Okresní soud v Třebíči · Usnesení

4 C 66/2021

č. j. 4 C 66/2021-30

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-08-18 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSTR:2021:4.C.66.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Třebíči nařídil soudní prodej zástavy nemovitostí, aby byla uspokojena pohledávka zástavního věřitele ve výši 180 000 EUR s úrokem z prodlení 0,1 % denně od 7. července. Soud se opřel o § 358 odst. 1 zákona o soudním řádu, který vyžaduje doložení zajištěné pohledávky, zástavního práva a identity zástavního dlužníka. Náhrada nákladů řízení ve výši 412 591,10 Kč nebyla zajištěna zástavním právem a proto nebyla zahrnuta do prodeje. Soud zdůraznil, že náklady řízení nelze zahrnout do prodeje, pokud nejsou závazkem vyplývajícím ze smlouvy o zápůjčce.

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci zástavního věřitele: osobní údaje zástavního věřitele zastoupený advokátem údaje o zástupci proti zástavnímu dlužníkovi: právnická osoba, IČO sídlem adresa zástavní dlužnice o nařízení soudního prodeje zástavy

I. Soud nařizuje k uspokojení pohledávky zástavního věřitele představující pohledávku ve výši 180 000 EUR, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 180 000 EUR od 7. 7. 2019 do zaplacení, prodej zástavy, a to: -) pozemku p. č. st. anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova bez č.p./č.e., zemědělská stavba, -) pozemku p. č. st. číslo, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova bez č.p./č.e, zemědělská stavba, -) pozemku p. č. st. číslo, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova s adresa, zemědělská stavba, -) pozemku p. číslo orná půda, jenž je součástí zemědělského půdního fondu, -) pozemku p. číslo ostatní plocha -) pozemku p. číslo ostatní plocha, vše zapsané na list vlastnictví, vedeném Katastrálním úřadem pro anonymizováno, stát. instituce, pro katastrální uzemí, územní celek.

