5 C 79/2025

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: Jméno žalobce A Jméno žalobce B., IČO IČO žalobce B sídlem Adresa žalobce B zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k pozemku parc. č. st. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno rodinný dům, pozemku parc. č. hodnota, zahrada, pozemku parc. č. Anonymizováno, orná půda, pozemku parc. č. hodnota, ostatní plocha, pozemku parc. č. hodnota, ostatní plocha, pozemku parc. č. hodnota, ostatní plocha, pozemku parc. č. Anonymizováno, ostatní plocha a pozemku parc. č. hodnota, ostatní plocha, zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa a katastrální území adresa u právnická osoba pro Vysočinu, katastrální pracoviště adresa.

II. Nemovitosti uvedené ve výroku I. rozsudku se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 126 119 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15. 2. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude zrušeno a vypořádáno podílové spoluvlastnictví k nemovitostem zapsaným na LV č. hodnota u právnická osoba pro Vysočinu, katastrální pracoviště adresa, pro obec adresa a katastrální území adresa (dále jen předmětné nemovitosti), tak, že budou předmětné nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví žalobce za přiměřenou náhradu stanovenou znaleckým posudkem. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí s podílem žalobce id. 5/6 a žalovaný id. 1/6. Žalobce již nemá zájem setrvávat ve spoluvlastnictví se žalovaným a k dohodě účastníků o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nedošlo. Reálné rozdělení předmětných nemovitostí dle spoluvlastnických podílů není možné, neboť není dána jejich faktická a funkční dělitelnost. Dle znaleckého posudku, který si žalobce nechal vypracovat, činí obvyklá ceny předmětných nemovitostí 756 710 Kč a spoluvlastnickému podílu žalovaného tak odpovídá obvyklá cena 126 119 Kč. Žalobce přitom disponuje dostatečnými finančními prostředky k vyplacení tohoto vypořádacího podílu žalovanému.

2. Žalovaný na výzvu soudu k vyjádření se k žalobě dle § 114a odst. 2 o.s.ř. nereagoval a nedostavil se ani bez důvodné a včasné omluvy k jednání soudu nařízenému na 13. 5. 2025, přestože k němu byl řádně předvolán. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí z LV č. hodnota pro obec adresa a k. ú. adresa vzal soud za prokázané, že jsou správná tvrzení žalobce ohledně vlastnictví předmětných nemovitostí. Ze znaleckého posudku znalce tituly před jménem právnická osoba č. č. účtu ze dne 16. 12. 2024 obsahujícího rovněž prohlášení znalce o znalosti následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku dle § 127a o.s.ř., jehož správnost žalovaný nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že tržní hodnota předmětných nemovitostí činila ke dni vypracování znaleckého posudku 756 710 Kč. Funkční celek pozemku p.č. st. Anonymizováno se stavbou rodinného domu č. p. Anonymizováno a pozemku p. č. hodnota zahrada měl tržní hodnotu 670 000 Kč a zbývající pozemky měly tržní hodnotu 86 710 Kč, přičemž ze snímků katastrální mapy v posudku je zřejmé, že jsou tyto zbývající pozemky jsou od domu se zahradou odděleny a netvoří s nimi funkční celek. Z potvrzení o zůstatku finančních prostředků žalobce u ČSOB, a.s., vzal soud dále za prokázané, že žalobce disponuje dostatečnými finančními prostředky k vyplacení spoluvlastnického podílu žalovaného.

4. Podle § 1140 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 věta první občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

5. V projednávané věci neshledal soud žádné důvody, které by bránily zrušení spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem, přičemž je zřejmé, že ke zrušení spoluvlastnictví dohodou účastníků nedošlo. Spoluvlastnictví účastníků proto zrušil. Při úvaze o způsobu vypořádání spoluvlastnictví dospěl soud k závěru, že vypořádaní rozdělením předmětných nemovitostí dle výše spoluvlastnických podílů účastníků není dobře možné. Ze znaleckého posudku znalce tituly před jménem jméno FO je zřejmé, že pozemek p.č. st. Anonymizováno se stavbou rodinného domu a k němu přiléhající zahrada p.č. hodnota tvoří funkční celek, který nelze rozdělit, aniž by se podstatně snížila jeho hodnota. Zbývající pozemky by sice reálně oddělit od pozemku s domem a zahradou oddělit možné bylo, nicméně jejich celková cena zjištěná znalcem je podstatně nižší, než by odpovídalo vypořádacímu podílu žalovaného. Je rovněž zřejmé, že žalobce disponuje dostatečnými finančními prostředky k vyplacení vypořádacího podílu žalovanému. Ze všech důvodů uvedených shora proto soud přikázal předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce a uložil žalobci vyplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši odpovídající spoluvlastnickému podílu žalovaného id. 1/6 z obvyklé ceny předmětných nemovitostí zjištěné znalcem, tedy ve výši 126 119 Kč. Tuto povinnost uložil soud žalobci splnit v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalobci ve splátkách.

6. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud v souladu s aktuální soudní judikaturou tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť se jedná o řízení judicium duplex, ve kterém obecně nepřísluší účastníkům právo na náhradu jejich nákladů, a žádné zvláštní důvody pro přiznání práva na náhradu nákladů soud v projednávané věci neshledal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.