5 C 403/2025

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno o zaplacení částky 39 312,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 39 312,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 39 312,88 Kč od 17. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5 203 Kč k rukám Jméno advokátky, advokátky se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 8. 10. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 39 312,88 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba., a žalovaným byla dne 23. 10. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. Anonymizováno, na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 55 000 Kč, který se žalovaný zavázal spolu se smluvním úrokem ve výši 11,99 % ročně splatit v 24 pravidelných měsíčních splátkách se splatností vždy k 15. dni v měsíci. Úvěr byl vyplacen 8. 11. 2023 převodem na bankovní účet žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného byla původním věřitelem získána z jeho informací o jeho zaměstnání, příjmech a výdajích a byla ověřena z dostupných registrů. Žalovaný svoje závazky vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právní předchůdce žalobce proto ke dni 16. 1. 2025 prohlásil v souladu se smlouvou úvěr za splatný. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 3. 2025 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni prohlášení úvěru za splatný činil dluh žalovaného vůči původnímu věřiteli na jistině úvěru 42 299,46 Kč a na smluvním úroku 3 013,42 Kč. Žalovaný byl k zaplacení sporné částky žalobcem před zahájením řízení písemně vyzván, nicméně dosud žalovanou částku žalobci ani částečně nezaplatil.

2. Žalobce i žalovaný souhlasili s jednáním v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru č. Anonymizováno ze dne 23. 10. 2023, záznamem o digitální aktivitě k této smlouvě, informací o spotřebitelském úvěru ze stejného dne, výpisem z účtu žalovaného u právního předchůdce žalobce, upomínkami právního předchůdce žalobce z 30. 5. 2024, 26. 6. 2024 a 28. 8. 2024 včetně dokladu o jejich odeslání, oznámením o prohlášení úvěru za splatný z 16. 1. 2025 včetně podacího archu, smlouvou o postoupení pohledávek z 20. 3. 2025 včetně její přílohy. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba., a žalovaným byla dne 23. 10. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. Anonymizováno, která je posouzeno podle obsahu spotřebitelskou smlouvou dle § 1810 a následujících občanského zákoníku, na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 55 000 Kč, který se žalovaný zavázal spolu se smluvním úrokem ve výši 11,99 % ročně splatit v 24 pravidelných měsíčních splátkách se splatností vždy k 15. dni v měsíci. Úvěr byl vyplacen 8. 11. 2023 převodem na bankovní účet žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného byla původním věřitelem získána z jeho informací o jeho zaměstnání, příjmech a výdajích a byla ověřena z dostupných registrů. Bylo tak zjištěno, že průměrná čistá měsíční mzda žalovaného činila za posledních 12 měsíců 27 139 Kč, žalovaný byl dlouhodobě zaměstnán na dobu neurčitou, neměl žádnou vyživovací povinnost a jeho měsíční výdaje činily 14 793 Kč. Vzhledem k výši úvěru i sjednané měsíční výši splátek 2 589 Kč považuje soud tento způsob ověření úvěruschopnosti žalovaného za dostačující. Žalovaný svoje závazky vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právní předchůdce žalobce proto ke dni 16. 1. 2025 prohlásil v souladu se smlouvou úvěr za splatný. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 3. 2025 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni prohlášení úvěru za splatný činil dluh žalovaného vůči původnímu věřiteli na jistině úvěru 42 299,46 Kč a na smluvním úroku 3 013,42 Kč. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih právního předchůdce žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Žalovaný se rovněž ode dne následujícího po splatnosti předmětné části úvěru, tedy dnem 17. 1. 2025, ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu. Žalobci tak dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení a repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. V části týkající se zaplacení částky 39 312,88 Kč s příslušenstvím proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.

4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 573 Kč, odměny advokáta za tři hlavní úkony po 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 300 Kč dle § 14b/téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 630 Kč, neboť zástupkyně žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázala, že je plátkyní této daně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.