5 C 286/2025

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČO IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 243 983,66 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 243 983,66 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 15 267,64 Kč, úrok ve výši 9,98 % ročně z částky 194 153,48 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení, úrok ve výši 15 % ročně z částky 44 957,23 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 243 983,66 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 59 401 Kč k rukám , tituly před jménem, , , tituly za jménem, , advokáta se sídlem , adresa, , , Jméno žalobce B, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 12. 6. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 243 983,66 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smluv uzavřených mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, a žalovaným byly dne 25. 3. 2019 a 15. 8. 2022 uzavřeny smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen první smlouva) a , Anonymizováno, (dále jen druhá smlouva), na základě kterých poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši úvěrového rámce ve výši 45 000 Kč u první ze smluv a ve výši 200 000 Kč u druhé ze smluv. Žalovaný svoje závazky vyplývající z obou smluv řádně neplnil a žalobce proto v případě první smlouvy prohlásil úvěr za splatný ke dni 31. 8. 2023 a v případě druhé smlouvy jej prohlásil za splatný rovněž ke dni 31. 8. 2023. Obě předmětné pohledávky byly nejprve postoupeny ke dni 1. 11. 2023 na základě smlouvy o postoupení portfolia , právnická osoba, ., a ta je následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 10. 2024 postoupila s účinností od 1. 11. 2024 žalobci. Ke dni zahájení řízení činil dluh žalovaného vůči žalobci u první smlouvy na jistině úvěru 44 957,23 Kč, na smluvních poplatcích 1 462,50 Kč a na kapitalizovaném úroku ke dni zesplatnění úvěru 5 726,80 Kč. U druhé smlouvy činil ke dni zahájení řízení dluh žalovaného na jistině úvěru 194 153,48 Kč, na smluvních poplatcích 3 410,45 Kč a na kapitalizovaném úroku ke dni zesplatnění úvěru 9 540,84 Kč. Dále pak žalobci v případě obou smluv vzniká právo na zaplacení smluvního úroku ve výši 15 % ročně u první smlouvy a ve výši 9,98 % ročně u druhé smlouvy a zaplacení zákonných úroků z prodlení.

2. Žalovaný se k jednání soudu nařízenému na 18. 11. 2025 nedostavil, přestože k němu byl řádně předvolán, předvolání mu bylo doručeno do datové schránky dne 21. 10. 2025, a nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v jeho nepřítomnosti. Žalobce, který se k jednání prostřednictvím svého právního zástupce dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání.

3. Podle § 153b/ odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná, a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

4. Všechny shora uvedené zákonné důvody pro rozhodnutí o žalobě rozsudkem pro zmeškání byly splněny, neboť žalovanému byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba i předvolání k jednání, byla dodržena 10denní lhůta mezi doručením a termínem jednání a žalobce navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Soud proto pokládal skutková tvrzení žalobce v žalobě za mezi účastníky nesporná. Na základě těchto nesporných skutkových tvrzení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ze skutkových tvrzení žalobce vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly uzavřeny shora uvedené dvě smlouvy, které jsou posouzeno dle obsahu smlouvami o spotřebitelském úvěru. Obě smlouvy byly řádně postoupeny žalobci a o postoupení pohledávek byl žalovaný informován. V rozsahu tvrzeném žalobcem žalovaný nesplnil svoje povinnosti vyplývající z obou smluv, přičemž o správnosti tvrzení žalobce opírajících se o údaje uvedené v certifikovaném bankovním softwaru nemá soud pochyb. Se žalobcem je rovněž třeba souhlasit v tom, že až do splnění závazků žalovaného vyplývajících z obou smluv náleží žalobci rovněž právo na placení smluvních úroků sjednaných v obou smlouvách a právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po prohlášení obou úvěrů za splatné, neboť žalovaný se vůči žalobci u obou smluv ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci tak vzniklo dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění. Žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení přitom odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 354/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé jako důvodné rozsudkem pro zmeškání vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.

5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 9 760 Kč a nákladů právního zastoupení advokátem, a to odměny ve výši 37 200 Kč za čtyři hlavní úkony po 9 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci, podání žaloby a účast na jednání soudu dne 18. 11. 2025) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, čtyři paušální náhrady po 450 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, náhrady za zmeškaný čas advokáta za účast při jednání soudu ve výši 900 Kč za šest půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 3 téže vyhlášky, cestovného advokáta k jednání soudu , adresa, a zpět osobním vozidlem ve výši 1 126 Kč (133 km při paušální náhradě 5,80 Kč za 1 km dle § 1 písm. b/ vyhl. č. 475/2024 Sb., průměrné normované spotřebě použitého vozidla 7,7 l na 100 km a použitém palivu nafta v ceně 34,70 Kč za 1 litr dle § 4 písm. c/ téže vyhlášky) a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 8 615 Kč. Naproti tomuto soud nepřiznal žalobci požadované právo na zaplacení další poloviny hlavního úkonu a paušální náhrady včetně DPH za úkon spočívající v pouhém oznámení, že žalobce nesouhlasí s projednáním věci v jeho nepřítomnosti, neboť se dle názoru soudu nejedná o úkon právní služby dle § 11 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. Ze všech důvodů uvedených shora proto soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení právě ve výši 59 401 Kč a z důvodů uvedených již shora uložil žalovanému povinnost tyto náklady žalobci uhradit v obecné třídenní lhůtě k plnění.