II. V té části, v níž se zástavní věřitel domáhá nařízení prodeje zástavy - nemovitých věcí uvedených ve výroku I., pro uspokojení pohledávky zástavního věřitele představující náhradu nákladů řízení ve výši 412 591,10 Kč, se návrh zamítá. Zástavní věřitel se návrhem doručeným Okresnímu soudu v Třebíči dne 10. 5. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud nařídil prodej zástavy, a to nemovitých věcí ve vlastnictví zástavního dlužníka specifikovaných ve výroku I. tohoto usnesení. Návrh odůvodnil tím, že na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 10. 9. 2018, s právními účinky vkladu práva ke dni 12. 9. 2018, má jako zástavní věřitel zástavním právem zajištěnou pohledávku ze smlouvy o zápůjčce uzavřenou dne 10. 9. 2018 mezi zástavním věřitelem jakožto zapůjčitelem a jméno příjmení jakožto vydlužitelem v celkové výši 180 000 EUR. Zástavní věřitel se domáhal své pohledávky u Okresního soudu ve Zlíně v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka, která mu vznikla ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobcem a dlužníkem, panem jméno příjmení, dne 10. 9. 2018, na jejímž základě zapůjčil dlužníkovi, panu jméno příjmení, částku 180 000 EUR, přičemž se dlužník pan jméno příjmení, zavázal vrátit jistinu zápůjčky do 7. 4. 2019 s tím, že v případě prodlení je dlužník pan jméno příjmení, povinen uhradit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, byla uložena povinnost dlužníkovi, panu jméno příjmení, uhradit žalobci částku ve výši 180 000 EUR s příslušenstvím včetně nákladů řízení, tohle rozhodnutí následně po odvolání dlužníka, pana jméno příjmení, potvrdil i Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, a uložil dlužníkovi, panu příjmení příjmení, uhradit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení. Obě rozhodnutí nabyly právní moci dne 15. 3. 2021 a jsou vykonatelná. Zástavní dlužník se k návrhu nevyjádřil, přestože byl k tomu soudem písemně vyzván. K projednání věci soud nařídil jednání dne 18. 8. 2021, na němž provedl zejména listinné důkazy, a to smlouvu o zápůjčce ze dne 10. 9. 2018, smlouvu o zřízení zástavního práva ze dne 10., 9. 2018, rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, výpis z katastru nemovitostí – list vlastnictví číslo pro územní celek a katastrální uzemí a výpis z obchodního rejstříku zástavního dlužníka. Podle ustanovení § 358 ZŘS soud nařídí prodej zástavy, doloží–li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Zástavní věřitel k návrhu doložil kopii smlouvy o půjčce a zástavní smlouvu včetně výpisu z katastru nemovitostí dokládající vlastnictví zástavy. Dále zástavní věřitel doložil rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací a rozsudek Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, kterými byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 180 000 EUR s úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 180 000 EUR od 7. 7. 2019 do zaplacení. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou – jak vyplývá z ustanovení § 358 odst. 1 věty první z. ř. s. – v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti se současně v řízení o soudním prodeji zástavy neprokazují; pro nařízení prodeje zástavy se vyžaduje, aby byly listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy aby se jevily z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné (srov. při obdobné právní úpravě v ustanoveních § 200y až 200za občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013 například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1467/2004, které bylo uveřejněno pod č. 37 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 12. 2003 sp. zn. 23 Co 672/2003, které bylo uveřejněno pod č. 89 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004). Těmito listinami zástavní věřitel osvědčil skutečnosti tvrzené v návrhu, a to zajištěnou pohledávku ve výši 180 000 EUR a budoucí pohledávky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 10. 9. 2018 mezi zástavním věřitelem a vydlužitelem jméno příjmení, tj. úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z dlužné částky 180 000 EUR plynoucí od 7. 7. 2019 do zaplacení, a též osvědčil existenci zástavního práva k zástavě i kdo je zástavním dlužníkem. Soud proto dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro nařízení prodeje zástavy k zajištění pohledávky ve výši 180 000 EUR včetně úroku z prodlení ve výši 0,1% denně z této dlužné částky plynoucí od 7. 7. 2019 do zaplacení byly splněny, neboť zástavní věřitel předloženými listinami osvědčil jak samotný vznik a existenci závazkového právního vztahu, tak i skutečnost, že pohledávka z tohoto závazkového vztahu vzniklá a výše uvedené byla zajištěna zástavním právem na nemovitých věcech ve vlastnictví zástavního dlužníka. Z výše uvedených důvodů tedy soud výrokem I. v této části návrhu vyhověl. Jiná je ovšem situace týkající se zajištění zástavním právem nákladů řízení vzniklých před nalézacím a odvolacím soudem ve věci vedené mezi zástavním věřitelem jakožto závazkovým věřitelem a jméno příjmení jakožto závazkovým dlužníkem. Pro nařízení soudního prodeje zástavy totiž přiznání pohledávky závazkovému věřiteli není rozhodné a soudní prodej zástavy lze nařídit (pouze) při osvědčení skutečností dle výše uvedeného § 358 z. ř. s . Navíc z obsahu smlouvy o zřízení zástavního práva nevyplývá, že by se zástavní právo vztahovalo i na náklady řízení přiznané zástavnímu věřiteli v jiném řízení. Podle názoru soudu tyto náklady nelze označit ani jako„ budoucí pohledávky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 10. 9. 2019 mezi zástavním věřitelem jakožto zapůjčitelem, a panem jméno příjmení, jakožto vydlužitelem“ (viz čl. II. smlouvy o zřízení zástavního práva). Z tohoto důvodu soud výrokem II. návrh na prodej zástavy pro uspokojení pohledávky zástavního věřitele představující náhradu nákladů řízení ve výš 412 591,10 Kč zamítl. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud nerozhodoval. Náhradou nákladů v řízení o soudním prodeji zástavy se opakovaně zabýval Ústavní soud ČR z hlediska ústavnosti (srov. sp. zn.

II. ÚS 114/06 a sp. zn.

I. ÚS 28/14) a dovodil, že je porušením práva na spravedlivý proces a princip rovnosti účastníků řízení, pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodováno i o nákladech řízení. Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.