5 C 94/2026

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: B2 Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 31 036,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 31 036,88 Kč s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 24 779,45 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 28 779,45 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 056 Kč k rukám Jméno advokáta, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 23. 12. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 31 036,88 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba. a žalovaným byla dne 4. 1. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání karty č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut a vyplacen na jeho účet úvěr s výší úvěrového rámce 29 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit včetně smluvního úroku ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny v minimální výši splátky 2% z vyčerpaného úvěrového rámce. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Úvěruschopnost žalovaného byla právním předchůdcem žalobce zkoumána na základě lustrací v dostupných databázích a na základě pokročilých scoringových a sociodemografických modelů, přičemž nebyly zjištěny žádné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právní předchůdce žalobce proto v souladu se smluvním ujednáním účastníků smlouvy prohlásil úvěr za splatný ke dni 31. 5. 2025. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Ke dni zahájení řízení činí dluh žalovaného na jistině 24 779,45 Kč, na smluvních poplatcích 4 000 Kč, na smluvním úroku do 23. 9. 2025 celkem 1 448 Kč, na zákonných úrocích z prodlení do 23. 9. 2025 celkem 809,34 Kč. Žalovaný dosud žalobci spornou částku nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.

2. Žalobce i žalovaný souhlasili s jednáním v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Soud provedl dokazování smlouvou o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a používání karty č. hodnota, sazebníkem poplatků právního předchůdce žalobce, platební historií předmětné smlouvy, výpisem z úvěrového účtu žalovaného u právního předchůdce žalobce, upomínkou právního předchůdce žalobce z 16. 5. 2025, rozhodnutím právního předchůdce žalobce o prohlášení úvěru za splatný z 1. 6. 2025, smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 9. 2025 včetně její přílohy, oznámením o postoupení pohledávky z 25. 9. 2025 včetně doručenky a výzvou žalobce z 20. 11. 2025 včetně doručenky.

4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba. a žalovaným byla dne 4. 1. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání karty č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut a vyplacen na jeho účet úvěr s výší úvěrového rámce 29 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit včetně smluvního úroku ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny v minimální výši splátky 2% z vyčerpaného úvěrového rámce. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Úvěruschopnost žalovaného byla právním předchůdcem žalobce zkoumána na základě lustrací v dostupných databázích a na základě pokročilých scoringových a sociodemografických modelů, přičemž nebyly zjištěny žádné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobce je bankou podléhající dozoru ČNB a vázanou jejími pokyny ohledně zkoumání úvěruschopnosti klientů, považuje soud tento způsob ověření za dostačující. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právní předchůdce žalobce proto v souladu se smluvním ujednáním účastníků smlouvy prohlásil úvěr za splatný ke dni 31. 5. 2025. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Ke dni zahájení řízení činí dluh žalovaného na jistině 24 779,45 Kč, na smluvních poplatcích 4 000 Kč, na smluvním úroku do 23. 9. 2025 celkem 1 448 Kč, na zákonných úrocích z prodlení do 23. 9. 2025 celkem 809,34 Kč. Co do výše je nárok žalobce prokazován výpisem z obchodních knih právního předchůdce žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jehož správnosti nemá soud pochyb. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaný nesplnil svoje povinnosti vyplývající z řádně uzavřené smlouvy o úvěru. Až do splnění závazků ze smlouvy žalovaným vzniká žalobci dále právo na zaplacení smluvního úroku ve výši 12 % ročně. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po prohlášení úvěru za splatný ocitl nejprve vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci proto vzniklo dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo výjimečné umožnění plnění žalovanému ve splátkách.

5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 152 Kč, odměny advokáta ve výši 2 100 Kč za tři hlavní úkony po 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14 odst. 6 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 504 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.