 obč. zák. a jemu následující, jakož i svým sjednaným povinnostem smluvním, žalovaný jej porušováním sjednaných podmínek smlouvy o zápůjčce (zejména tím, že na poskytnuté finanční prostředky nesplácel řádně a včas) přiměl k podání této žaloby a požadavku na úplné zaplacení dosud nesplacené půjčky.

22. Žalobkyně (jako právní nástupkyně [anonymizováno] ve vztahu k vymáhané pohledávce) tak má nepochybně právo na to, aby jí žalovaný zaplatil dosud nesplacené splátky, tedy nesplacenou jistinu ve výši 6 560,43 Kč, na nesplacených poplatcích žalobkyně ničeho nepožadovala. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu a ve smlouvě sjednaného úroku z žalobních tvrzení, která nebyla v řízení žalovaným zpochybněna. V rozsahu tvrzeném žalobkyní tak ohledně jistiny dluhu a úroku nesplnil žalovaný svoje závazky vyplývající z řádně uzavřené smlouvy o zápůjčce a trvá jeho povinnost tyto závazky splnit.

23. Žalobkyně má také právo na to, aby jí žalovaný uhradil též úroky z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy (viz § 1970 o. z.). Žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení v kapitalizované podobě za období od počátku prodlení do dne postoupení pohledávky žalobkyni (tedy od dne 26. 6. 2019 do dne 18. 12. 2020), a to ve výši 963,02 Kč. Výše zákonných úroků odpovídá době prodlení a výši úroku z prodlení 9,75 % ročně podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, a částce jistiny, s níž se žalovaný dostal do prodlení ve výši 6 560,43 Kč. Žalobkyně má tedy právo na zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné částky 6 560,43 Kč (jistina) od 19. 12. 2020 do zaplacení.

24. Soud proto žalobě zcela vyhověl.

25. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, a proto má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. tedy žalobkyni přísluší náhrada nákladů vynaložených na zastupování advokátem spočívající v odměně advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění před podáním žalobního návrhu, podání soudu s návrhem ve věci samé) ve výši 600 Kč (tedy 200 Kč za každý z těchto úkonů), dále pak paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce, a to ve výši 100 Kč v souvislosti s každým úkonem právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.), celkem 300 Kč. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přísluší žalobkyni náhrada za daň z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobkyně plátcem, a to ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad, tedy 189 Kč Náklady právního zastoupení žalobkyně tak činí 1 089 Kč a náklady řízení (s připočtením zaplaceného soudního poplatku 400 Kč) celkově 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), a to způsobem uvedeným ve výroku II. tohoto rozsudku.