5 C 156/2025

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 3 188 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 188 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 159,06 Kč a úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 188 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 31. 10. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 188 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, a žalovaným byla dne 21. 11. 2007 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku a souhrnný poplatek ve výši 5 568 Kč právnímu předchůdci žalobce vrátit v pravidelných týdenních splátkách po 256 Kč, poslední splátka byla splatná 26. 11. 2008. Žalovaný svoje závazky vyplývající ze smlouvy řádně a včas neplnil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena s účinností ke dni 27. 9. 2023 žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný na splnění svých závazků z předmětné smlouvy dosud zaplatil pouze 10 380 Kč. Ohledně zbývající částky 3 188 Kč s příslušenstvím žalovaný dosud svoje závazky vyplývající ze shora uvedené smlouvy nesplnil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.

2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na soudním jednání vzdali a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené dne 21. 11. 2007 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným a smluvních podmínek právního předchůdce žalobce obsažených na stejné listině vzal soud za prokázané, že na základě této smlouvy uzavřené dle § 657 a následujících tehdy platného občanského zákoníku poskytl právní předchůdce žalobce žalované finanční prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto půjčku a co do obsahu nikterak nespecifikovaný souhrnný poplatek ve výši 5 568 Kč právnímu předchůdci žalobce splatit v pravidelných týdenních splátkách po 256 Kč s tím, že první splátku je povinen zaplatit sedmý den od data uzavření smlouvy. Poslední splátka byla splatná do 26. 11. 2008. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem včetně její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023 vzal soud dále za prokázané, že předmětná pohledávka vůči žalovanému byla postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Ze skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla v řízení žalovaným zpochybněna, pak vyplývá, že dosud žalovaný zaplatil právnímu předchůdci žalobce na splnění svých závazků z předmětné smlouvy částku 10 380 Kč. Za této situace záviselo rozhodnutí soudu zejména na posouzení otázky, zda je předmětná smlouva o půjčce platná i v části týkající se smluvního souhrnného poplatku, který nebyl co do důvodu ve smlouvě i smluvních podmínkách právního předchůdce žalobce nikterak specifikován.

4. Předmětná smlouva o půjčce byla nepochybně uzavřena dle zákona č. 40/1964 Sb. ve znění platném ke dni jejího uzavření (dále jen občanský zákoník). Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.

5. Z předmětné smlouvy o půjčce nelze, a to ani pomocí výkladu jejího textu a smluvních podmínek právního předchůdce žalobce, zjistit důvod sjednaného souhrnného poplatku. Nelze tedy na rozdíl od pozdějších verzí smluv stejného právního předchůdce žalobce zjistit, zda a případně v jaké výši zahrnuje tento poplatek dohodnuté úroky, či se má jednat o úplatu za jiné konkrétní služby poskytované dle této smlouvy žalovanému. Je proto třeba dovodit, že v této části je smlouva o půjčce neplatná pro neurčitost projevu vůle jejích účastníků dle § 37 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, ke které musí soud přihlížet z úřední povinnosti. Právnímu předchůdci žalobce proto právo na zaplacení sjednaného smluvního poplatku nevzniklo, a nemohl je proto ani následně platně postoupit žalobci. Tomu tak vzniklo vůči žalovanému pouze právo na vydání bezdůvodného obohacení dle § 451 odst. 1, 2 občanského zákoníku ve znění platném v době uzavření smlouvy spočívajícího v dosud nesplacené jistině půjčky a zákonných úroků z prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve znění platném v době uzavření smlouvy. Žalovaný již právnímu předchůdci žalobce na úhradu svých závazků z předmětné smlouvy zaplatil 10 380 Kč, tedy o 2 380 Kč více oproti jistině půjčky. Ke dni rozhodnutí soudu tak žalovaný vůči žalobci žádný dluh na jistině ani zákonném úroku z prodlení nemá. Soud proto žalobu ve věci samé jako nedůvodnou zamítl.

6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť obecně vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve věci plně úspěšnému žalovanému. Protože však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.