5 C 28/2026

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 6 691,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 691,92 Kč s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 6 691,92 Kč od 20. 12. 2016 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 691,92 Kč od 20. 12. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 852 Kč k rukám Jméno advokáta, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 10. 11. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 6 691,92 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku vyplývajícího z uznání dluhu žalovanou a splátkové dohody uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota. Žalobce nabyl pohledávku z této smlouvy vůči žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek od společnosti právnická osoba., a o postoupení pohledávky byla žalovaná písemně informována. Dne 20. 10. 2016 byla mezi účastníky uzavřena splátková dohoda, na základě které se žalovaná zavázala uhradit dluh z předmětné úvěrové smlouvy ve výši 7 215,75 Kč pod ztrátou výhody splátek, první splátka byla splatná dne 18. 11. 2016. Jistina dluhu činila 6 691,92 Kč a dále se žalovaná zavázala hradit žalobci úrok ve výši 8 % ročně z jistiny. Žalovaná dosud žalobci dlužnou jistinu ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.

2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Soud provedl dokazování smlouvou o postoupení pohledávek mezi společností právnická osoba. jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem z 4. 10. 2024, oznámením o postoupení pohledávky z 23. 10. 2024, oznámením o postoupení pohledávky z 10. 3. 2025, splátkovou dohodou z 20. 10. 2016 a výzvou žalobce z 4. 8. 2025 včetně dodejky. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaná v řízení nezpochybnila, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota. Žalobce nabyl pohledávku z této smlouvy vůči žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek od společnosti právnická osoba., a o postoupení pohledávky byla žalovaná písemně informována. Dne 20. 10. 2016 byla mezi účastníky uzavřena splátková dohoda, na základě které se žalovaná zavázala uhradit dluh z předmětné úvěrové smlouvy ve výši 7 215,75 Kč pod ztrátou výhody splátek, první splátka byla splatná dne 18. 11. 2016. Jistina dluhu činila 6 691,92 Kč a dále se žalovaná zavázala hradit žalobci úrok ve výši 8 % ročně z jistiny.

4. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

5. V projednávané věci je zřejmé, že žalovaná vůči právnímu předchůdci žalobce svůj dluh ohledně jistiny dluhu z předmětné smlouvy o úvěru písemně uznala co do důvodu i výše a zavázala se dluh splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 300 Kč, přičemž první splátka byla splatná 18. 11. 2016. Má se tak za to, že dluh v tomto rozsahu vůči právnímu předchůdci žalobce trval. Žalovaná ani netvrdí, že by po uznání dluhu nastala nějaká právní skutečnost mající za následek zánik dluhu a existenci nějaké takové skutečnosti nelze ani dovodit z žádného důkazu provedeného v řízení. Soud přitom nezjistil žádné důvody, pro které by byla dána případná neplatnost tohoto právního jednání žalované. Je tak proto třeba dovodit, že závazek žalované vůči žalobci v rozsahu toho uznání trvá a je již ohledně částky uplatněné žalobou splatný, neboť v předmětné dohodě o uznání dluhu bylo účastníky dohodnuto, že při nezaplacení kterékoliv ze splátek se stává dluh splatným v celé výši. Žalovaná se rovněž dnem následujícím po splatnosti dluhu ocitla vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého závazku, a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobou požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobou požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit přiznanou částku v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách.

6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého přiznal plně úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 900 Kč za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) po 300 Kč dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 450 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.