4 C 8/2020

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci zástavního věřitele: osobní údaje zástavního věřitele zastoupená advokátem údaje o zástupci proti zástavním dlužníkům: 1. celé jméno zástavního dlužníka , datum narození bytem adresa zástavního dlužníka, zástavní dlužnice a zástavní dlužnice 2. celé jméno zástavní dlužnice , datum narození bytem adresa zástavního dlužníka, zástavní dlužnice a zástavní dlužnice zastoupená zákonnou zástupkyní jméno celé jméno zástavní dlužnice bytem adresa zástavního dlužníka, zástavní dlužnice a zástavní dlužnice 3. celé jméno zástavní dlužnice , datum narození bytem adresa zástavního dlužníka, zástavní dlužnice a zástavní dlužnice zastoupená zákonným zástupcem jméno celé jméno zástavního dlužníka bytem adresa 4. celé jméno zástavní dlužnice , datum narození bytem adresa zástavní dlužnice všichni právně zastoupeni JUDr. jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa o soudní prodej zástavy Soud nařizuje pro uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši 2 366 793,56 Kč se smluvním úrokem ve výši 9,99 % ročně z dlužné částky 2 366 793,56 Kč od 14. 10. 2018 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 20 % ročně z dlužné částky 2 366 793,56 Kč od 3. 12. 2018 do zaplacení, prodej zástavy, a to: spoluvlastnického podílu zástavního dlužníka 1. ve výši id. 1/6 vzhledem k celku, spoluvlastnického podílu zástavního dlužníka 2. ve výši id. 1/6 vzhledem k celku, spoluvlastnického podílu zástavního dlužníka 3. ve výši id. 1/6 vzhledem k celku, spoluvlastnického podílu zástavního dlužníka 4. ve výši id. 1/2 vzhledem k celku, -) pozemku p.č. St. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 145 m2, jehož součástí je stavba [adresa], [obec], rodinný dům, -) pozemku p. [číslo] zahrada, o výměře 774 m2, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Moravské Budějovice, pro katastrální území Moravské Budějovice, obec Moravské Budějovice.

