5 C 73/2018

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr Janem Tesařem ve věci žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci b) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitosti

I. Určuje se, že paní jméno příjmení, rodné číslo, naposledy bytem adresa, ulice a číslo, zemřelá dne datum, byla ke dni svého úmrtí vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši id. ½ na nemovitostech zapsaných u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, katastrální pracoviště Třebíč, na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí, a to pozemku parcelní číslo St. anonymizováno zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, a spoluvlastnického podílu id. ½ na pozemku parcelní číslo zahrada.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyním jako oprávněným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 68 537 Kč, k rukám titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří měsíců od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 9 450 Kč na účet Okresního soudu v Třebíči do tří měsíců od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně a/ se žalobou doručenou soudu dne 6. 4. 2018 domáhala určení, že paní jméno příjmení, datum narození, zemřelá datum, posledně bytem adresa žalobkyně a žalobkyně (dále jen zůstavitelka), byla ke dni svého úmrtí vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši id. 1/2 na nemovitostech zapsaných na list vlastnictví pro obec a k. ú. obec. Žalobu odůvodnila tím, že je dcerou zůstavitelky a její jedinou dědičkou ze zákona. Darovací smlouvou ze dne 3. 1. 2018 sepsanou ve formě notářského zápisu notářky titul. jméno příjmení číslo jednací, spisová značka převedla zůstavitelka vlastnictví svého podílu na předmětných nemovitostech na žalovanou jako svoji sestru. Žalobkyně a/ považuje tuto darovací smlouvu za neplatnou, neboť má za to, že zůstavitelka v době jejího uzavření trpěla v důsledku svých závažných onemocnění podrobně popsaných v žalobě takovým úbytkem duševních schopností, že nebyla pro závažné narušení svých rozpoznávacích a ovládacích možností schopna adekvátně porozumět obsahu ani důsledkům notářského zápisu. Usnesením ze dne 26. 6. 2018, č. j. číslo jednací, soud připustil, aby do řízení na straně žalobkyně přistoupila jako další žalobkyně její dcera celé jméno žalobkyně, datum narození, bytem stejně jako žalobkyně.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloba s tím, že zůstavitelka v době uzavření předmětné darovací smlouvy byla schopna chápat její smysl a smlouva byla projevem její vůle. Motivem jejího jednání bylo, že chtěla z vážných důvodů zabránit, aby se spoluvlastnicí předmětných nemovitostí stala žalobkyně a/. Žalovaná nemá žádné příbuzné a stejně předpokládá, že se jednou stane vlastnicí předmětných nemovitostí žalobkyně b/, ale nemůže souhlasit, aby se jejich spoluvlastnicí stala žalobkyně a/.

3. Protože žaloba je určovací žalobou dle § 80 o.s.ř., podle kterého se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem, musel se soud nejprve zabývat otázkou, zda je dán naléhavý právní zájem žalobkyň na navrženém určení. Dospěl přitom k závěru, že tento zájem je u obou žalobkyň dán, neboť žalobkyně a/ je jako dcera zůstavitelky dědičkou ze zákona a ve prospěch žalobkyně b/ svědčí ohledně předmětných nemovitostí závěť zůstavitelky datovaná 7. 10. 2017, a obě žalobkyně nemají jinou zákonnou možnost, jak dosáhnout zahrnutí spoluvlastnického podílu zůstavitelky k těmto nemovitostem do dědického řízení po zůstavitelce. Projednal proto žalobu věcně a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

4. Mezi účastnicemi není sporu o tom, že žalobkyně a/ byla dcerou zůstavitelky, žalobkyně b/ její vnučkou a žalovaná její sestrou. Zůstavitelka byla spoluvlastnicí nemovitostí zapsaných na list vlastnictví pro obec a k. ú. obec s podílem id. ½, tyto nemovitosti darovací smlouvou ze dne 3. 1. 2018 sepsanou ve formě shora uvedeného notářského zápisu za účasti dvou svědků převedla na žalovanou, která již id. ½ těchto nemovitostí vlastnila, a tato smlouva byla s účinky ke dni 5. 1. 2018 vložena do katastru nemovitostí. Jako výlučná vlastnice těchto nemovitostí je stále na katastru nemovitostí zapsána žalovaná. Sporným zůstalo, zda tato smlouva byla platným právním jednáním zůstavitelky.

