5 C 136/2025

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 12 921,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 921,14 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 092,08 Kč, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 8 921,14 Kč od 14. 1. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení za období od 24. 10. 2024 do 13. 1. 2025 ve výši 370,11 Kč a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 921,14 Kč od 14. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 373 Kč k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13. 1. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 12 921,14 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky včetně poplatků, nákladů na vymáhání a sjednané smluvní pokuty. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 19. 4. 2023 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky žalobce. Před uzavřením smlouvy byla schopnost žalovaného splatit úvěr ověřena z údajů o příjmech žalovaného a příjmech ostatních členů jeho domácnosti a údajů o věku, vzdělání, zdroji příjmů, rodinném stavu a způsobu bydlení a byla ověřena z veřejně dostupných registrů. Úvěrový rámec byl sjednán na 14 000 Kč. Výše měsíčních splátek byla stanovena na 4 % z aktuálně dlužné částky. Na základě této smlouvy čerpal postupně žalovaný finanční prostředky ve výši 18 864 Kč, žalovaný celkem na splátkách úvěru uhradil žalobci 16 146 Kč, přičemž tato úhrada byla započtena nejprve na úrok, poplatky a následně jistinu úvěru. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas a žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 9. 10. 2024. K tomuto dni činil dluh žalovaného na jistině úvěru 8 921,14 Kč, na smluvních nákladech na vymáhání 1 800 Kč a na sjednané smluvní pokutě sjednané pro případ prodlení žalovaného s úhradou jednotlivých splátek 2 200 Kč. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.

2. Žalobce i žalovaný souhlasili s jednáním v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru č. , hodnota, uzavřenou mezi účastníky dne 19. 4. 2023, úvěrovými podmínkami žalobce, metodikou posouzení úvěruschopnosti žalovaného včetně úvěrové zprávy, potvrzením o ověření bonity klienta a úvěrovou zprávou, výpisem z obchodních knih žalobce ohledně předmětného úvěru, upomínkou žalobce z 9. 10. 2024 obsahující rovněž oznámení o zesplatnění závazku žalovaného včetně podacího archu a výzvou žalobce z 31. 10. 2024 včetně podacího archu. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 19. 4. 2023 jako spotřebitelská smlouva dle § 1810 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky žalobce. Před uzavřením smlouvy byla schopnost žalovaného splatit úvěr ověřena z údajů o příjmech žalovaného a příjmech ostatních členů jeho domácnosti a údajů o věku, vzdělání, zdroji příjmů, rodinném stavu a způsobu bydlení a byla ověřena z veřejně dostupných registrů. Bylo přitom zjištěno, že žalovaný má pouze jednu vyživovací povinnost a dosahuje výše příjmu z důchodu 11 364 Kč a příjem ostatních členů domácnosti činí 20 000 Kč, bydlí v podnájmu a nemá jiné dluhy. Vzhledem k výši úvěru považuje soud tento způsob ověření úvěruschopnosti za dostačující. Úvěrový rámec byl sjednán na 14 000 Kč. Výše měsíčních splátek byla stanovena na 4 % z aktuálně dlužné částky. Na základě této smlouvy čerpal postupně žalovaný finanční prostředky ve výši 18 864 Kč, žalovaný celkem na splátkách úvěru uhradil žalobci 16 146 Kč, přičemž tato úhrada byla započtena nejprve na úrok, poplatky a následně jistinu úvěru. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas a žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 9. 10. 2024. K tomuto dni činil dluh žalovaného na jistině úvěru 8 921,14 Kč, na smluvních nákladech na vymáhání 1 800 Kč a na sjednané smluvní pokutě sjednané pro případ prodlení žalovaného s úhradou jednotlivých splátek 2 200 Kč. Soud přitom neshledal žádné důvody neplatnosti smluvních ujednání účastníků, a to ani v části týkající se smluvní pokuty. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih žalobce vedených certifikovaným softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. I po prohlášení úvěru za splatný přitom žalobci až do splacení úvěru vzniká právo na zaplacení smluvního úroku ve výši 12,75 % ročně z jistiny dluhu. Žalovaný se rovněž vůči žalobci dnem následujícím po prohlášení úvěru za splatný ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu a dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku tak žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení 12,75 % ročně nepřevyšuje zákonné úroky z prodlení dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.

4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 1 000 Kč za dva hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení a zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci) a jeden hlavní úkon za 400 Kč za podání žaloby dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném v době realizace jednotlivých hlavních úkonů, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 300 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 273 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.