5 C 98/2026

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , rozená Anonymizováno , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 14 514,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 14 514,54 Kč s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 10 455,50 Kč od 1. 1. 2026 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 455,50 Kč od 1. 1. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 9. 1. 2026 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 14 514,54 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 26. 8. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytl žalobce žalované úvěr ve výši 19 362 Kč, který žalovaná v plné výši vyčerpala. Žalovaná se zavázala tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 19,90 % ročně žalobci splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 598 Kč počínaje měsícem září 2022. Před uzavřením smlouvy žalobce standardně ověřil schopnost žalované splácet závazky ze smlouvy, přičemž vycházel z její účetní a obratové historie v rámci banky, na základě informací poskytnutých žalovanou i z dalších údajů evidovaných v databázích žalobce a veřejně přístupných rejstřících. Žalovaná svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila a žalobce proto v souladu se smluvním ujednáním účastníků prohlásil úvěr za splatný ke dni 30. 4. 2025. Ke dni 31. 12. 2025, ke kterému žalobce provedl vyčíslení svých pohledávek vůči žalované z předmětné smlouvy, činil dluh žalované na jistině úvěru 10 455,50 Kč, na smluvním úroku 859,20 Kč, na zákonném úroku z prodlení 839,84 Kč a na poplatcích dle sazebníku žalobce 2 360 Kč. Žalovaná dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.

2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. jednání ve věci nenařídil a projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti účastníků.

3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 26. 8. 2022, výpisem z obchodních knih žalobce ohledně předmětného úvěru, výpisem z úvěrového účtu žalované u žalobce a výzvami žalobce zaslanými žalované z 29. 3. 2025 a 30. 4. 2025.

4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaná v průběhu řízení nezpochybnila, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 26. 8. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, která je posouzeno podle obsahu spotřebitelskou smlouvou dle § 1810 a následujících občanského zákoníku, na základě které poskytl žalobce žalované úvěr ve výši 19 362 Kč, který žalovaná v plné výši vyčerpala. Žalovaná se zavázala tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 19,90 % ročně žalobci splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 598 Kč počínaje měsícem září 2022. Před uzavřením smlouvy žalobce standardně ověřil schopnost žalované splácet závazky ze smlouvy, přičemž vycházel z její účetní a obratové historie v rámci banky, na základě informací poskytnutých žalovanou i z dalších údajů evidovaných v databázích žalobce a veřejně přístupných rejstřících. Vzhledem k výši úvěru považuje soud tento způsob ověření úvěruschopnosti žalované za dostačující. Žalovaná svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila a žalobce proto v souladu se smluvním ujednáním účastníků prohlásil úvěr za splatný ke dni 30. 4. 2025. Ke dni 31. 12. 2025, ke kterému žalobce provedl vyčíslení svých pohledávek vůči žalované z předmětné smlouvy, činil dluh žalované na jistině úvěru 10 455,50 Kč, na smluvním úroku 859,20 Kč, na zákonném úroku z prodlení 839,84 Kč a na poplatcích dle sazebníku žalobce 2 360 Kč. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. I po prohlášení úvěru za splatný až do jeho splacení rovněž dále žalobci přísluší právo na zaplacení sjednaného smluvního úroku ve výši 12 % ročně. Žalovaná se rovněž vůči žalobci ocitla ohledně jistiny dluhu ode dne následujícího po prohlášení úvěru za splatný v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušnému kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé vyhověl včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k výjimečnému umožnění delší lhůty k plnění nebo umožnění plnění ve splátkách.

5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a paušální náhrady právně nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč. Jiné náklady řízení žalobci nevznikly, popřípadě nebyly požadovány a doloženy.