4 C 95/2026

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 50 030,39 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 36 630,39 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 893,10 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 218,35 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 205,90 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 11 205,90 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a dále s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 800,81 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 120,31 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 634,97 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 8 634,97 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou domáhá se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky celkem 50 030,39 Kč z titulu žalovaným nesplněných povinností vyplývajících ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne 3. 7. 2023 a č. hodnota uzavřené dne 2. 3. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba, IČO IČO, dále též jen Provident) a žalovaným. Na základě smlouvy ze dne 3. 7. 2023 byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit Providentu celkem částku 23 787 Kč zahrnující jistinu, poplatky a úroky v 52 měsíčních splátkách po 458 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok z neuhrazené jistiny ve výši 12,75 % ročně spolu se zákonným úrokem z prodlení. Na základě smlouvy ze dne 2. 3. 2023 byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit Providentu celkem částku 26 176 Kč zahrnující jistinu, poplatky, pojistné a úroky v 65 týdenních splátkách po 403 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok z neuhrazené jistiny ve výši 14,75 % ročně spolu se zákonným úrokem z prodlení.

2. V žalobě bylo k posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně uvedeno, že podle žalobkyně Provident splnil svoji zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelské úvěry, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením shora uvedených smluv. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznických karet žalovaného. Provident ověřil majetkovou situaci žalovaného zejména z informací poskytnutých žalovaným, konkrétně žalovaný měl předložit pracovní smlouvu, výplatnice za duben a květen 2023 ke smlouvě č. hodnota a výplatnice z prosince 2022 a ledna 2023 k úvěru č. hodnota. Žalovaný tehdy uvedl, že je zaměstnán jako skladník u spol. právnická osoba., jeho měsíční čistý příjem činí 18 824 Kč, jeho měsíční výdaje činí 4 500 Kč, je svobodný, má základní vzdělání a bydlí v nájmu (resp. jako spolubydlící).

3. Z obsahu samotné žaloby a z provedených listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně Providentem a žalovaným byla dne 2. 3. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč, který byl žalovanému vyplacen v hotovosti při uzavření smlouvy. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 7 650 Kč, poplatky v celkové výši 2 621 Kč (za komfortní a flexibilní splácení) a částka 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru. Žalovaný byl podle smlouvy povinen splácet celkovou částku 26 176 Kč ve 65 pravidelných týdenních splátkách po 403 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 384 Kč. Z tabulky umoření vyplývá, že celková částka uhrazená na předmětný úvěr činila 8 281,35 Kč. Žalovaný byl před uzavřením smlouvy zaměstnán na plný úvazek u spol. právnická osoba. jako skladník. Z předložených výplatních pásek za období prosinec 2022 a leden 2023 vyplývá, že jeho čistý měsíční příjem byl 18 110 Kč, pracovní smlouva nebyla žalobkyní předložena. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že žije jako nájemník, je svobodný a je vyučen. Dále uvedl, že má osobní automobil a jeho měsíční výdaje činí 2 500 Kč s externími splátkami 3 600 Kč. Dále byla právní předchůdkyní žalobkyně Providentem a žalovaným dne 3. 7. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč. Předmětný úvěr byl určen k refinancování zůstatku celkové dlužné částky předchozího úvěru (zápůjčky) dle smlouvy č. hodnota, a podle smluvních ujednání byla na tuto smlouvu žalovanému vyplacena částka 10 549 Kč, dále byl sjednán úrok ve výši 5 965 Kč, poplatky v celkové výši 2 398 Kč (za komfortní a flexibilní splácení) a částka 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru. Žalovaný byl podle smlouvy povinen splácet celkovou částku 23 787 Kč ve 52 pravidelných týdenních splátkách po 458 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 429 Kč. Z tabulky umoření vyplývá, že celková částka uhrazená žalovaným na předmětný úvěr činila 2 318,65 Kč. Žalovaný byl před uzavřením smlouvy zaměstnán na plný úvazek u spol. právnická osoba., jako skladník. Z předložených výplatních pásek za období duben a květen 2023 vyplývá, že jeho čistý měsíční příjem je 17 980 Kč, resp. 18 178 Kč, pracovní smlouva nebyla žalobkyní předložena. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že žije jako spolubydlící, je svobodný a má základní vzdělání. Dále uvedl, že má osobní automobil a jeho měsíční výdaje činí 4 500 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 přešly pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávek na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 21. 10. 2025. Dne 16. 1. 2026 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě.

4. Po právní stránce posuzoval soud tento spor dle ust. § 2395 a § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen o.z.) a dále § 75, § 84 odst. 2, § 86, § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dále též jen „ZoSÚ“). Otázku úroku z prodlení pak podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení.

5. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze z části. Soud nemá za prokázané, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně totiž s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. neprokázala, že by tak učinila. Právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem neověřovala skutečné měsíční výdaje žalovaného, když vycházela výhradně z jeho tvrzení uvedených v zákaznických kartách. Žalovaným uváděné měsíční výdaje považuje soud za nevěrohodné, když vedle výdajů na živobytí, hradil žalovaný též nájemné a splátky předchozích úvěrů, přičemž výše životního minima v roce 2023 činila 4 470 Kč (srov. § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění k 1. lednu 2023).

6. Smlouvy o úvěru jsou s ohledem na shora uvedené neplatné dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ a žalobkyně má proto vůči žalovanému právo na to, aby jí zaplatil zůstatek (nesplacenou část) poskytnutých finančních prostředků, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a odst. 2 o. z. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalovaný na svůj dluh dosud uhradil u smlouvy č. tel. číslo částku 8 281,35. Bezdůvodné obohacení proto představuje 3 718,65 Kč, neboť žalovaný obdržel částku 12 000 Kč a uhradil částku 8 281,35 Kč. U smlouvy č. hodnota uhradil žalovaný 2 318,65 Kč, a proto bezdůvodné obohacení představuje částku 9 681,35 Kč, při poskytnuté jistině úvěru 12 000 Kč.

7. Dle ustanovení § 87 ZoSÚ je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve lhůtě odpovídající možnostem spotřebitele, která bude dohodnuta účastníky řízení nebo soudem určena. Mezi účastníky řízení k takové dohodě nedošlo. S ohledem nezjištěnou finanční situaci žalovaného byla stanovena lhůta 3 dnů dle § 160 občanského soudního řádu. Nárok na případný úrok z prodlení by žalobkyni vznikl až v případě prodlení žalovaného s úhradou v takto stanovené lhůtě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021, bod 17. odůvodnění).

8. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni celkem částku 13 400 Kč (výrok I.), ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.).

9. Protože žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný, rozhodoval soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byl úspěšnějším účastníkem řízení žalovaný, který však byl po celou dobu řízení nečinný a ze spisu nevyplývá, že by mu nějaké náklady vznikly. Proto bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku III. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.