5 C 67/2025

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o zaplacení částky 17 297 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 377 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 377 Kč od 28. 4. 2024 do 30. 6. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 377 Kč od 1. 7. 2024 do 31. 12. 2024 a od 1. 1. 2025 s úrokem z prodlení z částky 3 377 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 16 623 Kč a úroky z prodlení převyšující úroky z prodlení přiznané ve výroku I. rozsudku, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou nejprve Okresnímu soudu v Chrudimi dne 23. 5. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 17 297 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, a žalovaným byla dne 16. 7. 2007 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku a souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč právnímu předchůdci žalobce vrátit v pravidelných týdenních splátkách po 640 Kč, poslední splátka byla splatná 21. 7. 2008. Žalovaný svoje závazky vyplývající ze smlouvy řádně a včas neplnil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena společnosti SECAPITAL a následnou smlouvou o postoupení pohledávek mezi touto společností a žalobcem ze dne 24. 8. 2018 byla tato pohledávka postoupena žalobci, přičemž obě postoupení pohledávek byla žalovanému písemně oznámena. Žalovaný na splnění svých závazků z předmětné smlouvy dosud zaplatil pouze 16 623 Kč. Ohledně zbývající částky 17 297 Kč s příslušenstvím žalovaný dosud svoje závazky vyplývající ze shora uvedené smlouvy nesplnil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.

2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na soudním jednání vzdali a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené dne 16. 7. 2007 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným a smluvních podmínek právního předchůdce žalobce obsažených na stejné listině vzal soud za prokázané, že na základě této smlouvy uzavřené dle § 657 a následujících tehdy platného občanského zákoníku poskytl právní předchůdce žalobce žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto půjčku a co do obsahu nikterak nespecifikovaný souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč právnímu předchůdci žalobce splatit v pravidelných týdenních splátkách po 640 Kč s tím, že první splátku je povinen zaplatit sedmý den od data uzavření smlouvy. Poslední splátka byla splatná do 21. 7. 2008. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a společností SECAPITAL a další smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 uzavřené mezi touto společností a žalobcem včetně jejich příloh obsahujících seznam postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2015 a 12. 9. 2018 vzal soud dále za prokázané, že předmětná pohledávka vůči žalovanému byla postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Ze skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla v řízení žalovaným zpochybněna, pak vyplývá, že dosud žalovaný zaplatil právním předchůdcům žalobce na splnění svých závazků z předmětné smlouvy pouze částku 16 623 Kč. Za této situace záviselo rozhodnutí soudu zejména na posouzení otázky, zda je předmětná smlouva o půjčce platná i v části týkající se smluvního souhrnného poplatku, který nebyl co do důvodu ve smlouvě i smluvních podmínkách právního předchůdce žalobce nikterak specifikován.

4. Předmětná smlouva o půjčce byla nepochybně uzavřena dle zákona č. 40/1964 Sb. ve znění platném ke dni jejího uzavření (dále jen občanský zákoník). Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.

5. Z předmětné smlouvy o půjčce nelze, a to ani pomocí výkladu jejího textu a smluvních podmínek právního předchůdce žalobce, zjistit důvod sjednaného souhrnného poplatku. Nelze tedy na rozdíl od pozdějších verzí smluv stejného právního předchůdce žalobce zjistit, zda a případně v jaké výši zahrnuje tento poplatek dohodnuté úroky, či se má jednat o úplatu za jiné konkrétní služby poskytované dle této smlouvy žalovanému. Je proto třeba dovodit, že v této části je smlouva o půjčce neplatná pro neurčitost projevu vůle jejích účastníků dle § 37 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, ke které musí soud přihlížet z úřední povinnosti. Právnímu předchůdci žalobce proto právo na zaplacení sjednaného smluvního poplatku nevzniklo, a nemohl je proto ani následně platně postoupit žalobci. Tomu tak vzniklo vůči žalovanému pouze právo na vydání bezdůvodného obohacení dle § 451 odst. 1, 2 občanského zákoníku ve znění platném v době uzavření smlouvy spočívajícího v dosud nesplacené jistině půjčky a zákonných úroků z prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve znění platném v době uzavření smlouvy. Soud proto žalobě vyhověl jako důvodné pouze ohledně částky 3 377 Kč představující dosud nesplacenou jistinu půjčky a zákonných úroků z prodlení z této částky od 28. 4. 2024 do zaplacení, neboť se jedná o dluh splatný na výzvu, přičemž žalovaný byl k plnění vyzván předžalobní výzvou odeslanou žalovanému 25. 4. 2024, a lze předpokládat, že se výzva následující den dostala do dispoziční sféry žalovaného, dnem následujícím byl žalovaný povinen plnit a dnem 28. 4. 2024 se žalovaný vůči žalobci ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu. Tímto dnem tak žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Přiznanou částku s příslušenstvím uložil soud žalovanému zaplatit v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. Ve zbývající části včetně příslušenství pohledávky pak žalobu jako nedůvodnou zamítl.

6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný, a vzhledem k poměru úspěchu a neúspěchu účastníků by obecně příslušelo právo na náhradu nákladů řízení ve věci převážně úspěšnému žalovanému. Protože však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.