1. Zástavní věřitel se návrhem doručeným soudu dne 7. 5. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud nařídil prodej zástavy, a to nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví zástavních dlužníků 1-4. specifikovaných ve výroku I. tohoto usnesení (dále též jen„ předmětné nemovitosti“). Návrh odůvodnil tím, že úvěrový dlužník [právnická osoba], s.r.o., se sídlem [adresa], [IČO], uzavřel se [právnická osoba] spotřební družstvo, se sídlem [adresa], [IČO], jako věřitelem, smlouvu o úvěru č. 107 530 0029, na základě níž se věřitel zavázal poskytnout dlužníkovi úvěr ve výši 3 700 000 Kč. Dne 30. 6. 2014 došlo mezi věřitelem a [jméno] [celé jméno zástavního dlužníka], [jméno] [celé jméno zástavní dlužnice] a zástavní dlužnicí 4. jako tehdejšími spoluvlastníky předmětných nemovitostí k uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva č. 1075300029/ A/1 k předmětným nemovitostem. Zřízeným zástavním právem byly zajištěny pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru. Zástavní právo bylo do katastru nemovitostí zapsáno s právními účinky ke dni 20. 8. 2014 pod číslem jednacím [anonymizováno] -1155/2014-741. Následně došlo k postoupení pohledávky založenou smlouvou o úvěru z věřitele [jméno], spotřebního družstva, na společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], a to smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2016. Následně dne 8. 2. 2017 uzavřeli postupitel a žalobce smlouvu o postoupení pohledávky, na základě níž převedl postupitel, tj. spol. [právnická osoba], na žalobce pohledávku založenou smlouvou o úvěru, a to včetně všech jejích součástí a zajištění, tedy včetně zástavního práva zřízeného na základě zástavní smlouvy. Dne 19. 1. 2017 prohlásil jednatel úvěrového dlužníka, že dne 30. 6. 2014 na základě smlouvy o úvěru obdržel dlužník od původního věřitele úvěr ve výši 3 700 000 Kč a že k 19. 1. 2017 činí závazek úvěrového dlužníka plynoucí ze smlouvy o úvěru částku ve výši 3 200 000 Kč. Dne 20. 1. 2017 byl o čerpání úvěru a trvání závazku úvěrového dlužníka ve výši 3 200 000 Kč pořízen notářský zápis č. NZ [číslo], [spisová značka]. Usnesením ze dne 20. 6. 2019, č.j. 19 D 217/2018-124, Nd 45/2018 bylo rozhodnuto o pozůstalosti po zůstaviteli [jméno] [celé jméno zástavního dlužníka], a to mj. tak, že zástavní dlužník 1. Nabyl spoluvlastnický podíl o velkosti 1/6 na zástavě, zástavní dlužnice 2. nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti 1/6 na zástavě a zástavní dlužnice 3. nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti 1/6 na zástavě. Přechodem vlastnického práva ke spoluvlastnickým podílům na zástavě přešlo na jejich nabyvatele i zástavní právo zřízené na základě zástavní smlouvy. Od [datum], kdy úvěrový dlužník uhradil zástavnímu věřiteli naposledy část pohledávky vzniklé ze smlouvy o úvěru, neuhradil úvěrový dlužník ničeho. V souladu s podmínkami smlouvy o úvěru a s [anonymizováno] na dosavadní úhrady ze strany dlužníka eviduje zástavní věřitel ke dni 1. 5. 2020 pohledávku v celkové výši 3 332 511,56 Kč, z toho částka 2 366 793,59 Kč tvoří jistina, úrok z úvěru 388 294,26 Kč a smluvní úrok z prodlení částku 577 423,71 Kč. Zástavní věřitel se opakovaně snažil kontaktovat úvěrového dlužníka a zástavní dlužníky s cílem řešení úhrady předmětné pohledávky, avšak bez patřičné odezvy a výsledku. Následně dopisem ze dne 26. 2. 2020 vyzval úvěrového dlužníka k plnění smlouvy o úvěru a stanovil mu lhůtu 7 dnů, ovšem bez odezvy. Následně zástavní věřitel vyzval zástavní dlužníky dopisem ze dne 9. 3. 2020 k úhradě pohledávky z titulu smlouvy o úvěru s možností soudního řešení sporu. Jelikož ve lhůtě stanovené v dopise nebylo ze strany zástavních dlužníků ničeho uhrazeno, podal zástavní dlužník návrh na nařízení soudního prodeje zástavy.

2. Zástavní dlužníci 1. – 4. se k návrhu zástavního věřitele vyjádřili totožnými podáními, tak, že nárok uplatněný žalobou neuznávají, a to v celém rozsahu. Zástavní dlužnice 4. tvrdí, že nepodepsala se zástavním věřitelem žádnou smlouvu, z níž by se dalo dovozovat, že je v pozici zástavního dlužníka. Zástavní dlužníci 1., 2. a 3. argumentovali shodně tím, že nejsou pasivně legitimováni ve sporu, neboť mají za to, že nemohou být v pozici zástavního dlužníka a to z důvodu neúčinnosti právního jednání proti zástavnímu věřiteli v předmětné věci. Uvádí, že právní předchůdce, tj. zemřelý [jméno] [celé jméno zástavního dlužníka], nepodepsal se zástavním věřitelem žádnou smlouvu, ze které by se dalo dovozovat, že je v pozici zástavního dlužníka, tedy z toho titulu nemohou být zavázáni ani zástavní dlužníci č. 1, 2. a 3. Současně všichni zástavní dlužníci odkazují na notářský zápis č. NZ [číslo], N 980/2014, sepsaný notářkou JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou ve Dvoře Králové nad Labem dne 30. 6. 2014, kde v části A notářského zápisu jsou uvedeny podmínky pro přistoupení k dluhu dalších žalovaných a v části B pak jsou uvedeny podmínky splnění závazku se svolením k vykonatelnosti. V části B druhého bodu uvedeného notářského zápisu byla uzavřena mezi původním úvěrovým věřitelem, úvěrovým dlužníkem a osobami přistoupivšími k dluhu, tj. [jméno] Bendovou, Jiřím [celé jméno zástavního dlužníka] a [jméno] [příjmení], odkládací podmínka, kterou bylo čerpání úvěru dle smlouvy o úvěru číslo 1075300029. Zástavní dlužníci tedy mají za to, že úvěrový věřitel a původní dlužníci si vzájemně sjednali ve věci existence pohledávky vůči žalovaným odkládací podmínku ve znění uvedeném v notářském zápise, a z doslovného výkladu vyplývá, že musela být splněna odkládací podmínka vůči každému z účastníků notářského zápisu, což se nestalo. Zástavní dlužníci tak mají za to, že nejsou splněny podmínky pro postup podle § 358 odst. 1 zákona č. 292/2012 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), neboť zástavní věřitel nedisponuje zajištěnou pohledávkou, k jejímuž uspokojení se domáhá soudního prodeje zástavy.

