4 C 66/2021

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci zástavního věřitele: osobní údaje zástavního věřitele zastoupený advokátem údaje o zástupci proti zástavnímu dlužníkovi: právnická osoba , IČO sídlem adresa zástavní dlužnice o nařízení soudního prodeje zástavy

I. Soud nařizuje k uspokojení pohledávky zástavního věřitele představující pohledávku ve výši 180 000 EUR, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 180 000 EUR od 7. 7. 2019 do zaplacení, prodej zástavy, a to: -) pozemku p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova bez č.p./č.e., zemědělská stavba, -) pozemku p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova bez č.p./č.e, zemědělská stavba, -) pozemku p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova s [adresa], zemědělská stavba, -) pozemku p. [číslo] orná půda, jenž je součástí zemědělského půdního fondu, -) pozemku p. [číslo] ostatní plocha -) pozemku p. [číslo] ostatní plocha, vše zapsané na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek].

II. V té části, v níž se zástavní věřitel domáhá nařízení prodeje zástavy - nemovitých věcí uvedených ve výroku I., pro uspokojení pohledávky zástavního věřitele představující náhradu nákladů řízení ve výši 412 591,10 Kč, se návrh zamítá. Zástavní věřitel se návrhem doručeným Okresnímu soudu v Třebíči dne 10. 5. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud nařídil prodej zástavy, a to nemovitých věcí ve vlastnictví zástavního dlužníka specifikovaných ve výroku I. tohoto usnesení. Návrh odůvodnil tím, že na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 10. 9. 2018, s právními účinky vkladu práva ke dni 12. 9. 2018, má jako zástavní věřitel zástavním právem zajištěnou pohledávku ze smlouvy o zápůjčce uzavřenou dne 10. 9. 2018 mezi zástavním věřitelem jakožto zapůjčitelem a [jméno] [příjmení] jakožto vydlužitelem v celkové výši 180 000 EUR. Zástavní věřitel se domáhal své pohledávky u Okresního soudu ve Zlíně v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], která mu vznikla ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobcem a dlužníkem, panem [jméno] [příjmení], dne 10. 9. 2018, na jejímž základě zapůjčil dlužníkovi, panu [jméno] [příjmení], částku 180 000 EUR, přičemž se dlužník pan [jméno] [příjmení], zavázal vrátit jistinu zápůjčky do 7. 4. 2019 s tím, že v případě prodlení je dlužník pan [jméno] [příjmení], povinen uhradit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla uložena povinnost dlužníkovi, panu [jméno] [příjmení], uhradit žalobci částku ve výši 180 000 EUR s příslušenstvím včetně nákladů řízení, tohle rozhodnutí následně po odvolání dlužníka, pana [jméno] [příjmení], potvrdil i Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], a uložil dlužníkovi, panu [příjmení] [příjmení], uhradit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení. Obě rozhodnutí nabyly právní moci dne 15. 3. 2021 a jsou vykonatelná. Zástavní dlužník se k návrhu nevyjádřil, přestože byl k tomu soudem písemně vyzván. K projednání věci soud nařídil jednání dne 18. 8. 2021, na němž provedl zejména listinné důkazy, a to smlouvu o zápůjčce ze dne 10. 9. 2018, smlouvu o zřízení zástavního práva ze dne 10., 9. 2018, rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], výpis z katastru nemovitostí – list vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] a výpis z obchodního rejstříku zástavního dlužníka. Podle ustanovení § 358 ZŘS soud nařídí prodej zástavy, doloží–li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Zástavní věřitel k návrhu doložil kopii smlouvy o půjčce a zástavní smlouvu včetně výpisu z katastru nemovitostí dokládající vlastnictví zástavy. Dále zástavní věřitel doložil rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a rozsudek Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterými byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 180 000 EUR s úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 180 000 EUR od 7. 7. 2019 do zaplacení. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou – jak vyplývá z ustanovení § 358 odst. 1 věty první z. ř. s. – v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti se současně v řízení o soudním prodeji zástavy neprokazují; pro nařízení prodeje zástavy se vyžaduje, aby byly listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy aby se jevily z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné (srov. při obdobné právní úpravě v ustanoveních § 200y až 200za občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013 například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1467/2004, které bylo uveřejněno pod č. 37 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 12. 2003 sp. zn. 23 Co 672/2003, které bylo uveřejněno pod č. 89 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004). Těmito listinami zástavní věřitel osvědčil skutečnosti tvrzené v návrhu, a to zajištěnou pohledávku ve výši 180 000 EUR a budoucí pohledávky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 10. 9. 2018 mezi zástavním věřitelem a vydlužitelem [jméno] [příjmení], tj. úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z dlužné částky 180 000 EUR plynoucí od 7. 7. 2019 do zaplacení, a též osvědčil existenci zástavního práva k zástavě i kdo je zástavním dlužníkem. Soud proto dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro nařízení prodeje zástavy k zajištění pohledávky ve výši 180 000 EUR včetně úroku z prodlení ve výši 0,1% denně z této dlužné částky plynoucí od 7. 7. 2019 do zaplacení byly splněny, neboť zástavní věřitel předloženými listinami osvědčil jak samotný vznik a existenci závazkového právního vztahu, tak i skutečnost, že pohledávka z tohoto závazkového vztahu vzniklá a výše uvedené byla zajištěna zástavním právem na nemovitých věcech ve vlastnictví zástavního dlužníka. Z výše uvedených důvodů tedy soud výrokem I. v této části návrhu vyhověl. Jiná je ovšem situace týkající se zajištění zástavním právem nákladů řízení vzniklých před nalézacím a odvolacím soudem ve věci vedené mezi zástavním věřitelem jakožto závazkovým věřitelem a [jméno] [příjmení] jakožto závazkovým dlužníkem. Pro nařízení soudního prodeje zástavy totiž přiznání pohledávky závazkovému věřiteli není rozhodné a soudní prodej zástavy lze nařídit (pouze) při osvědčení skutečností dle výše uvedeného § 358 z. ř. s . Navíc z obsahu smlouvy o zřízení zástavního práva nevyplývá, že by se zástavní právo vztahovalo i na náklady řízení přiznané zástavnímu věřiteli v jiném řízení. Podle názoru soudu tyto náklady nelze označit ani jako„ budoucí pohledávky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 10. 9. 2019 mezi zástavním věřitelem jakožto zapůjčitelem, a panem [jméno] [příjmení], jakožto vydlužitelem“ (viz čl. II. smlouvy o zřízení zástavního práva). Z tohoto důvodu soud výrokem II. návrh na prodej zástavy pro uspokojení pohledávky zástavního věřitele představující náhradu nákladů řízení ve výš 412 591,10 Kč zamítl. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud nerozhodoval. Náhradou nákladů v řízení o soudním prodeji zástavy se opakovaně zabýval Ústavní soud ČR z hlediska ústavnosti (srov. sp. zn.

II. ÚS 114/06 a sp. zn.

I. ÚS 28/14) a dovodil, že je porušením práva na spravedlivý proces a princip rovnosti účastníků řízení, pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodováno i o nákladech řízení.