5. Předně je třeba uvést, že soud provedl v řízení veškeré účastníky navržené důkazy s výjimkou žalovanou navrženého revizního znaleckého posudku dle § 127 odst. 2 věta druhá o.s.ř. ke znaleckému posudku v řízení vypracovanému. Soudní judikatura již dovodila například v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 5. 2015 ve věci vedené u něj pod sp. zn. 25 Cdo 259/2012, že nejsou dány důvody pro zpracování tzv. revizního znaleckého posudku dle § 127 odst. 2 o.s.ř., jestliže písemné vyhotovení prvního posudku nevykazuje žádné vady, které by svědčily o nedostatcích formálních či věcných a pověřený znalec při výslechu před soudem reagoval na vznesené dotazy a ani se zde neobjevily nesrovnalosti, které by odůvodňovaly přezkum posudku jiným znalcem či ústavem. V rozsudku ze dne 23. 10. 2012 ve věci vedené u něj pod sp. zn. 22 Cdo 170/2011 Nejvyšší soud ČR dále dovodil, že pokud účastník nesouhlasí se závěry znaleckého posudku, nezbývá mu než jeho závěry relevantně zpochybnit (není dostačující tvrzení, že posudek není správný, ale je třeba uplatnit konkrétní námitky) a vypracování revizního posudku přichází do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. Obě shora citovaná rozhodnutí dopadají na procesní situaci v projednávané věci, neboť dle názoru soudu nemá znalecký posudek vypracovaný znalkyní titul. příjmení žádné formální ani věcné vady, byl vypracován pečlivě a přesvědčivě, znalkyně se při jednání soudu vypořádala s dotazy žalované a potvrdila, že měla k dispozici dostatek podkladů o zdravotním stavu zůstavitelky pro vypracování znaleckého posudku. Soud proto nemá pochyb o správnosti zjištění i závěrů znalkyně ve znaleckém posudku. Žalovaná přitom kromě obecného zpochybnění správnosti posudku neuplatnila žádné konkrétní námitky vůči zjištěním či závěrům znalkyně. Za této situace dospěl soud k závěru, že doplnění dokazování o revizní znalecký posudek by bylo v rozporu se zásadami procesní ekonomie a tento procesní návrh žalované proto neakceptoval.

6. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalkyní titul. jméno příjmení vzal soud za prokázané, že zůstavitelka trpěla ke dni uzavření předmětné darovací smlouvy, tedy ke dni 3. 1. 2018, organickým psychosyndromem anonymizováno v zdravotní stav zůstavitelky anonymizováno 14 slov. Nebyla k tomuto dni schopna vzhledem k dlouhotrvajícím zdravotním útrapám a celkové psychické i tělesné vyčerpanosti organismu právně jednat a byla absolutně odkázána na pomoc okolí. Ke dni uzavření smlouvy nebyla schopna rozpoznat následky svého jednání, nebyla schopna odolat případnému tlaku okolí a ani nebyla schopna žádné právní jednání sama iniciovat, projevovaly se u ní v rámci preterminálního stadia dezorientace, zmatenost a apatie. Znalkyně při jednání soudu potvrdila, že zdravotnická dokumentace zůstavitelky, ze které vycházela, byla pro závěry posudku dostatečná, a znalkyně se dle názoru soudu dostatečně přesvědčivě vypořádala i s otázkami žalované na ni vznesenými. Zjištění i závěry znalkyně nejsou v rozporu s vyjádřením lékařky titul. jméno příjmení předloženým žalovanou, které spíše akcentovalo problémy s vypracováním obdobných znaleckých posudků, a jejich správnosti nasvědčují i nahrávky rozhovorů účastnic se zůstavitelkou z doby předcházející uzavření darovací smlouvy, jejichž autentičnost nebyla žalovanou zpochybněna, a z jejichž obsahu je zřejmá zmatenost odpovědí zůstavitelky jí blízkým osobám. Správnosti těchto zjištění i závěrů znalkyně nasvědčuje i usnesení Okresního soudu v Opavě č. j. číslo jednací, kterým soud souhlasil s převzetím zůstavitelky do zdravotního ústavu, přičemž z odůvodnění usnesení je zřejmé, že zůstavitelka byla dne 8. 1. 2018 přijata do anonymizováno nemocnice v obec, aniž byla schopna dát souhlas s hospitalizací, neboť byla zmatená a dezorientovaná. Nelze přitom dle názoru soudu předpokládat, že by k tak významnému zhoršení psychického stavu zůstavitelky mohlo dojít za dobu pouhých pěti dnů. Shora uvedené závěry soudu nejsou v rozporu ani s výpovědí svědkyň jméno příjmení a jméno příjmení, které jako terénní sociální pracovnice jezdily vypomáhat s péčí o zůstavitelku do jejího bydliště, byly tak lépe než jiní vyslechnutí svědci informovány o zdravotním i mentálním stavu zůstavitelky, a shodně potvrdily, že v poslední fázi svého života jim připadala zůstavitelka zmatená a neschopná složitější komunikace. Postupné zhoršování zdravotního stavu zůstavitelky v posledních měsících jejího života potvrdil ve své výpovědi i její ošetřující lékař titul. jméno příjmení. Naprostou odkázanost zůstavitelky na pomoc jiných osob a její apatii i neschopnost si vyřídit osobní záležitosti konstatuje rovněž Úřad práce ČR – Krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště obec, v záznamu ze sociálního šetření pro účely řízení o příspěvku na péči provedeného dne 7. 12. 2017, tedy již téměř jeden měsíc před sepisem předmětné smlouvy. Soud naopak nemohl přihlédnout k potvrzení o zdravotním stavu zůstavitelky vystavenému dne 27. 12. 2017 titul. jméno příjmení, neboť tento lékař ve své svědecké výpovědi přiznal, že toto potvrzení vystavil na žádost žalované na základě dosavadní zdravotnické dokumentace zůstavitelky, aniž by zůstavitelku viděl, natož vyšetřil. Je skutečností, že tyto skutkové závěry soudu nejsou v souladu s popisem okolností uzavření předmětné smlouvy ve výpovědích notářky titul. jméno příjmení a přítomných svědků uzavření smlouvy titul. jméno příjmení a jméno příjmení, kteří neměli o schopnosti zůstavitelky platně právně jednat a její vůli k uzavření předmětné smlouvy pochybnosti. I z jejich výpovědí je však zřejmé, že notářský zápis byl vyhotoven předem, v přítomnosti zůstavitelky byl notářkou pouze přečten a vůle zůstavitelky smlouvu uzavřít byla projevena pouze tím, že kladně odpověděla na otázky notářky, zda je schopna vnímat, podepsat smlouvu a zda souhlasí s uzavřením smlouvy, jinak zůstavitelka při jednání nemluvila. Ani jeden z těchto svědků se s zůstavitelkou pravidelně nestýkal a nelze předpokládat, že by byli podrobněji informováni o jejím zdravotním stavu, titul. příjmení její zdravotní stav ověřovala pouze z potvrzení titul. příjmení vystaveného bez vyšetření aktuálního zdravotního stavu zůstavitelky pouze na základě její dosavadní zdravotnické dokumentace.

7. Podle § 581 občanského zákoníku není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

8. Po vyhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žalobkyně unesly důkazní břemeno ohledně svého tvrzení o neschopnosti zůstavitelky právně jednat v době uzavření předmětné darovací smlouvy. Ze shora uvedených skutkových zjištění soudu opírajících se zejména o shora citovaný znalecký posudek je zřejmé, že zůstavitelka ke dni uzavření předmětné darovací smlouvy trpěla duševní poruchou takové intenzity, která ji činila neschopnou právně jednat, a tato darovací smlouva je tak dle § 581 věta druhá občanského zákoníku absolutně neplatným právním jednáním. Žalobě ve věci samé proto jako důvodné vyhověl.

9. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve věci plně úspěšným žalobkyním jako oprávněným společně a nerozdílně. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náklady právního zastoupení advokátem, a to odměnu advokáta za 4 hlavní úkony právní služby do vstupu žalobkyně b/ (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalované před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci, podání žaloby a účast na jednání soudu dne 26. 6. 2018) po 2 500 Kč dle § 7 a § 9 odst. 3 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, odměnu advokáta za 7 dalších hlavních úkonů právní služby po připuštění vstupu žalobkyně b/ do řízení (účast na jednáních Okresního soudu v Třebíči dne 24. 9. 2019 a 5. 12. 2019 a výsleších svědků provedených dožádaným Okresním soudem v Opavě ve dnech 10. 9. 2018, 17. 12. 2018 a 18. 11. 2019, přičemž dvě tato jednání trvala více než dvě hodiny a přísluší proto za každé z nich odměna za dva úkony) po 4 000 Kč rovněž dle § 9 odst. 3 písm. a/ shora uvedené vyhlášky při zastupování dvou žalobkyň snížené o 20% dle § 12 odst. 4 téže vyhlášky, 11 paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, náhradu za ztrátu času advokáta za jízdy advokáta žalobkyň ke třem jednáním procesního soudu obec – obec a zpět v celkové výši 3 600 Kč (36 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 téže vyhlášky) a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 9 429 Kč, neboť zástupce žalobkyň osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně. Dále soud žalobkyním přiznal právo na zaplacení cestovních náhrad jejich právního zástupce k jednáním soudu obec – obec a zpět vozidlem Citroen C8 vždy za 480 km při průměrné normované spotřebě vozidla 7,2 l na 100 km a použitém palivu nafta, přičemž cestovní náhrada za cestu k jednání dne 26. 6. 2018 činila 2 950 Kč (480 km při paušální náhradě 4 Kč za 1 km a ceně nafty 29,80 Kč za 1 litr dle § 1 písm. b/ a § 4 písm. c/ vyhl. č. 463/2017 Sb.) a cestovní náhrada za cesty k jednáním soudu ve dnech 24. 9. 2019 a 5. 12. 2019 činila vždy 3 129 Kč (480 km při paušální náhradě 4,10 Kč za 1 km a ceně nafty 33,60 Kč za 1 litr dle § 1 písm. b/ a § 4 písm. c/ vyhl. č. 333/2018 Sb.). Naproti tomu soud žalobkyním nepřiznal požadovanou odměnu a paušální náhrady za další úkony jejich právního zástupce spočívající v zaslání návrhů na doplnění dokazování, provedení výslech svědků dožádaným soudem a vyjádření ke znaleckému posudku spočívající ve stručném konstatování, že žalobkyně s posudkem souhlasí, neboť tyto písemnosti nejsou dle názoru soudu úkony právní služby dle § 11 odst. 1, 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. a odměna i paušální náhrady za ně nepřísluší. Žalobkyním rovněž nepřísluší právo na zaplacení dalších paušálních náhrad dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., přičemž v této souvislosti soud poukazuje na právní názor v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2014 ve věci vedené u něj pod sp. zn. 25 Cdo 1910/2014, ve kterém dospěl k závěru, že za společné úkony při zastupování více osob přísluší advokátu ke každému úkonu pouze jedna paušální náhrada výdajů. Za oprávněný pak nelze považovat ani požadavek žalobkyň na zaplacení DPH z cestovních náhrad advokáta, neboť tyto náhrady nejsou předmětem této daně ani zdanitelným plněním dle § 2 odst. 1, 2 zákona č. 235/2004 Sb. o DPH v platném znění a požadavek žalobkyň tak nemá oporu v platné právní úpravě. Ze všech důvodů uvedených shora proto soud přiznal žalobkyním jako oprávněným společně a nerozdílně právo na náhradu nákladů řízení právě ve výši 68 537 Kč a uložil žalované povinnost zaplatit přiznanou náhradu ve lhůtě do tří měsíců od právní moci rozsudku, neboť dospěl k závěru, že vzhledem k výši této náhrady je odůvodněno poskytnutí lhůty k plnění delší než je obecná třídenní lhůta k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. a poskytnutou lhůtu lze považovat za odpovídající výši náhrady.

10. O nákladech řízení vzniklých České republice v souvislosti s vyplacením znalečného znalkyni titul. příjmení ve výši 9 450 Kč rozhodl soud dle § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Tyto předpoklady u ve věci neúspěšné žalované splněny nejsou a soud proto rozhodl, že je povinna tyto náklady státu na účet Okresního soudu v Třebíči zaplatit, přičemž z důvodů uvedených již shora jí rovněž pro zaplacení těchto nákladů stanovil lhůtu tří měsíců. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon nebo exekuci.