5 C 204/2023

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Tesaře a přísedících Mgr. Petry Salačové a Dáši Jeřábkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení náhrady mzdy a vydání písemných materiálů, rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 680 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od 1. 6. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni evidenční list, doklad o uhrazení sociálního pojištění a výplatní lístky za dobu trvání pracovního poměru žalobkyně u žalovaného kromě měsíců srpen 2022 a září 2022, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. V části, ve které se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí další úrok z prodlení ve výši 1% ročně z částky 31 680 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 944 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 7. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 31 680 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení náhrady mzdy a vydání evidenčního listu, dokladu o uhrazení sociálního pojištění a výplatních lístků za dobu trvání jejího pracovního poměru. Žalobu odůvodnila tím, že na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 8. 2022 uzavřené na dobu neurčitou pracovala u žalovaného jako prodavačka s místem výkonu práce [obec], [ulice a číslo]. Následně zjistila, že žalovaný za ni nehradil sociální pojištění a nedával jí kromě měsíců srpen a září 2022 výplatní lístky ani jí nevyplatil nemocenské dávky. Dne 12. 5. 2023 proto okamžitě zrušila pracovní poměr u žalovaného. Žalovaný jí dosud nevyplatil náhradu mzdy odpovídající průměrnému výdělku za dobu trvání výpovědní doby ve výši 31 680 Kč a nevydal jí rovněž evidenční list, doklady o uhrazení sociálního pojištění ani výplatní lístky kromě shora uvedených měsíců, a nereagoval ani na písemnou výzvu žalobkyně zaslanou mu před zahájením řízení.

2. Ve věci byl žalovaný usnesením Okresního soudu v Třebíči ze dne 1. 9. 2023, č.j. 5 C 204/2023-27, dle § 114b/ odst. 1 o.s.ř. písemně vyzván, aby se nejpozději do 30 dnů od doručení usnesení ve věci písemně vyjádřil, a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, ve svém vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a předložil nebo označil důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení. Současně byl žalovaný poučen, že pokud se bez vážného důvodu na tuto výzvu soudu nevyjádří, ani soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude se mít za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatněný, uznává. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno společně se žalobou dne 11. 9. 2023. Žalovaný se ve lhůtě stanovené v usnesení nevyjádřil ani soudu nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom brání. Dle § 114 b) odst. 5 o.s.ř. se tak má za to, že žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný uznává. Soud proto dle § 153a) odst. 3 o.s.ř. žalobě ve věci samé rozsudkem pro uznání s výjimkou nepatrné části příslušenství pohledávky vyhověl bez nařízení jednání (§ 153a/ odst. 4 o.s.ř.) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal výjimečné důvody pro případné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. Soud však musel žalobu zamítnout v části týkající se úroku z prodlení ve výši 1% ročně z částky 31 680 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení, neboť v této části nemá žalobu oporu ve hmotném právu. Žalobkyně se žalobou domáhala přiznání úroku z prodlení ve výši 16% ročně, zatímco zákonná úrokové sazba dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění a repo sazby ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí činila 15%.

3. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení neúspěšná pouze ve zcela nepatrné části, a přísluší jí tak právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 584 Kč, odměnu advokáta za dva hlavní úkony po 2 380 Kč (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a dvě paušální náhrady po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky. Pokud žalobkyni vzniklo právo na náhradu dalších nákladů řízení, je třeba z písemného vyhotovení žaloby dovodit, že se žalobkyně práva na náhradu dalších nákladů řízení vzdala.