5 C 34/2026

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného t. č. Anonymizováno o zrušení vyživovací povinnosti

I. Rozsudek Okresního soudu v Třebíči ze dne 14. 12. 2022, č.j. , spisová značka, , se mění tak, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému se počínaje dnem 31. 12. 2025 zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 6. 2. 2026 domáhal zrušení své vyživovací povinnosti vůči žalovanému. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný, který je jeho zletilým synem, již ukončil přípravu na svoje budoucí povolání a je schopen se sám živit. Žalovaný s vyhověním žalobě souhlasil s tím, že již ukončil svoji přípravu na budoucí povolání ke dni 30. 4. 2025 a je zaměstnán.

2. Účastníci souhlasili s projednáním věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Z nesporných skutkových tvrzení účastníků a rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 14. 12. 2022, č.j. , spisová značka, , vzal soud za prokázané, že poslední úprava výživného žalobce vůči žalovanému byla provedena tímto rozsudkem, kterým byla schválena dohoda účastníků, dle níž bylo žalobci stanoveno výživné na žalovaného od 1. 12. 2022 na částku 3 500 Kč měsíčně.

4. Podle § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit.

5. V projednávané věci je zřejmé, že žalovaný již ukončil přípravu na svoje budoucí povolání, je výdělečně činný a je schopen se sám živit. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému tak již zanikla a soud proto žalobě ve věci samé jako důvodné vyhověl a rozhodnutí o stanovení výživného na žalovaného změnil tak, že žalobce není počínaje od 31. 12. 2025 na výživu žalovaného povinen přispívat a vyživovací povinnost vůči žalovanému zrušil. O zrušení výživného zpětně před datem 31. 12. 2025 soud nerozhodoval, neboť je vázán žalobou a žalobce zpětně zrušit vyživovací povinnost nepožadoval.

6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého obecně přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšnému žalobci. Protože však žalobci žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.