5 C 28/2026

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 6 691,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 691,92 Kč s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 6 691,92 Kč od 20. 12. 2016 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 691,92 Kč od 20. 12. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 852 Kč k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 10. 11. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 6 691,92 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku vyplývajícího z uznání dluhu žalovanou a splátkové dohody uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Žalobce nabyl pohledávku z této smlouvy vůči žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek od společnosti , právnická osoba, ., a o postoupení pohledávky byla žalovaná písemně informována. Dne 20. 10. 2016 byla mezi účastníky uzavřena splátková dohoda, na základě které se žalovaná zavázala uhradit dluh z předmětné úvěrové smlouvy ve výši 7 215,75 Kč pod ztrátou výhody splátek, první splátka byla splatná dne 18. 11. 2016. Jistina dluhu činila 6 691,92 Kč a dále se žalovaná zavázala hradit žalobci úrok ve výši 8 % ročně z jistiny. Žalovaná dosud žalobci dlužnou jistinu ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.

2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Soud provedl dokazování smlouvou o postoupení pohledávek mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem z 4. 10. 2024, oznámením o postoupení pohledávky z 23. 10. 2024, oznámením o postoupení pohledávky z 10. 3. 2025, splátkovou dohodou z 20. 10. 2016 a výzvou žalobce z 4. 8. 2025 včetně dodejky. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaná v řízení nezpochybnila, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Žalobce nabyl pohledávku z této smlouvy vůči žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek od společnosti , právnická osoba, ., a o postoupení pohledávky byla žalovaná písemně informována. Dne 20. 10. 2016 byla mezi účastníky uzavřena splátková dohoda, na základě které se žalovaná zavázala uhradit dluh z předmětné úvěrové smlouvy ve výši 7 215,75 Kč pod ztrátou výhody splátek, první splátka byla splatná dne 18. 11. 2016. Jistina dluhu činila 6 691,92 Kč a dále se žalovaná zavázala hradit žalobci úrok ve výši 8 % ročně z jistiny.

4. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

5. V projednávané věci je zřejmé, že žalovaná vůči právnímu předchůdci žalobce svůj dluh ohledně jistiny dluhu z předmětné smlouvy o úvěru písemně uznala co do důvodu i výše a zavázala se dluh splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 300 Kč, přičemž první splátka byla splatná 18. 11. 2016. Má se tak za to, že dluh v tomto rozsahu vůči právnímu předchůdci žalobce trval. Žalovaná ani netvrdí, že by po uznání dluhu nastala nějaká právní skutečnost mající za následek zánik dluhu a existenci nějaké takové skutečnosti nelze ani dovodit z žádného důkazu provedeného v řízení. Soud přitom nezjistil žádné důvody, pro které by byla dána případná neplatnost tohoto právního jednání žalované. Je tak proto třeba dovodit, že závazek žalované vůči žalobci v rozsahu toho uznání trvá a je již ohledně částky uplatněné žalobou splatný, neboť v předmětné dohodě o uznání dluhu bylo účastníky dohodnuto, že při nezaplacení kterékoliv ze splátek se stává dluh splatným v celé výši. Žalovaná se rovněž dnem následujícím po splatnosti dluhu ocitla vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého závazku, a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobou požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobou požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit přiznanou částku v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách.

6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého přiznal plně úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 900 Kč za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) po 300 Kč dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 450 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.