5 C 76/2025
č. j. 5 C 76/2025-23
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 115 § 142 § 160 § 202
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1968 § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 9 934 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 934 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 934 Kč od 14. 10. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 3 065 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta se sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 20. 9. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 9 934 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, , a žalovaným byla dne 12. 12. 2013 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, . Na základě této smlouvy převzal žalovaný od právního předchůdce žalobce částku 10 000 Kč a zavázal se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně smluvního poplatku ve výši 7 400 Kč představujícího odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a úrok ve výši 1 400 Kč v 58týdenních splátkách po 300 Kč s tím, že první splátka byla splatná sedmý den po uzavření smlouvy a poslední splátka byla splatná 22. 1. 2015. Schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů v kartě zákazníka ohledně příjmů a výdajů jeho domácnosti ve formě čestného prohlášení a z právnímu předchůdci žalobce dostupných registrů. Žalovaný svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnil a úvěr se tak stal splatným nejpozději se splatností poslední splátky. Žalovaný na předmětnou pohledávku dosud zaplatil pouze částku 4 401 Kč, přičemž tato částka byla započtena částečně na jistinu úvěru a částečně na smluvní úrok a poplatky za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2016 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na jednání soudu vzdali a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování smlouvou o půjčce č. , hodnota, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 12. 12. 2013, smluvními podmínkami právního předchůdce žalobce, kartou zákazníka k předmětné smlouvě, smlouvou o postoupení pohledávek z 13. 10. 2016, její přílohou obsahující seznam postupovaných pohledávek, potvrzením o zaplacení úplaty z 26. 10. 2016, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 8. 11. 2016 včetně podacího archu a výzvou žalobce z 4. 9. 2024 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, , a žalovaným byla dne 12. 12. 2013 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, . Na základě této smlouvy převzal žalovaný od právního předchůdce žalobce částku 10 000 Kč a zavázal se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně smluvního poplatku ve výši 7 400 Kč představujícího odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a úrok ve výši 1 400 Kč v 58týdenních splátkách po 300 Kč s tím, že první splátka byla splatná sedmý den po uzavření smlouvy a poslední splátka byla splatná 22. 1. 2015. Schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů v kartě zákazníka ohledně příjmů a výdajů jeho domácnosti ve formě čestného prohlášení a z právnímu předchůdci žalobce dostupných registrů. Z údajů v kartě zákazníka přitom vyplývá, že čistá měsíční mzda žalovaného činila asi 27 000 Kč, jeho měsíční výdaje činily 10 500 Kč a neměl další dluhy. Vzhledem k výši úvěru považuje soud tento způsob ověření úvěruschopnosti žalovaného za dostačující. Žalovaný svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnil a úvěr se tak stal splatným nejpozději se splatností poslední splátky. Žalovaný na předmětnou pohledávku dosud zaplatil pouze částku 4 401 Kč, přičemž tato částka byla započtena částečně na jistinu úvěru a částečně na smluvní úrok a poplatky za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2016 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu, sjednaného úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb, a jejichž správnost nebyla zpochybněna ani žalovaným. Soud přitom neshledal za neplatné ujednání o zaplacení nákladů za hotovostní inkaso splátek, neboť se jedná o službu poskytnutou právním předchůdcem žalobce žalovanému na základě smluvního ujednání. Za neplatné ujednání soud nepovažuje ani sjednání poplatku za administrativní činnost, neboť služby poskytované právním předchůdcem žalobce pokládané a administrativní činnost jsou dostatečně specifikovány ve smluvních podmínkách právního předchůdce žalobce. Žalovaný se rovněž ohledně jistiny dluhu i dosud nezaplacených smluvních poplatků ocitl vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci již před dnem 14. 10. 2016 v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění a žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného zákonného úroku z prodlení jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
4. Soud však zamítl žalobu v části týkající se žalobcem požadovaného nároku na zaplacení další částky 3 065 Kč představující kapitalizovaný úrok po zániku smlouvy. V této části nemá žaloba dle názoru soudu oporu ve smlouvě uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Lze sice obecně souhlasit s tvrzením žalobce, že není-li doba, za kterou se mají platit úroky, smluvně upravena, je dlužník povinen platit úroky do doby skutečného splacení úvěru. V předmětné smlouvě však byl úrok sjednán pevnou částkou 1 400 Kč, a je tak dle názoru soudu třeba dovodit, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo ke sjednání doby, za kterou je povinen žalovaný platit smluvní úroky pouze na dobu, po kterou při řádném splácení měl smluvní závazek žalovaného trvat. K žádnému dalšímu ujednání ve smlouvě ohledně placení dalších smluvních úroků nedošlo. Je tak třeba konstatovat, že v části týkající se žalobou uplatněného nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku po skončení řádných splátek úvěru nemá žalobou uplatněný nárok oporu ve smluvním ujednání ve smlouvě ani v žádném ustanovení hmotného práva. V této části proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
5. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobce nebyl v řízení úspěšný pouze v nepatrné části týkající se příslušenství pohledávky. Soud proto žalobci přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady představují soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) po 200 Kč dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.