5 C 94/2026

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: B2 Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 31 036,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 31 036,88 Kč s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 24 779,45 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 28 779,45 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 056 Kč k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 23. 12. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 31 036,88 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 4. 1. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání karty č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut a vyplacen na jeho účet úvěr s výší úvěrového rámce 29 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit včetně smluvního úroku ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny v minimální výši splátky 2% z vyčerpaného úvěrového rámce. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Úvěruschopnost žalovaného byla právním předchůdcem žalobce zkoumána na základě lustrací v dostupných databázích a na základě pokročilých scoringových a sociodemografických modelů, přičemž nebyly zjištěny žádné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právní předchůdce žalobce proto v souladu se smluvním ujednáním účastníků smlouvy prohlásil úvěr za splatný ke dni 31. 5. 2025. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Ke dni zahájení řízení činí dluh žalovaného na jistině 24 779,45 Kč, na smluvních poplatcích 4 000 Kč, na smluvním úroku do 23. 9. 2025 celkem 1 448 Kč, na zákonných úrocích z prodlení do 23. 9. 2025 celkem 809,34 Kč. Žalovaný dosud žalobci spornou částku nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.

2. Žalobce i žalovaný souhlasili s jednáním v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Soud provedl dokazování smlouvou o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a používání karty č. , hodnota, , sazebníkem poplatků právního předchůdce žalobce, platební historií předmětné smlouvy, výpisem z úvěrového účtu žalovaného u právního předchůdce žalobce, upomínkou právního předchůdce žalobce z 16. 5. 2025, rozhodnutím právního předchůdce žalobce o prohlášení úvěru za splatný z 1. 6. 2025, smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 9. 2025 včetně její přílohy, oznámením o postoupení pohledávky z 25. 9. 2025 včetně doručenky a výzvou žalobce z 20. 11. 2025 včetně doručenky.

4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 4. 1. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání karty č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut a vyplacen na jeho účet úvěr s výší úvěrového rámce 29 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit včetně smluvního úroku ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny v minimální výši splátky 2% z vyčerpaného úvěrového rámce. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Úvěruschopnost žalovaného byla právním předchůdcem žalobce zkoumána na základě lustrací v dostupných databázích a na základě pokročilých scoringových a sociodemografických modelů, přičemž nebyly zjištěny žádné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobce je bankou podléhající dozoru ČNB a vázanou jejími pokyny ohledně zkoumání úvěruschopnosti klientů, považuje soud tento způsob ověření za dostačující. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právní předchůdce žalobce proto v souladu se smluvním ujednáním účastníků smlouvy prohlásil úvěr za splatný ke dni 31. 5. 2025. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Ke dni zahájení řízení činí dluh žalovaného na jistině 24 779,45 Kč, na smluvních poplatcích 4 000 Kč, na smluvním úroku do 23. 9. 2025 celkem 1 448 Kč, na zákonných úrocích z prodlení do 23. 9. 2025 celkem 809,34 Kč. Co do výše je nárok žalobce prokazován výpisem z obchodních knih právního předchůdce žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jehož správnosti nemá soud pochyb. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaný nesplnil svoje povinnosti vyplývající z řádně uzavřené smlouvy o úvěru. Až do splnění závazků ze smlouvy žalovaným vzniká žalobci dále právo na zaplacení smluvního úroku ve výši 12 % ročně. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po prohlášení úvěru za splatný ocitl nejprve vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci proto vzniklo dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo výjimečné umožnění plnění žalovanému ve splátkách.

5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 152 Kč, odměny advokáta ve výši 2 100 Kč za tři hlavní úkony po 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14 odst. 6 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 504 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.