5 C 231/2021
č. j. 5 C 231/2021-13
V PLATNOSTIOkresní soud v Třebíči rozhodl ve prospěch žalobce o výzvě k zaplacení částky 1 137 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 8. února do splacení. Soud uznal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva kombinující poskytování služeb a kupní smlouvu, na jejímž základě byl prodán komplet zařízení za uvedenou cenu. Důkazy prokázaly, že žalovaný nezaplatil kupní cenu a vznikl mu dluh podle § 2118 a § 1968 až 1970 občanského zákoníku. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč dle § 142 odst. 1 o.s.ř.
Plný text
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1 137 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 137 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 137 Kč od 8. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám JUDr. MgA. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 10. 6. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 337 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení kupní ceny dle kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 6. 2. 2019 uzavřena smlouva o poskytování služeb číslo která současně kombinovala poskytování služeb elektronických komunikací a kupní smlouvu, na základě které byl žalovanému prodán komplet koncového zařízení obsahující modem a další věci za sjednanou kupní cenu 1 137 Kč. Žalobce vystavil žalovanému na tuto kupní cenu daňový doklad číslo s termínem splatnosti do 7. 2. 2020. Žalovaný dosud tuto kupní cenu žalovanému ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na jednání soudu vzdali a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování smlouvou o poskytování služeb číslo uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným z 6. 2. 2019, servisním protokolem ze stejného dne, všeobecnými obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce, daňovým dokladem žalobce číslo výpovědí smlouvy žalobcem z 16. 1. 2020 a výzvou žalobce z 31. 3. 2021 včetně podacího archu. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 6. 2. 2019 uzavřena smlouva o poskytování služeb číslo která současně kombinovala poskytování služeb elektronických komunikací a kupní smlouvu, na základě které byl žalovanému prodán komplet koncového zařízení obsahující modem a další věci za sjednanou kupní cenu 1 137 Kč. Žalobce vystavil žalovanému na tuto kupní cenu daňový doklad číslo s termínem splatnosti do 7. 2. 2020. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaný dosud nesplnil svoji povinnost zaplatit žalobci jako prodávajícímu sjednanou kupní cenu danou mu předmětnou smlouvou i ustanovením § 2118 občanského zákoníku. Žalovaný se rovněž vůči žalobci dnem následujícím po splatnosti kupní ceny ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci tak dle § 1968 a 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění. Žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení přitom odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč za tři hlavní úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.