5 C 140/2025

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 17 220 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 875 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 875 Kč od 4. 8. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 8 345 Kč a úroky z prodlení převyšující úroky z prodlení přiznané ve výroku I. rozsudku, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 9. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 17 220 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazků ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 4. 9. 2023 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, které byly žalovanému zaslány stejného dne na jeho účet. Na základě žádosti žalovaného o navýšení zápůjčky byla dne 15. 9. 2023 zaslána žalovanému na jeho účet další částka 1 000 Kč. Žalovaný dosud na splnění závazku ze smlouvy o zápůjčce zaplatil žalobci pouze částku 1 125 Kč. Zbývající část svých závazků dosud nesplnil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.

2. Na výzvu soudu dle § 118 a/ odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a označení či předložení důkazů k jejich prokázání ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy žalobce reagoval tím, že sdělil, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného nebude doplňovat žádná skutková tvrzení.

3. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl dokazování smlouvou o zápůjčce uzavřenou mezi účastníky 4. 9. 2023, dodatkem k této smlouvě z 15. 9. 2023, výpisem z účtu žalobce ohledně vyplacení zápůjčky, upomínkou žalobce z 2. 12. 2023 a výzvou žalobce z 1. 8. 2024 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázaná tvrzení žalobce ohledně obsahu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky včetně tvrzení o čerpání obou jistin zápůjčky. Soud se proto musel dále zabývat otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy.

5. Podle § 86 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření předmětné smlouvy poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splatit. Podle § 87 odst. 1 stejného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobce přes výzvu soudu netvrdil a neoznačil ani důkazy pro prokázání prověření úvěruschopnosti. Smlouva uzavřená mezi účastníky je tak dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a žalovanému tak vznikla pouze povinnost vrátit poskytnutou jistinu. Celková jistina zápůjčky přitom činila 10 000 Kč, přičemž žalovaný na splnění svých závazků ze smlouvy dosud zaplatil pouze 1 125 Kč. V tomto rozsahu dluh žalovaného zanikl splněním a žalobci proto přísluší pouze právo na doplacení jistiny ve výši 8 875 Kč.

7. Dluh žalovaného z neplatné smlouvy je dluhem splatným na výzvu dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Výzva k úhradě zápůjčky byla žalovanému zaslána doporučeně 1. 8. 2024. Lze předpokládat, že se následujícího dne dostala do dispoziční sféry žalovaného, dne 3. 8. 2024 byl žalovaný povinen plnit, a až dnem následujícím, tedy dnem 4. 8. 2024 se žalovaný ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení vedle plnění, přičemž tato sazba činí dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění a repo sazby ČNB příslušného kalendářního pololetí 12,75 % ročně. Z důvodů uvedených shora proto soud žalobě vyhověl ohledně částky 8 875 Kč a zákonného úroku z prodlení od 4. 8. 2024 do zaplacení a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl. Uložil přitom žalovanému zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.

8. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť oba účastníci měli ve věci úspěch pouze částečný, a to každý téměř z jedné poloviny. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.