5 C 30/2024

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátkou Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 5 370 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 370 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 070 Kč od 22. 3. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5 673 Kč k rukám tituly před jménem jméno FO, advokátky se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 14. 7. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 5 370 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady zákonného příspěvku za období nepojištěné pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla a nákladů žalobce na uplatnění tohoto příspěvku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl v období od 1. 9. 2022 do 17. 11. 2022 provozovatelem osobního automobilu Mazda 6, RZ SPZ, číslo technického průkazu Anonymizováno, se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž v tomto období nebylo ohledně předmětného vozidla uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Denní sazba příspěvku pro automobil s objemem válců od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 činila dle vyhl. č. 205/1999 Sb. v platném znění 65 Kč denně. Za shora uvedené období celkem 78 dnů tak žalobci vzniklo právo na zaplacení příspěvku ve výši 5 070 Kč, přičemž dále žalobci vzniklo na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle § 2 a/ vyhl. č. 205/1999 Sb. v platném znění 300 Kč. Žalovaný byl k zaplacení příspěvku i nákladů na jeho uplatnění vyzván písemnou výzvou žalobce ze dne 5. 1. 2023. Žalovaný svoji povinnost zaplatit žalobci příspěvek a náklady v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení výzvy dobrovolně nesplnil a pohledávka žalobce na zaplacení částky 5 370 Kč představující základ příspěvku ve výši 5 070 Kč a náklady žalobce na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč se tak stala splatnou dne 21. 3. 2023. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vycházel žalobce ze zákonem předepsaného procesu upraveného v ustanoveních § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.

2. Žalovaný se k jednání soudu nařízenému na 16. 5. 2024 nedostavil a nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, přestože mu předvolání k jednání bylo řádně doručeno. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v jeho nepřítomnosti.

3. V odporu proti platebnímu rozkazu vydanému ve věci žalovaný uvedl, že předmětné vozidlo Mazda 6 již od září 2022 nevlastní, neboť vozidlo za symbolickou částku prodal jako soubor náhradních dílů. Odkázal přitom na uzavřenou kupní smlouvu, nicméně přes opakovanou výzvu soudu k předložení této kupní smlouvy či jiných důkazů na podporu tohoto skutkového tvrzení nepředložil.

4. Soud provedl dokazování zjištěnými údaji o vozidle a povinných osobách, výzvou žalobce adresovanou žalovanému ze dne 5. 1. 2023 včetně podacího archu, upomínkami žalobce z 13. 4. 2023 a 12. 5. 2023 včetně dokladů o jejich odeslání a výzvou žalobce z 19. 6. 2023 včetně podacího archu. Z provedených důkazů a skutkových tvrzení žalobce vzal soud za prokázané, že žalovaný byl v období od 1. 9. 2022 do 17. 11. 2022 provozovatelem osobního automobilu Mazda 6, RZ SPZ, číslo technického průkazu Anonymizováno, se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž v tomto období nebylo ohledně předmětného vozidla uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Denní sazba příspěvku pro automobil s objemem válců od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 činila dle vyhl. č. 205/1999 Sb. v platném znění 65 Kč denně. Za shora uvedené období celkem 78 dnů tak žalobci vzniklo právo na zaplacení příspěvku ve výši 5 070 Kč, přičemž dále žalobci vzniklo na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle § 2 a/ vyhl. č. 205/1999 Sb. v platném znění 300 Kč. Žalovaný byl k zaplacení příspěvku i nákladů na jeho uplatnění vyzván písemnou výzvou žalobce ze dne 5. 1. 2023. Žalovaný svoji povinnost zaplatit žalobci příspěvek a náklady v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení výzvy dobrovolně nesplnil a pohledávka žalobce na zaplacení částky 5 370 Kč představující základ příspěvku ve výši 5 070 Kč a náklady žalobce na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč se tak stala splatnou dne 21. 3. 2023. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vycházel žalobce ze zákonem předepsaného procesu upraveného v ustanoveních § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění. K tvrzením žalovaného, že od září 2022 již předmětné vozidlo Mazda 6 nevlastní, neboť bylo nepojízdné a vozidlo proto prodal za symbolickou cenu jako soubor náhradních dílů, nemohl soud při rozhodování přihlížet, neboť žalovaný přes opakovanou výzvu soudu předmětnou smlouvu soudu nepředložil a neoznačil či nepředložil ani jiné důkazy na podporu tohoto tvrzení. Vzhledem k nepřítomnosti žalovaného u jednání soudu pak nemohl soud použít ani postup dle § 118a/ odst. 3 o.s.ř.. Dnem následujícím po splatnosti příspěvku a nákladů na jeho uplatnění, tedy dnem 22. 3. 2023, se žalovaný vůči žalobci rovněž ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném v období, za které nezaplatil žalovaný předmětný příspěvek, a žalobci tak vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení a repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.

5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř.. podle kterého vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve věci plně úspěšnému žalobci. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 2 100 Kč za tři hlavní úkony po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatňovanou opakovaně žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč a jeden hlavní úkon za 1 500 Kč dle § 7 téže vyhlášky, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a jednu paušální náhradu za 300 Kč dle téže vyhlášky, náhradu za ztrátu času advokáta ve výši 6 x 100 Kč v souvislosti s jednáním soudu dne 16. 5. 2024, náhradu cestovních výdajů advokáta za jízdu vozidlem Volkswagen Golf k jednání soudu adresa a zpět ve výši 1058 Kč (136 km při paušální náhradě 5,60 Kč za 1 km, průměrné normované spotřebě vozidla 5,7 l na 100 km a ceně benzínu natural 95 ve výši 38,20 Kč za 1 litr dle § 1 písm. b/ a § 4 písm. b/ vyhl. č. 398/2023 Sb. a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 915 Kč, neboť zástupkyně žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázala, že je plátkyní této daně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.