6 C 132/2021

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. JUDr. Janem Hurdíkem, PhD. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa o zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 150 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00% ročně z částky 150 000 Kč od 27. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 59 724 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Návrh žalovaného na stanovení povinnosti žalobci zaplatit mu částku ve výši 217 140 Kč se zákonným úrokem se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Třebíči ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí soudní poplatek za protinávrh ve výši 3 360 Kč.

1. Podanou žalobou domáhal se žalobce stanovení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku ve výši 150 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. K odůvodnění žaloby uvedl, že pro jeho právního předchůdce žalovaný na základě písemné smlouvy vykonával zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Touto smlouvou byl žalovaný mimo jiné i zavázán povinností po dobu dvou let po ukončení činnosti vykonávané na jejím podkladě neoslovovat klienty s nabídkou jakýchkoli finančních, zejména pak pojistných produktů konkurence. Tuto povinnost však žalovaný po ukončení smlouvy porušil a žalobci tak vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty sjednané smlouvou právě pro tento případ.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu, přičemž namítnul, že sám předchůdce žalobce prohlásil, že nadále netrvá na plnění dotčených smluvních povinností. Proti žalobci dále vznesl požadavek na úhradu částky 217 140 Kč jako kompenzaci z titulu omezení jeho výdělečné činnosti, k němuž došlo právě v důsledku uzavřené smlouvy a v ní obsaženém zákazu vykonávat činnost pro konkurenci.

3. Po provedeném řízení učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci:

4. V řízení zůstalo nesporným a žalobce předloženými listinami osvědčil své tvrzení o tom, že mezi jeho právním předchůdcem – právnická osoba anonymizována dvě slova a žalovaným došlo dne 12.12.2016 k uzavření Smlouvy o obchodním zastoupení a pomoci při správě č. anonymizováno, na jejímž základě žalovaný jako podnikatel pro předchůdce žalobce vykonával zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Mezi stranami dále není sporu o znění ustanovení článku XII odst. 3 této Smlouvy, dle kterého se zprostředkovatel zavázal, že po dobu dvou let po ukončení činnosti na základě Smlouvy nebude oslovovat klienty, zejména pak ty, jejichž pojistné smlouvy spravoval, a to s nabídkou jakýchkoli finančních, zejména pak pojistných produktů konkurence. Mezi účastníky řízení též není sporu o jejich ujednání potud, že předchůdci žalobce vzniká proti žalovanému na podkladě ustanovení článku IX odst. 3 Smlouvy právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 300 000 Kč za každé porušení dané smluvní povinnosti. Strany jsou konečně v řízení ve shodě potud, že k zániku smluvního vztahu založeného Smlouvou došlo na základě písemného Ukončení smlouvy o obchodním zastoupení a pomoci při správě ze dne 9.2.2018.

5. Z Ukončení smlouvy o obchodním zastoupení a pomoci při správě č. anonymizováno ze dne 9.2.2018 soud zjistil, že žalovaný podal výpověď posuzované smlouvy, kterou doručil předchůdci žalobce dne 31.1.2018. Účinnost Smlouvy následně skončila ke dni 28.2.2018. Žalovaný byl tímto zároveň písemně upozorněn, že je nutné všechny podklady a kopie zpracovávaných osobních údajů o účastnících pojištění a o subjektech, s nimiž v rámci zprostředkování finančních služeb jednal, protokolárně zlikvidovat a protokol o této likvidaci předat domovské agentuře.

6. Z obsahu sdělení právního předchůdce žalobce ze dne 28.2.2018 vyplývá, že předchůdce žalobce nadále netrval na plnění povinnosti, ke které se žalovaný zavázal ve vztahu k možnému výkonu činnosti pro konkurenční společnosti a její podpoře ve vztahu k předchůdci žalobce, tedy ke dni doručení tohoto dopisu právní předchůdce žalobce vypověděl v souladu se smluvními ujednáními sjednanou konkurenční doložku. Z tohoto sdělení však dále vyplývá, že žalovaný nebyl nadále oprávněn po dobu dvou let oslovovat klienty obec pojišťovny s nabídkou jakýchkoli finančních (zejména pak pojistných) produktů konkurenční společnosti a taktéž nebyl oprávněn oslovovat osoby z obchodní služby anonymizována dvě slova s nabídkami na spolupráci s takovou konkurenční společností.

