5 C 331/2023

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 2 977,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 977,45 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení za období od 2. 9. 2022 do 1. 4. 2023 ve výši 353,95 Kč, a úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky 2 977,45 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 5. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 977,45 Kč z titulu splnění závazku z rámcové smlouvy o finančních službách uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 8. 6. 2020 uzavřena rámcová smlouva o finančních službách číslo na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal zřídit a vést žalovanému bankovní účet ve smlouvě specifikovaný a provádět na tomto účtu transakce dle pokynů žalovaného. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce a jeho ceník. Právní předchůdce žalobce svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy splnil. Žalovaný své smluvní povinnosti porušil tím, že překročil minimální částku zůstatku na účtu a následně se dostal do nepovoleného debetního zůstatku. Právní předchůdce žalobce proto využil svého práva vyplývajícího ze smlouvy a od smlouvy o účtu se žalovaným odstoupil a prohlásil dluh žalovaného za splatný. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 4. 2023 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému ve výši 2 977,45 Kč na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. žalovaný dosud svůj dluh vůči žalobci ani částečně nesplnil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.

2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na jednání soudu vzdali a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Soud provedl dokazování rámcovou smlouvou o finančních službách uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 8. 6. 2020, všeobecnými obchodními podmínkami a ceníkem právního předchůdce žalobce, výpisem z obchodních knih právního předchůdce žalobce i výpisy z účtu žalovaného u právního předchůdce žalobce, smlouvou o postoupení pohledávek z 1. 4. 2023 včetně její přílohy číslo oznámením o postoupení pohledávky z 19. 4. 2023 včetně podacího archu a výzvou žalobce z 25. 4. 2023 včetně podacího archu.

4. Na základě těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 8. 6. 2020 uzavřena rámcová smlouva o finančních službách číslo která je posouzeno podle obsahu smlouvou o účtu dle § 2662 a následujících občanského zákoníku, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal zřídit a vést žalovanému bankovní účet ve smlouvě specifikovaný a provádět na tomto účtu transakce dle pokynů žalovaného. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce a jeho ceník. Právní předchůdce žalobce svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy splnil. Žalovaný své smluvní povinnosti porušil tím, že překročil minimální částku zůstatku na účtu a následně se dostal do nepovoleného debetního zůstatku. Právní předchůdce žalobce proto využil svého práva vyplývajícího ze smlouvy a od smlouvy o účtu se žalovaným odstoupil a prohlásil dluh žalovaného za splatný. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 4. 2023 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému ve výši 2 977,45 Kč na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih právního předchůdce žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Žalovaný se rovněž vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci tak dnem následujícím po prohlášení dluhu za splatný vzniklo dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem uplatněný nárok odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.

5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení a podání žaloby) po 200 Kč dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.