3. Podle § 358 odst. 1 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.

4. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti současně nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Doloží-li zástavní věřitel uvedené skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře, může soud prvního stupně rozhodnout o nařízení prodeje zástavy bez jednání, tedy bez slyšení zástavního dlužníka, a s tím, že žalobu doručí zástavnímu dlužníku až spolu s usnesením o nařízení prodeje zástavy (srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 12. 2003, sp. zn. 23 Co 672/2003, které bylo uveřejněno pod č. 89 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004).

5. Z provedených důkazů soud zjistil, že úvěrovému dlužníku spol. [právnická osoba], [IČO], byl poskytnut [právnická osoba] spořitelním družstvem, [IČO], jako věřitelem, účelový úvěr ve výši 3 700 000 Kč, což vyplývá ze smlouvy o úvěru [číslo] ve spojení s notářským zápisem č. NZ [číslo], N 23/2017, sepsaným dne 20. 1. 2017 JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec]. Ve stejný den, jako byla uzavřena smlouva o úvěru, byla uzavřena též smlouva o zřízení zástavního práva k zajištění dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo] to k předmětným nemovitostem, jejichž původními podílovými vlastníky byli [jméno] [celé jméno zástavního dlužníka], [jméno] [celé jméno zástavní dlužnice] a [celé jméno zástavní dlužnice]. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] byla postoupena z původního věřitele spol. [jméno] spořitelní družstvo, na spol. [právnická osoba], a to smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2016 a následně z této společnosti na spol. [právnická osoba], smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 8. 2. 2017. Usnesením Okresního soudu v Třebíči ze dne 20. 6. 2019, č.j. [číslo jednací], byla schválena dohoda dědiců po zůstaviteli [jméno] [celé jméno zástavního dlužníka], dle níž nabyly spoluvlastnické podíly na předmětných nemovitostech pozůstalý vnuk [celé jméno zástavního dlužníka] o velikosti id. 1/6, pozůstalá vnučka [celé jméno zástavní dlužnice] o velikosti id. 1/6 a pozůstalá vnučka [celé jméno zástavní dlužnice] o velikosti id. 1/6. Dle výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Moravské Budějovice jsou podílovými spoluvlastníky na předmětných nemovitostech, na nichž vázne zástavní právo smluvní dle smlouvy o zřízení zástavního práva [číslo] A/1 ze dne 30. 6. 2014 zástavní dlužníci. Podle notářského zápisu č. NZ [číslo], [spisová značka], sepsaného dne 30. 6. 2014 JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou ve Dvoře Králové nad Labem, přistoupili k dluhu spol. [právnická osoba], dle uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 30. 6. 2014, [jméno] [celé jméno zástavní dlužnice], [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno zástavního dlužníka], s tím, že jsou povinni společně tento dluh splnit za dlužníka a stávají se dlužníky vedle původního dlužníka, tedy všichni dlužníci byli zavázáni společně a nerozdílně. Přistoupení k uvedenému dluhu bylo vázáno na odkládací podmínku sjednanou v části A bodu Za druhé, která spočívala v poskytnutí úvěru za podmínek stanovených ve smlouvě o úvěru. V části B notářského zápisu byla sjednána dohoda o splnění závazku (dluhu) se svolením k vykonatelnosti. Rovněž svolení k vykonatelnosti bylo sjednáno s odkládací podmínkou, kterou bylo čerpání úvěru podle smlouvy o úvěru [číslo].

