5 C 33/2025
č. j. 5 C 33/2025-15
V PLATNOSTIOkresní soud v Třebíči rozhodl ve prospěch žalobce o vydání rozsudku na zaplacení částky 1 955,52 Kč s úroky a náhradou nákladů řízení. Soud uznal, že žalovaný je povinen zaplatit dluh vzniklý z účtové smlouvy a smlouvy o úvěru, včetně smluvních a zákonných úroků z prodlení. Rozsudek byl založen na důkazech o uzavření smluv, převedení pohledávky a nezaplacení dluhu, přičemž soud nezjistil důvody pro prodloužení lhůty nebo splátkového režimu. Náklady řízení byly přiznány žalobci včetně DPH, na základě § 142 odst. 1 o.s.ř. a vyhlášky č. 177/1996 Sb.
Plný text
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: Jméno žalobce A., IČO IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 1 955,52 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 955,52 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 88,80 Kč, úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 1 955,52 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 169,79 Kč a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 955,52 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem, advokáta se sídlem adresa, Jméno žalobce B/8, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 24. 10. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 955,52 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o účtu uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba. a žalovaným byla dne 10. 9. 2013 uzavřena smlouva o účtu č. hodnota, na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník právního předchůdce žalobce. Dne 10. 7. 2015 byla mezi stejnými subjekty uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na předmětném sporožirovém účtu, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat kontokorentní úvěr do výše sjednaného limitu 5 000 Kč. Žalovanému vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný přes upomínky právního předchůdce žalobce nevyrovnal. Právní předchůdce žalobce proto převedl pohledávku vůči žalovanému na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 25. 6. 2024 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému s účinností ke dni 1. 7. 2024 převedena na žalobce. K tomuto dni činil dluh žalovaného z předmětné smlouvy na jistině 1 955,52 Kč, na smluvním úroku do 1. 7. 2024 celkem 88,80 Kč a na zákonném úroku z prodlení do 1. 7. 2024 celkem 169,79 Kč. Žalovaný dosud žalobci spornou částku nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
3. Soud provedl dokazování rámcovou smlouvou o finančních službách a smlouvou o účtu uzavřenými mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 10. 9. 2013, smlouvou o kontokorentním úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 10. 7. 2015, všeobecnými obchodními podmínkami, ceníkem a oznámením o úrokových sazbách právního předchůdce žalobce, výpisem z obchodních knih právního předchůdce žalobce a výpisem z účtu žalovaného, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem z 25. 6. 2024, její přílohou obsahující seznam postupovaných pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny z 2. 7. 2024, oznámením o postoupení pohledávky z 22. 7. 2024 včetně podacího lístku, výzvou právního předchůdce žalobce z 13. 4. 2024 a výzvou žalobce z 27. 9. 2024 včetně podacího lístku.
4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba. a žalovaným byla dne 10. 9. 2013 řádně dle § 2662 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o účtu č. hodnota, na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník právního předchůdce žalobce. Dne 10. 7. 2015 byla mezi stejnými subjekty uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na předmětném sporožirovém účtu, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat kontokorentní úvěr do výše sjednaného limitu 5 000 Kč. Žalovanému vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný přes upomínky právního předchůdce žalobce nevyrovnal. Právní předchůdce žalobce proto převedl pohledávku vůči žalovanému na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 25. 6. 2024 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému s účinností ke dni 1. 7. 2024 převedena na žalobce. K tomuto dni činil dluh žalovaného z předmětné smlouvy na jistině 1 955,52 Kč, na smluvním úroku do 1. 7. 2024 celkem 88,80 Kč a na zákonném úroku z prodlení do 1. 7. 2024 celkem 169,79 Kč. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu a zákonných úroků z prodlení u předmětné smlouvy z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Žalovaný se rovněž již ode dne následujícího po vzniku nepovoleného debetního zůstatku na jeho účtu u právního předchůdce žalobce ocitl vůči žalobci ohledně jistiny dluhu v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smluv vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu příslušného kalendářního pololetí, přičemž kapitalizovaný úrok z prodlení do 1. 7. 2024 byl žalobcem vypočten správně. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
5. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého přiznal ve věci úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady představují soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) po 200 Kč dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.