5 C 128/2025

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 14 991 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14 991 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení za období od 30. 3. 2024 do 16. 4. 2024 ve výši 109,05 Kč a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 991 Kč od 17. 4. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou nejprve Okresnímu soudu Brno-venkov dne 16. 4. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 14 991 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 26. 10. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobce. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců a výše jednotlivých splátek byla uvedena ve splátkovém kalendáři, který byl součástí smlouvy. Dále byl mezi účastníky sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč a byly sjednány poplatky za volitelné služby, a to poplatek za expres výplatu, poplatek za bezpečnou splátku a poplatek za SMS servis. Úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy zkoumána prostřednictvím odborných pracovníků žalobce, kteří posuzovali jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumali informace poskytnuté žalovaným a prověřili úvěruschopnost žalovaného rovněž nahlédnutím do externích úvěrových registrů. Mezi účastníky byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč v případě prodlení s úhradou sjednané splátky s tím, že pokud byla výše dlužné splátky nižší než 500 Kč, byla tato smluvní pokuta vyúčtována pouze ve výši dlužné splátky. Žalovaný svoje závazky vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, žalobce proto využil svého práva vyplývajícího ze smlouvy a prohlásil úvěr za splatný ke dni 16. 2. 2024. Žalovaný svoje závazky vyplývající z předmětné smlouvy dosud ani částečně nesplnil. Ke dni zahájení řízení činil dluh žalovaného vůči žalobci na jistině 10 000 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru 330 Kč, na poplatku za expres výplatu 199 Kč, na poplatku za bezpečnou splátku 396 Kč, na poplatku za SMS servis 196 Kč, na smluvním úroku 1 470 Kč, na účelně vynaložených nákladech na vymáhání 900 Kč a na smluvní pokutě 1 500 Kč.

2. Žalobce i žalovaný souhlasili s jednáním v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Soud provedl dokazování smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky 26. 10. 2023 včetně formuláře pro standardní informace o úvěru a informačního memoranda o zpracování osobních údajů ke smlouvě, splátkovým kalendářem ke smlouvě, sazebníkem poplatků žalobce, potvrzení o ověření bonity klienta, metodou posouzení úvěruschopnosti klienta, dokladem o vyplacení úvěru žalovanému, výpisem z běžného účtu žalovaného, výpisem z obchodních knih žalobce ohledně předmětné smlouvy, výzvami žalobce zaslanými žalovanému z 1. 1. 2024 a 16. 2. 2024 a výzvou žalobce z 15. 3. 2024 včetně podacího archu.

4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 26. 10. 2023 řádně dle § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobce. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců a výše jednotlivých splátek byla uvedena ve splátkovém kalendáři, který byl součástí smlouvy. Dále byl mezi účastníky sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč a byly sjednány poplatky za volitelné služby, a to poplatek za expres výplatu, poplatek za bezpečnou splátku a poplatek za SMS servis. Úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy zkoumána prostřednictvím odborných pracovníků žalobce, kteří posuzovali jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumali informace poskytnuté žalovaným a prověřili úvěruschopnost žalovaného rovněž nahlédnutím do externích úvěrových registrů. V rámci tohoto prověření byla ověřena výše příjmů žalovaného jako zaměstnance 24 000 Kč měsíčně s tím, že žalovaný nemá žádnou vyživovací povinnost a splácí dluhy ve výši 3 000 Kč, což vzhledem k výši úvěru považuje soud za dostačující ověření. Mezi účastníky byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč v případě prodlení s úhradou sjednané splátky s tím, že pokud byla výše dlužné splátky nižší než 500 Kč, byla tato smluvní pokuta vyúčtována pouze ve výši dlužné splátky, přičemž soud neshledal žádné důvody neplatnosti takto sjednané smluvní pokuty. Žalovaný svoje závazky vyplývající ze smlouvy nesplnil, žalobce proto využil svého práva vyplývajícího ze smlouvy a prohlásil úvěr za splatný ke dni 16. 2. 2024. Žalovaný svoje závazky vyplývající z předmětné smlouvy dosud ani částečně nesplnil. Ke dni zahájení řízení činil dluh žalovaného vůči žalobci na jistině 10 000 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru 330 Kč, na poplatku za expres výplatu 199 Kč, na poplatku za bezpečnou splátku 396 Kč, na poplatku za SMS servis 196 Kč, na smluvním úroku 1 470 Kč, na účelně vynaložených nákladech na vymáhání 900 Kč a na smluvní pokutě 1 500 Kč. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih žalobce vedených certifikovaným softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Žalovaný se rovněž vůči žalobci dnem následujícím po prohlášení úvěru za splatný úvěru ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu a dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku tak žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení 14,75 % ročně odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.

5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 900 Kč za tři hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14 b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.