5 C 250/2020

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalovaný celé jméno žalovaného, rodné číslo, bytem adresa, je od 19. 4. 2017 vlastníkem vozidla Škoda Octavia, rok výroby 1997, příjmení: anonymizováno, registrační značka, číslo technického průkazu: anonymizováno číslo.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17 226 Kč k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 10. 2020 ve znění jejího upřesnění provedeného v průběhu řízení domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude určeno, že žalovaný je vlastníkem vozidla specifikovaného ve výroku I. rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 19. 4. 2017 ohledně tohoto vozidla uzavřena kupní smlouva, na základě které prodal předmětné vozidlo žalobce žalovanému za kupní cenu 7 000 Kč. Současně žalobce plnou mocí ze stejného dne žalovaného zmocnil k přepisu vozidla v registru silničních vozidel na příslušném městském úřadu a žalovaný plnou moc přijal. Žalobce tak žil v domnění, že přepis vozidla byl žalovaným proveden, a to až do roku 2020, ve kterém mu byla doručena výzva k zaplacení pokuty za dopravní přestupek spáchaný prostřednictvím předmětného vozidla. Následně teprve zjistil, že přepis vozidla dosud nebyl proveden a je stále evidován jako jeho vlastník. Hrozí mu tak povinnost platit pokuty za další případně přestupky spáchané s tímto vozidlem i sankce při případném neplacení povinného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a je tak dán jeho naléhavý právní zájem na navrženém určení.

2. Žalovaný se k jednáním soudu nařízeným na 5. 1. 2021 a 2. 2. 2021 nedostavil a nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, přestože byl k jednáním řádně předvolán. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v jeho nepřítomnosti.

3. Z kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky 19. 4. 2017, plné moci ze stejného dne a technického průkazu předmětného vozidla vzal soud za prokázané, že žalobce jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli ohledně předmětného vozidla kupní smlouvu dle § 2085 a následujících občanského zákoníku, současně žalobce žalovaného písemně zmocnil k přepisu provozovatele vozidla u příslušného městského úřadu a žalovaný plnou moc přijal. Kupní smlouva i plná moc mají veškeré náležitosti platného právního jednání. Ze zprávy Městského úřadu ve obec soud dále vzal za prokázané, že jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla je stále evidován žalobce, přičemž při uzavření kupní smlouvy došlo nepochybně k předání vozidla žalovanému i zaplacení sjednané kupní ceny.

4. Protože žaloba je nepochybně určovací žalobou dle § 80 o.s.ř., musel se soud nejprve zabývat otázkou, zda je dán naléhavý právní zájem žalobce na navrženém určení. Dospěl přitom k závěru, že naléhavý právní zájem žalobce na navrženém určení dán je, neboť je vzhledem ke shora uvedeným skutkovým zjištěním zřejmé, že existuje rozpor mezi údaji v registru silničních vozidel a skutečným stavem provozování a vlastnictví předmětného vozidla, a rozhodnutí soudu tak bude podkladem k odstranění tohoto rozporu. Z údajů v registru vozidel přitom vycházejí Policie ČR i příslušné správní úřady při zjišťování pachatelů dopravních přestupků i například Česká kancelář pojistitelů při zjišťování provozovatelů vozidel, ohledně kterých nebylo uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Je proto třeba souhlasit se žalobcem, že mu za současného stavu zápisů v registru silničních vozidel hrozí ukládání pokut za jím nespáchané dopravní přestupky či sankce při případném neplacení povinného pojistného za předmětné vozidlo. Lze proto uzavřít, že na základě kupní smlouvy ze dne 19. 4. 2017 přešlo k tomuto dni vlastnictví k předmětnému vozidlu na žalovaného a naléhavý právní zájem žalobce na navrženém určení je dán. Soud proto žalobě ve věci samé jako důvodné vyhověl.

5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve věci plně úspěšnému žalobci. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměnu advokáta za 4 hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a účast na dvou jednáních soudu) dle § 9 odst. 3 písm. a/ a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, čtyři paušální náhrady po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 2 352 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně, a cestovní náhrady právního zástupce žalobce za dvě jízdy k jednáním soudu vozidlem příjmení jméno příjmení – obec a zpět v celkové výši 1 674 Kč (celkem 260 km při paušální náhradě 4,40 Kč za 1 km dle § 1 písm. b/ vyhl. č. 589/2020 Sb. a použitém palivu nafta v ceně 27,20 Kč za jeden litr dle § 4 písm. c/ téže vyhlášky a průměrné normované spotřebě použitého vozidle 7,5 litrů na 100 km). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.