4 C 69/2022

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 6 039 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 4 000 Kč od 12. 10. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 341,75 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 871,97 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa]. <b>ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu:</b> Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky 6 039 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem dne 4. 7. 2020 pomocí prostředků elektronické komunikace. Na základě uvedené smlouvy byl poskytnut žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit a uhradit současně poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 786 Kč a smluvní úrok. Celkem se tak žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 7 899,97 Kč se splatností do 3. 8. 2020. Žalovaný své povinnosti z uzavřené smlouvy o úvěru nesplnil, když do sjednané doby splatnosti řádně neuhradit částku, k jejímuž plnění se zavázal. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 11. 10. 2021 byla pohledávku z původního věřitele postoupena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitel byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 27. 10. 2021. Žalobkyně po žalovaném požaduje vedle dlužní jistiny úvěru ve výši 4 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 786 Kč, smluvní úrok za poskytnutí úvěru ve výši 753,97 Kč, smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 488,52 Kč a náklady na vymožení pohledávky ve výši 332 Kč. Schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr právní předchůdce žalobkyně ověřil z výpisů z bankovního účtu žalovaného za období duben až červen 2020 a z výplatní pásky žalovaného za květen 2020. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože oba byli vyzváni k vyjádření se podle § 101 odst. 4 o. s. ř. (žalovaný). V rámci zjištěného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaný jako dlužník uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně spol. [právnická osoba] jako věřitelem dne 4. 7. 2020 smlouvu o úvěru a z ní poskytnuté finanční prostředky se zavázal vrátit ve sjednaném termínu, což však posléze řádně nečinil. Z uvedeného důvodu mu soud stanovil povinnost k úhradě dlužné jistiny ve výši 4 000 Kč, sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 786 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 753,97 Kč a nákladů za mimosoudní vymáhání pohledávky ve výši 332 Kč. Při hodnocení posuzovaného závazku co do jeho výše soud vycházel z toho, že výše dlužné jistiny úvěru a smluvených poplatků zůstala mezi stranami v řízení nespornou. Právní předchůdce též dostatečně prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžního závazku, je povinen žalobkyni zaplatit též požadovaný úrok z prodlení z dlužné jistiny plynoucí ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. ode dne 3. 8. 2020, kapitalizovaného ke dni postoupení pohledávky, tj. ke dni 12. 10. 2021, ve výši 341,75 Kč, a dále plynoucího ve výši 8,25% od 12. 10. 2021 do zaplacení. Jelikož soud shledal nárok žalobkyně po právu, přiznal žalobkyni žalobou uplatňovaný nárok dle žalobního petitu. Po právní stránce soud projednávanou věc hodnotil v intencích ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, ustanovení § 2048 a násl. občanského zákoníku a otázku tzv.„ zákonného“ úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Otázku postoupení pohledávky a s ní související aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby soud hodnotil v návaznosti na ustanovení § 1881 a násl. občanského zákoníku. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, spočívající v soudním poplatku ve výši 400 Kč, navýšené odměně advokáta ve smyslu ustanovení § 14b) odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 200 Kč a 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14b odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, s připočtením 21% DPH, jichž je právní zástupce žalobkyně plátcem.