6. Na základě provedených důkazů soud uzavírá, že zástavní věřitel k návrhu doložil smlouvu o poskytnutí úvěru ze dne 30. 6. 2014, [číslo] na základě níž byl úvěrovému dlužníkovi spol. [právnická osoba], poskytnut úvěr ve výši 3 700 000 Kč, přičemž ke dni 21. 2. 2017 činil dluh 3 200 000 Kč. Poskytnutý úvěr byl zajištěn zástavním právem k předmětným nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k.ú. Moravské Budějovice dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 30. 6. 2014 [číslo] A/1. Těmito listinami zástavní věřitel doložil skutečnosti tvrzené v žalobě, a to existenci zajištěné pohledávky, její výši, existenci zástavního práva k zástavě, i kdo je zástavním dlužníkem, soud proto jeho návrhu v souladu s ustanovením § 358 odst. 1 z. ř. s. vyhověl a rozhodl o nařízení soudního prodeje zástavy.

7. Co se týče námitek zástavních dlužníků, tak ty neshledal soud důvodnými. Zřízením zástavního práva na předmětných nemovitostech byl zajištěn dluh vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] O tom, pro jaký dluh a v jaké výši, bylo zřízeno zástavní právo, vyplývá ze smlouvy o zřízení zástavního práva, tedy původní zástavci věděli, že v případě splatnosti dluhu, je úvěrový věřitel (zástavní věřitel) oprávněn zástavu zpeněžit ve veřejné dražbě (čl. VII odst. 1 smlouvy o zřízení zástavního práva), neboť při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžením zástavy do ujednané výše (srov. § 1309 odst. 1 občanského zákoníku). Oprávnění zástavního věřitele zpeněžit zástavu se vztahuje vůči každému budoucímu spoluvlastníkovi zástavy, jelikož jeho spoluvlastnický podíl je zatížen zástavním právem, které je realizováno, v daném případě prodejem zástavy (srov. § 1359 odst. 1 občanského zákoníku). Tvrzení zástavních dlužníků, že byla sjednána mezi zástavním věřitelem a osobami přistoupivšími k závazku odkládací podmínka podle notářského zápisu zn. NZ [číslo], N 980/2014, která nebyla splněna, tedy že muselo být plněno vůči každému účastníku notářského zápisu, nemá oporu v obsahu tohoto notářského zápisu. Odkládací podmínka sjednaná v daném notářském zápisu v části A bodu Za druhé (a v části B bodu Za druhé) je vázána na čerpání úvěru dle smlouvy o úvěru [číslo] (viz část A bod Za prvé), dle níž měl být úvěr poskytnut spol. [právnická osoba], jako dlužníkovi, což se dle prohlášení sepsaného v notářském zápisu sepsaným JUDr. [jméno] [příjmení] zn. NZ [číslo], N 23/2017, též stalo.

8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud nerozhodoval. Náhradou nákladů v řízení o soudním prodeji zástavy se opakovaně zabýval Ústavní soud ČR z hlediska ústavnosti (srov. sp. zn. II. ÚS 114/06 a sp. zn. I. ÚS 28/14) a dovodil, že je porušením práva na spravedlivý proces a princip rovnosti účastníků řízení, pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodováno i o nákladech řízení.