5 C 143/2025

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 58 783 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 211 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 211 Kč od 28. 9. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 47 572 Kč a úroky z prodlení převyšující úroky z prodlení přiznané ve výroku I. rozsudku, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4. 10. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 58 783 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazků ze smluv o úvěru uzavřených mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, ., a žalovaným byla dne 18. 3. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které byly žalovanému předány stejného dne v hotovosti. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit včetně smluvního úroku a smluvních poplatků v pravidelných měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, poslední splátku uhradil dne 30. 9. 2022. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo žalobci právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené části úvěru. Žalovaný dosud splatil na úhradu svých závazků z této smlouvy 15 600 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena s účinností ke dni 29. 5. 2024 žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně písemně oznámeno. Mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, ., a žalovaným byla dne 28. 3. 2022 uzavřena další smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které byly žalovanému předány stejného dne v hotovosti. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit včetně smluvního úroku a smluvních poplatků v pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, poslední splátku uhradil dne 30. 9. 2022. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo žalobci právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené části úvěru. Žalovaný dosud splatil na úhradu svých závazků z této smlouvy 8 189 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena s účinností ke dni 29. 5. 2024 žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně písemně oznámeno.

2. Na výzvu soudu dle § 118 a/ odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a označení či předložení důkazů k jejich prokázání ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy žalobce reagoval tím, že u obou smluv byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného z jeho pracovní smlouvy a výplatních pásek, přičemž právní předchůdce žalobce dospěl k závěru, že je schopnost žalovaného splácet oba úvěry dostatečná.

3. Účastníci se k jednání nařízenému na 7. 8. 2025 nedostavili, přestože k němu byli řádně předvoláni, a nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Žalobce pouze zaslal žádost o odročení jednání nařízeného na 10. 7. 2025, a nikoli jednání nařízeného na 7. 8. 2025. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud provedl dokazování smlouvami o úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, uzavřenými mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným včetně jejich příloh č. , hodnota, , výpisy z obchodních knih právního předchůdce žalobce ohledně předmětných úvěrů, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 včetně jejích příloh a potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámeními o postoupení pohledávky ze 14. 6. 2024 a výzvou žalobce z 20. 9. 2024 včetně podacího lístku. Na výzvu soudu dále žalobce doplnil důkazy o žádosti žalovaného o oba úvěry, pracovní smlouvu žalovaného a výplatní lístky žalovaného za měsíce prosinec 2021 až únor 2022 včetně. Z žádosti žalovaného o oba úvěry vyplývá, že žalovaný byl zaměstnaný, bydlel u přítelkyně a jeho měsíční výdaje činily 13 110 Kč v případě první ze smluv a 13 774 Kč v případě druhé ze smluv. Po provedených srážkách činila jeho čistá mzda k výplatě za prosinec 2021 celkem 10 219 Kč, za měsíc leden 2022 činila 10 831 Kč a za měsíc únor 2022 činila 12 395 Kč.

5. Podle § 86 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření předmětné smlouvy poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splatit. Podle § 87 odst. 1 stejného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Z tvrzení samotného žalobce a jím předložených žádostí žalovaného o úvěr a výplatních lístků vyplývá, že žalovaný u obou smluv deklaroval svoje nezbytné životní náklady na částky převyšující 13 000 Kč, zatímco jeho čistá měsíční mzda k výplatě po srážkách ani za jeden měsíc v období prosinec 2021 až únor 2022 této výše nedosahovala. Příjmy žalovaného tak nedosahovaly ani jím deklarované životní náklady, které se navíc soudu jeví podhodnocené. Prověření úvěruschopnosti žalovaného bylo proto provedeno zcela nedostatečně. Smlouva uzavřená mezi účastníky je tak dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a žalovanému tak vznikla pouze povinnost vrátit poskytnutou jistinu. U smlouvy o úvěru č. , hodnota, činila jistina úvěru 20 000 Kč a dle obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb, splatil žalovaný dosud 15 600 Kč. U další smlouvy o úvěru č. , hodnota, činila jistina úvěru 15 000 Kč a žalovaný dosud splatil 8 189 Kč. Celkem tak činí nesplacený dluh na jistině u obou smluv 11 211 Kč. Dluh žalovaného z neplatných smluv je dluhem splatným na výzvu dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Výzva k úhradě dluhu byla žalovanému zaslána doporučeně dne 23. 9. 2024. Lze předpokládat, že se následujícího dne dostala do dispoziční sféry žalovaného. V této výzvě žalobce vyzval žalovaného k plnění nejpozději do 27. 9. 2024. Dnem následujícím, tedy dnem 28. 9. 2024, se žalovaný ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení vedle plnění, přičemž tato sazba činí dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění a repo sazby ČNB příslušného kalendářního pololetí 14,75 % ročně. Z důvodů uvedených shora proto soud žalobě vyhověl ohledně částky 11 211 Kč a zákonného úroku z prodlení od 28. 9. 2024 do zaplacení a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl. Uložil přitom žalovanému zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.

7. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť oba účastníci měli ve věci úspěch pouze částečný, přičemž převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.