5 C 203/2024

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČO IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 360 927,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 360 927,12 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 12 434,75 Kč, úrok ve výši 4,5 % ročně z částky 320 059,77 Kč od 3. 11. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 9 701,95 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 321 559,77 Kč od 3. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 64 884 Kč k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , advokáta se sídlem , adresa, , , Jméno žalobce B, , do tří dnů od právní moci rozsudku, Anonymizováno 1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 4. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 360 927,12 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , Anonymizováno, . a žalovaným byla dne 29. 11. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , jejíž součástí byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobce pro spotřebitelské úvěry. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 360 000 Kč bezhotovostní formou převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 4,50 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 473 Kč, přičemž první splátka byla splatná 22. 1. 2022. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právní předchůdce žalobce proto prohlásil úvěr za splatný ke dni 22. 6. 2023. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 11. 2023 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena s účinností ke dni 10. 11. 2023 žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni zahájení řízení činil dluh žalovaného vůči žalobci na jistině úvěru 320 059,77 Kč a na smluvních poplatcích 1 500 Kč. Žalobci dále přísluší právo na zaplacení smluvního úroku ve výši 4,50 % ročně. Žalovaný dosud spornou částku žalobci ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.

2. Žalovaný se k jednání nařízenému na 12. 11. 2024 nedostavil, přestože mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, a nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v jeho nepřítomnosti.

3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru č. , Anonymizováno, z 22. 11. 2021, obchodními podmínkami a sazebníkem poplatků právního předchůdce žalobce, výpisy z účtu žalovaného u právního předchůdce žalobce, výzvami právního předchůdce žalobce zaslanými žalovanému, oznámením o prohlášení úvěru za splatný z 24. 6. 2023 včetně dodejky, smlouvou o postoupení pohledávek z 2. 11. 2023 včetně potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího lístku a výzvou žalobce z 20. 3. 2024 včetně podacího archu. Na základě těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce , Anonymizováno, a žalovaným byla dne 29. 11. 2021 dle § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , jejíž součástí byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobce pro spotřebitelské úvěry. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 360 000 Kč bezhotovostní formou převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 4,50 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 473 Kč, přičemž první splátka byla splatná 22. 1. 2022. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobce je bankou podléhající bankovnímu dozoru ČNB včetně způsobu prověřování úvěruschopnosti klientů, je zřejmé, že byla rovněž řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, a právní předchůdce žalobce proto prohlásil úvěr za splatný ke dni 22. 6. 2023. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 11. 2023 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena s účinností ke dni 10. 11. 2023 žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni zahájení řízení činil dluh žalovaného vůči žalobci na jistině úvěru 320 059,77 Kč a na smluvních poplatcích 1 500 Kč. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih právního předchůdce žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jehož správnosti nemá soud pochyb. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 11. 2023 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena s účinností k 10. 11. 2023 žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. V souladu s konstantní soudní judikaturou přísluší žalobci až do splacení úvěru rovněž právo na zaplacení smluvních úroků uvedených ve smlouvě a soud proto žalobci rovněž tyto úroky přiznal. Žalovaný se rovněž vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci tak dnem následujícím po splatnosti úvěru vzniklo dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem uplatněný nárok odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.

4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 14 438 Kč, odměny advokáta ve výši 39 120 Kč za čtyři hlavní úkony po 9 780 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení, podání žaloby a účast právního zástupce žalobce při jednání soudu) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, čtyř paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, náhradu za ztrátu času 4 x 100 Kč dle § 14 odst. 3 téže vyhlášky, cestovní náhrady právního zástupce žalobce za cestu k jednání soudu , adresa, vozidlem Hyundai PBT a zpět ve výši 971 Kč (123 km při paušální náhradě 5,60 Kč dle § 1 písm. b/ vyhl. č. 398/2023 Sb., průměrné normované spotřebě vozidla 6 litrů na 100 km a použitém palivu benzin 95 oktanů 38,20 Kč za l litr dle § 4 písm. a/ téže vyhlášky) a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 8 755 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně. Naproti tomu soud žalobci nepřiznal právo na zaplacení dvou dalších polovin odměny advokáta a souvisejících paušálních náhrad, neboť se jednalo o pouhá sdělení soudu nemající charakter právního úkonu ve smyslu ust. § 11 odst. 1, 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a z důvodů uvedených shora tak činí přiznaná výše nákladů řízení celkem 64 884 Kč. Z důvodů uvedených již shora uložil soud žalovanému rovněž zaplatit žalobci přiznanou náhradu nákladů řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.