5 C 90/2025

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 560 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 560 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 10 440 Kč a úroky z prodlení převyšující úroky z prodlení přiznané ve výroku I. rozsudku, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 31. 10. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, a žalovaným byla dne 13. 1. 2008 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku a souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč právnímu předchůdci žalobce vrátit v pravidelných týdenních splátkách po 480 Kč, poslední splátka byla splatná 18. 1. 2009. Žalovaný svoje závazky vyplývající ze smlouvy řádně a včas neplnil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena s účinností k tomuto dni žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný na splnění svých závazků z předmětné smlouvy dosud zaplatil pouze 5 440 Kč. Ohledně zbývající částky 20 000 Kč s příslušenstvím žalovaný dosud svoje závazky vyplývající ze shora uvedené smlouvy nesplnil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.

2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na soudním jednání vzdali a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené dne 13. 1. 2008 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným a smluvních podmínek právního předchůdce žalobce obsažených na stejné listině vzal soud za prokázané, že na základě této smlouvy uzavřené dle § 657 a následujících tehdy platného občanského zákoníku poskytl právní předchůdce žalobce žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto půjčku a co do obsahu nikterak nespecifikovaný souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč právnímu předchůdci žalobce splatit v pravidelných týdenních splátkách po 480 Kč s tím, že první splátku je povinen zaplatit sedmý den od data uzavření smlouvy. Poslední splátka byla splatná do 18. 1. 2009. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem včetně její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023 vzal soud dále za prokázané, že předmětná pohledávka vůči žalovanému byla postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Ze skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla v řízení žalovaným zpochybněna, pak vyplývá, že dosud žalovaný zaplatil právnímu předchůdci žalobce na splnění svých závazků z předmětné smlouvy částku 5 440 Kč. Za této situace záviselo rozhodnutí soudu zejména na posouzení otázky, zda je předmětná smlouva o půjčce platná i v části týkající se smluvního souhrnného poplatku, který nebyl co do důvodu ve smlouvě i smluvních podmínkách právního předchůdce žalobce nikterak specifikován.

4. Předmětná smlouva o půjčce byla nepochybně uzavřena dle zákona č. 40/1964 Sb. ve znění platném ke dni jejího uzavření (dále jen občanský zákoník). Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.

5. Z předmětné smlouvy o půjčce nelze, a to ani pomocí výkladu jejího textu a smluvních podmínek právního předchůdce žalobce, zjistit důvod sjednaného souhrnného poplatku. Nelze tedy na rozdíl od pozdějších verzí smluv stejného právního předchůdce žalobce zjistit, zda a případně v jaké výši zahrnuje tento poplatek dohodnuté úroky, či se má jednat o úplatu za jiné konkrétní služby poskytované dle této smlouvy žalovanému. Je proto třeba dovodit, že v této části je smlouva o půjčce neplatná pro neurčitost projevu vůle jejích účastníků dle § 37 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, ke které musí soud přihlížet z úřední povinnosti. Právnímu předchůdci žalobce proto právo na zaplacení sjednaného smluvního poplatku nevzniklo, a nemohl je proto ani následně platně postoupit žalobci. Tomu tak vzniklo vůči žalovanému pouze právo na vydání bezdůvodného obohacení dle § 451 odst. 1, 2 občanského zákoníku ve znění platném v době uzavření smlouvy spočívajícího v dosud nesplacené jistině půjčky a zákonných úroků z prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve znění platném v době uzavření smlouvy. Žalovaný již právnímu předchůdci žalobce na úhradu svých závazků z předmětné smlouvy zaplatil 5 440 Kč a žalobci tak vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající rozdílu mezi jistinou a již žalovaným zaplacenou částkou, tedy ve výši 9 560 Kč. Pouze ohledně této částky se rovněž žalovaný vůči žalobci ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení, přičemž žalovanému byla odeslána výzva k plnění dne 27. 10. 2023, přičemž tato výzva se nepochybně dostala následně do dispoziční sféry žalovaného, a počínaje dnem 1. 11. 2023 tak žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Pouze ohledně částky 9 560 Kč s příslušenstvím proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost tuto částku s příslušenstvím žalobci zaplatit v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. Ve zbývající části pak žalobu jako nedůvodnou zamítl.

6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný a mírně byl v řízení převážně úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.