5 C 155/2025

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno o zaplacení částky 6 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 500 Kč od 1. 9. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 852 Kč k rukám Jméno advokátky, advokátky se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 24. 3. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 6 500 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku vyplývajícího z uznání dluhu žalovaným a dohody o narovnání uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 10. 1. 2024 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a stejného dne je zaslal na účet žalovaného. Vzhledem k námitkám žalovaného ohledně nedostatečného vyhodnocení jeho úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy byla mezi účastníky dne 3. 9. 2024 dohoda o narovnání, uznání dluhu a splátkovém kalendáři dle které se žalovaný zavázal uhradit žalobci zbývající část jistiny ve výši 6 500 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 600 Kč pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení žalovaného. První splátka byla splatná 31. 8. 2024. Žalovaný na základě této dohody žalobci dosud nic neuhradil.

2. Žalobce i žalovaný se k jednání soudu nařízenému na 15. 5. 2025 nedostavili a nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Soud provedl dokazování dohodou o narovnání, uznáním dluhu a splátkovém kalendáři uzavřenou mezi účastníky 3. 9. 2024 a výzvou zaslanou žalovanému před zahájením řízení ze 4. 3. 2025. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že žalovaný svůj dluh vůči žalobci ohledně částky 6 500 Kč písemně uznal a zavázal se jej splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 600 Kč splatných vždy do posledního dne v kalendářním měsíci na účet žalobce s tím, že poslední splátka bude činit 500 Kč a první splátka proběhne do 31. 8. 2024. V rozsahu tvrzeném žalobcem žalovaný svoje závazky vyplývající z uznání dluhu a dohody o splátkovém kalendáři dosud nesplnil. Toto písemné prohlášení žalovaného v dohodě má náležitosti platného uznání dluhu dle § 2053 občanského zákoníku, podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaný přitom netvrdil, že by po tomto uznání dluhu nastala nějaká skutečnost mající za následek zánik dluhu, a existenci nějaké takové skutečnosti nelze ani dovodit z žádného důkazu provedeného v řízení. Soud přitom nezjistil žádné důvody, pro které by byla dána případná neplatnost tohoto právního jednání žalovaného. Je tak proto třeba dovodit, že závazek žalovaného vůči žalobci v rozsahu toho uznání trvá a je již ohledně částky uplatněné žalobou splatný, neboť v předmětné dohodě o uznání dluhu bylo účastníky dohodnuto, že při nezaplacení kterékoliv ze splátek se stává dluh splatným v celé výši. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po splatnosti dluhu ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého závazku, a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobou požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobou požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou částku v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.

4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého přiznal plně úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 900 Kč za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) po 300 Kč dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 450 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupkyně žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázala, že je plátkyní této daně. Proti tomuto rozsudku není odvolán přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.