5 C 26/2023

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 12 917 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 917 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 12 917 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 16. 11. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 12 917 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení ceny dodané elektřiny. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce jako dodavatel poslední instance dle § 12 a/ zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění dodával od 14. 10. 2021 žalované elektřinu do odběrného místa na adrese adresa žalované, včetně zajištění distribučních a souvisejících služeb. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobci cenu dodané elektřiny a služeb dle ceníku platného v době a místě odběru v produktové řadě DPI, tedy cenu určenou podílem sumy násobku ceny denního trhu v dané hodině a indexu hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru a indexu hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru a sumy indexů hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru a sumy indexů hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru zvýšenou o pevně stanovený poplatek a cenu stálého platu. Odebranou elektřinu a cenu poskytnutých služeb za období od 14. 10. 2021 do 8. 12. 2021 vyúčtoval žalobce žalované daňovým dokladem číslo na částku 12 917 Kč s termínem splatnosti do 31. 1. 2022. Žalovaná dosud žalobci tuto částku ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu zaslanou jí žalobcem před zahájením řízení.

2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Soud provedl dokazování daňovým dokladem žalobce číslo včetně jeho příloh, oznámením žalobce o cenách za dodávku elektřiny v režimu dodavatele poslední instance, přehledem sazeb a cen žalobce za zajišťování distribuce elektřiny platným od 1. 1. 2021 a výzvou žalobce z 13. 10. 2022 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že žalobce jak dodavatel poslední instance dle § 12 a/ zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění dodával od 14. 10. 2021 žalované elektřinu do odběrného místa na adrese adresa žalované, včetně zajištění distribučních a souvisejících služeb. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobci cenu dodané elektřiny a služeb dle ceníku platného v době a místě odběru v produktové řadě DPI, tedy cenu určenou podílem sumy násobku ceny denního trhu v dané hodině a indexu hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru a indexu hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru a sumy indexů hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru a sumy indexů hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru zvýšenou o pevně stanovený poplatek a cenu stálého platu. Odebranou elektřinu a cenu poskytnutých služeb za období od 14. 10. 2021 do 8. 12. 2021 vyúčtoval žalobce žalované daňovým dokladem číslo na částku 12 917 Kč s termínem splatnosti do 31. 1. 2022. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaná nesplnila svoji povinnost zaplatit žalobci cenu elektřiny a poskytnutých služeb danou jí v režimu dodavatele poslední instance. Žalovaná se rovněž dnem následujícím po splatnosti předmětného daňového dokladu ocitla vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy mezi účastníky vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvod k případnému umožnění plnění žalované ve splátkách nebo stanovení delší lhůty k plnění.

4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst.1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 900 Kč za tři hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva žalované před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněnou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.