5 C 208/2023

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 15 952 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15 952 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 15 952 Kč od 3. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou nejprve Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci dne 3. 1. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 15 952 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení ceny dodané elektřiny. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce jak dodavatel poslední instance dle § 12 a/ zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění dodával od 14. 10. 2021 do 14. 4. 2022 žalované elektřinu do odběrného místa na adrese obec a číslo, včetně zajištění distribučních a souvisejících služeb. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobci cenu dodané elektřiny a služeb dle ceníku platného v době a místě odběru v produktové řadě DPI, tedy cenu určenou podílem sumy násobku ceny denního trhu v dané hodině a indexu hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru a indexu hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru a sumy indexů hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru a sumy indexů hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru zvýšenou o pevně stanovený poplatek a cenu stálého platu. Odebranou elektřinu a cenu poskytnutých služeb za období od 14. 10. 2021 do 14. 4. 2022 vyúčtoval žalobce žalované daňovým dokladem číslo na částku 15 952 Kč s termínem splatnosti do 2. 6. 2022. Žalovaná dosud žalobci tuto částku ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu zaslanou jí žalobcem před zahájením řízení.

2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Soud provedl dokazování daňovým dokladem žalobce číslo včetně jeho příloh, oznámením žalobce o cenách za dodávku elektřiny v režimu dodavatele poslední instance a přehledem jeho sazeb a cen za zajišťování distribuce elektřiny platným od 1. 1. 2021 a výzvou žalobce z 13. 10. 2022 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že žalobce jak dodavatel poslední instance dle § 12 a/ zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění dodával od 14. 10. 2021 do 14. 4. 2022 žalované elektřinu do odběrného místa na adrese obec a číslo, včetně zajištění distribučních a souvisejících služeb. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobci cenu dodané elektřiny a služeb dle ceníku platného v době a místě odběru v produktové řadě DPI, tedy cenu určenou podílem sumy násobku ceny denního trhu v dané hodině a indexu hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru a indexu hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru a sumy indexů hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru a sumy indexů hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru zvýšenou o pevně stanovený poplatek a cenu stálého platu. Odebranou elektřinu a cenu poskytnutých služeb za období od 14. 10. 2021 do 14. 4. 2022 vyúčtoval žalobce žalované daňovým dokladem číslo na částku 15 952 Kč s termínem splatnosti do 2. 6. 2022. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaná nesplnila svoji povinnost zaplatit žalobci cenu elektřiny a poskytnutých služeb danou jí v režimu dodavatele poslední instance. Žalovaná se rovněž dnem následujícím po splatnosti předmětného daňového dokladu ocitla vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy mezi účastníky vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvod k případnému umožnění plnění žalované ve splátkách nebo stanovení delší lhůty k plnění.

4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst.1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 900 Kč za tři hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva žalované před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněnou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.