5 C 290/2024

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 21 136 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 21 136 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 121,50 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 697,63 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 861,13 Kč a úrok ve výši 15 % ročně z částky 6 589,96 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29. 11. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 21 136 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazků ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, ., a žalovanou byla dne 30. 12. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 1 540 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 840 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 476 Kč a poplatku za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 2 880 Kč splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 2 124 Kč, poslední splátka byla splatná 28. 2. 2022. Úvěr byl žalované vyplacen na její bankovní účet v den uzavření smlouvy. Žalovaná dosud na úhradu svých závazků vyplývajících ze smlouvy žalobci zaplatila ve splátkách 18 100 Kč. Zbývající část svých závazků dosud nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.

2. Na výzvu soudu dle § 118 a/ odst. 1, 3 o.s.ř. žalobce reagoval tím, že k důkazu předložil žádost žalované o úvěr, ze které vyplývá, že žalovaná měla příjmy pouze z rodičovského příspěvku ve výši 10 000 Kč, přičemž dle jejího tvrzení měly její náklady na bydlení a energie činit 1 000 Kč měsíčně. Výše rodičovského příspěvku byla ověřena z poštovních poukázek, žádné jiné příjmy nebyly žalovanou v její žádosti tvrzeny.

3. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 30. 12. 2020 včetně její přílohy č. , hodnota, obsahující předpis splátek, žádostí žalované o předmětný úvěr, výpisem z obchodních knih právního předchůdce žalobce, smlouvou o postoupení pohledávek z 2. 8. 2023 včetně její přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní cen ze 14. 8. 2023, oznámením o postoupení pohledávek z 15. 8. 2023 a výzvou žalobce z 1. 11. 2023 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaná v řízení nezpochybnila, vzal soud za prokázaná tvrzení žalobce ohledně obsahu smlouvy o úvěru uzavřené mezi jeho právním předchůdcem a žalovanou včetně tvrzení o čerpání jistiny úvěru žalovanou a řádného postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Soud se proto musel dále zabývat otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením předmětné smlouvy.

5. Podle § 86 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření předmětné smlouvy poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splatit. Podle § 87 odst. 1 stejného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Prověření úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobce považuje soud za zcela nedostačující, neboť nelze považovat za reálné, aby žalovaná pobírající pouze rodičovský příspěvek na nezletilé dítě měla náklady na bydlení a energie 1 000 Kč měsíčně, byť z její žádosti o úvěr vyplývá, že bydlí u rodičů. Tato skutečnost přitom musela být zřejmá i osobě uzavírající za právního předchůdce žalobce předmětnou smlouvu. Smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je tak dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a žalované by tak obecně vznikla pouze povinnost vrátit poskytnutou jistinu. Jistina úvěru přitom činila 16 000 Kč a dle výpisu předloženého samotným žalobcem již žalovaná zaplatila na úhradu svých povinností vyplývajících ze smlouvy 18 100 Kč. Dluh žalované z předmětné smlouvy tak již zanikl splněním a ke dni rozhodnutí soudu žalovaná žalobci z titulu plnění z této smlouvy nic nedluží. Soud proto žalobu ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako nedůvodnou zamítl.

7. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve věci plně úspěšné žalované. Protože však žalované žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.