4 C 9/2019

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 7 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 7 600 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 630,52 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 7 600 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7, 50% ročně z částky 7 600 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 7 600 Kč od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokáta.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 22. 11. 2018, se žalobkyně domáhá, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 7 600 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 7 600 Kč, a to z titulu žalovaným nesplněného obsahu smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 13. 12. 2008 mezi právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba, IČO – dále též jen„ anonymizováno“) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty anonymizováno peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit anonymizováno peněžní prostředky ve výši 16 960 Kč (jistina + souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč), a to formou 53 týdenních splátek ve výši 320 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas. Výše pohledávky tak činí 4 481,13 Kč na jistině půjčky a 3 118,87 Kč na poplatku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016, uzavřené mezi anonymizováno a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k převedení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 17. 6. 2016.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu soudu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) – žalovaný.

4. Soud vycházel z listin předložených žalobkyní, přičemž ze smlouvy o půjčce ze dne 13. 12. 2008, číslo zjistil, že tohoto dne došlo mezi anonymizováno jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem k podpisu smlouvy, v níž se anonymizováno zavázal poskytnout žalovanému v hotovosti půjčku v celkové výši 10 000 Kč, a to za souhrnný poplatek 6 960 Kč. Žalovaný byl podle této smlouvy povinen splácet celkovou částku 16 960 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách ve výši 320 Kč. Přípisem anonymizováno ze dne 17. 6. 2016 byl žalovaný informován o výši dlužné částky (7 600 Kč bez příslušenství) a dále o tom, že tato pohledávka byla z anonymizováno postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy ze dne 13. 6. 2016. Uvedená smlouva o postoupení pohledávek byla též součástí listin provedených k dokazování, to včetně výňatku z přílohy k této smlouvě, dokládající postoupení pohledávky anonymizováno za žalovaným. Dne 7. 5. 2018 pak žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě žalované pohledávky s upozorněním na její možné vymáhání prostřednictvím soudního řízení, nebude-li uhrazena do 14. 5. 2018.

5. Po právní stránce soud žalobou uplatněné nároky posoudil podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013, a to s odkazem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále též jen„ o. z.“), podle něhož není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále též jen„ obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle § 52 odst. 1 obč. zák., jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

9. Podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

11. Mezi právním předchůdcem žalobkyně (anonymizováno) a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o půjčce, a to jako smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 52 odst. 1 obč. zák. Ačkoli anonymizováno dostál svým povinnostem, jež mu ukládá citované ustanovení § 657 obč. zák. a jemu následující, jakož i svým sjednaným povinnostem smluvním, žalovaný jej porušováním sjednaných podmínek smlouvy o půjčce (zejména tím, že na poskytnuté finanční prostředky nesplácel řádně a včas) přiměl k podání této žaloby a požadavku na úplné zaplacení dosud nesplacené části půjčky.

12. Žalobkyně (jako právní nástupkyně anonymizováno ve vztahu k vymáhané pohledávce) tak má nepochybně právo na to, aby jí žalovaný zaplatil dosud nesplacené splátky, tedy nesplacenou část jistiny ve výši 4 481,13 Kč a nesplacenou část poplatku ve výši 3 118,87 Kč. Žalobkyně má také právo na to, aby jí žalovaný uhradil též úroky z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy (viz § 517 odst. 1 a 2 obč. zák.). Žalobkyně v tomto ohledu požadovala zákonný úrok z prodlení v kapitalizované podobě za období od počátku prodlení (dne 27. 12. 2009) do dne postoupení pohledávky žalobkyni (tedy do dne 17. 6. 2016), a to ve výši 3 630,52 Kč. Výše zákonných úroků z prodlení se odvíjí od výše repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na této výši repo sazby a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (viz § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), a částce, s níž se žalovaný dostal do prodlení ve výši 7 600 Kč.

13. Soud z výše uvedených důvodů žalobě ve výroku I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl.

14. Náhradu nákladů řízení přiznal soud žalobkyni ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. v plné výši, neboť žalobkyně byla plně úspěšnou účastnicí řízení. Soud přitom nenalezl důvody pro postup podle § 150 o. s. ř.

15. Podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, žalobkyni přísluší náhrada nákladů vynaložených na zastupování advokátem spočívající v odměně advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění před podáním žalobního návrhu, podání soudu s návrhem ve věci samé) ve výši 600 Kč (tedy 200 Kč za každý z těchto úkonů), dále pak paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce, a to ve výši 100 Kč v souvislosti s každým úkonem právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.), celkem 300 Kč. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přísluší žalobkyni náhrada za daň z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobkyně plátcem, a to ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad, tedy 189 Kč Náklady právního zastoupení žalobkyně tak činí 1 089 Kč a náklady řízení (s připočtením zaplaceného soudního poplatku 400 Kč) celkově 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.