4 C 72/2021

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 14 048,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 048,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 14 048,67 Kč od 15. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa žalobkyně. Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalované na zaplacení částky 14 048,67 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené žalovanou jako provozovatelem a současně vlastníkem značka automobilu, registrační značka, která dne 14. 9. 2019 způsobila tímto vozidlem škodu ve výši 29 911 Kč na vozidle Škoda Fabia, registrační značka, jehož vlastníkem je jméno příjmení, bytem adresa. Právní předchůdce žalobce Česká kancelář pojistitelů uhradila za žalovanou jakožto vlastníka a provozovatele vozidla, u něhož nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, škodu na vozidle ve výši 29 911 Kč, dále náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla ve výši 9 815 Kč a pověřenému partnerovi spol. CONTIN, s. r. o., za prošetření a zkompletování dokumentace částku 2 420 Kč Česká kancelář pojistitelů tak podle § 24 odst. 9 zák. č 168/1999 Sb., požaduje po žalované jednu třetinu vyplacené částky ve výši 42 146 Kč, tj. částku 14 048 Kč Česká kancelář pojistitelů vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky přípisem ze dne 13. 2. 2020, a stanovila lhůtu pro zaplacení do 14. 3. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 4. 2020 mezi Českou kanceláří pojistitelů a žalobkyní byla pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 24. 4. 2020. Žalobkyně následně vyzvala žalovanou k zaplacení předmětné částky předžalobní výzvou ze dne 15. 12. 2020. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili – žalobkyně, resp. ohledně tohoto postupu soudu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření – žalovaná (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud provedl dokazování záznamem o dopravní nehodě, fotografiemi poškozeného vozidla Škoda Fabia registrační značka, zápisem o prohlídce poškozeného vozidla, daňovým dokladem ze dne 14. 12. 2019 o opravě poškozeného vozidla, nájemní smlouvou číslo likvidační zprávou č. ŠU 2019 číslo, vyrozuměním o výsledku šetření škodné události ze dne 7. 1. 2020, upomínkou k zaplacení dlužného pojistného ze dne 23. 4. 2019, prohlášením o výši odměny za likvidaci škodní události ze dne 17. 1. 2017, vyúčtováním odměny spol. CONTIN, s.r.o., uplatněním práva na plnění ze dne 13. 2. 2020, dílčí smlouvou o úplatném postoupení pohledávek ze dne 8. 4. 2020, vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne 24. 4. 2020 a předžalobní výzvou ze dne 15. 12. 2020. Z provedených důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, jejichž správnost nebyla žalovanou v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že žalovaná neměla k datu shora popsané nehody k vozidlu sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a právnímu předchůdci žalobkyně – České kanceláři pojistitelů tak vznikla povinnost uhradit poškozené v plné výši žalovanou způsobenou škodu na vozidle ve výši 29 911 Kč, dále náklady za poskytnutí náhradního vozidla ve výši 9 815 Kč a odměnu za likvidaci škodní události ve výši 2 420 Kč a současně pak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně regresní právo na náhradu tohoto plnění vůči žalované, a to ve výši jedné třetiny zaplacené částky, tj. 14 048,67 Kč. Jelikož žalovaná k výzvě právního předchůdce žalobkyně uvedenou částku neuhradila ve stanovené lhůtě, má žalobkyně též nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, plynoucí ode dne následujícího po uplynutí stanovené lhůty, tj. od 15. 3. 2021 ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Po právní stránce soud posuzoval věc podle § 24 zákona 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále podle § 2910 a § 2927 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., a otázku postoupení pohledávky a s ní související aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby soud hodnotil v návaznosti na ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, navýšené odměnu advokáta za tři hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalované obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14 b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a paušálních náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně osvědčením o registraci plátce DPH prokázala, že je plátkyní této daně. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči, ve třech vyhotoveních (§ 201 a § 204 odst. 1 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.