7. Z čestného prohlášení jméno příjmení ze dne 7.8.2019 soud zjistil, že byla oslovena dne 30.7.2019 žalovaným, který uvedl, že zastupuje anonymizována dvě slova a že by mohla jít za ním do anonymizováno. Přitom hrubě pomlouval anonymizováno. Žalovaný ji oslovil po telefonu asi 25x a poté ji i osobně navštívil. Kontakt na ni získal ještě v době, kdy zastupoval anonymizováno a kdy ji připojistil na smrt osoby dopravované motorovým vozidlem č. poj. číslo.

8. Z čestného prohlášení jméno příjmení ze dne 18.3.2019 soud zjistil, že byla žalovaným oslovena s nabídkou nové smlouvy k výročí její stávající pojistné smlouvy, a to telefonicky na soukromý telefon s tím, že tento kontakt žalovaný pravděpodobně získal u obec pojišťovny, kde pracoval. Jeho jednání bylo neodbytné, přestože o novou smlouvu neměla zájem.

9. Z čestného prohlášení jméno příjmení ze dne 7.8.2019 soud zjistil, že na doporučení a naléhání žalovaného sjednal smlouvu u anonymizováno číslo s tím, že žalovaný mu doporučil u anonymizováno všechno zrušit. Žalovaný jej oslovil a kontakt na něj získal jako bývalý sjednatel anonymizováno.

10. Z výpovědi svědka příjmení jméno příjmení soud zjistil, že za žalobce (resp. jeho právního předchůdce) působí jako zmocněnec, a to od počátku jeho vzniku až dosud. Tuto činnost vykonává na základě plné moci. Podpis na přípisu právního předchůdce žalobce ze dne 28.2.2018 uznal pravděpodobně jako jeho vlastní. Tuto listinu označil jako standardní formu písemnosti užívané žalobcem. Svědek dále potvrdil, že po akceptaci výpovědi předchůdcem žalobce až do uplynutí výpovědní lhůty, která je dvou až tříměsíční, se u žalovaného jednalo o plnohodnotného obchodníka. Po uplynutí výpovědní lhůty platí zákaz oslovovat klienty či ostatní spolupracovníky s nabídkou spolupráce. Tento postup žalobce je běžný v případě každného ukončení spolupráce výpovědí, přičemž svědek si nevybavil jediný případ, kdy spolupracovníkovi končícímu spolupráci výpovědí by byla po uplynutí výpovědní lhůty dána možnost oslovovat ostatní spolupracovníky či klienty s nabídkou spolupráce. Pokud bylo žalovanému písemně sděleno, že žalobce netrvá na dalším plnění povinností, pak jde primárně o to, aby se vyvaroval např. zneužití informací, které by mohly poškodit žalobce. Toto sdělení je běžným postupem žalobce a vychází z platné smlouvy s klientem. Výpovědí konkurenční doložky v daném případě došlo k tomu, že žalovaný získal možnost vykonávat činnost pro konkurenci. Konkurenční doložka byla vypovězena po úvaze žalobce o tom, že žalovaný neměl takové informace, které by žalobce mohly poškodit. V obecné rovině svědek potvrdil, že žalovaný měl povinnost v rámci konkurenční doložky nevykonávat činnost pro konkurenční společnosti žalobce a dále nad rámec tohoto měl povinnost neoslovovat klienty obec pojišťovny s nabídkou finančních produktů, která mu zůstala i nadále po zrušení konkurenční doložky. Žalovaný měl seznamy svých klientů, tzv. portfolio, v souvislosti s nimiž žalobci po ukončení činnosti jeho zprostředkovatele může vzniknout ztráta. Tyto seznamy má zprostředkovatel povinnost zlikvidovat nebo vrátit žalobci, nicméně má dále k dispozici tzv. provizní sestavy, které musí uchovávat i po skončení spolupráce a kde jsou jména těchto klientů.

11. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že čestné prohlášení podepsala dobrovolně, nebyla nikým nucena. Žalovaný jí asi tři roky zpátky dělal pojistky, následně je všechny zrušila a předělávala pomocí jiného agenta. Pojistky dělal žalovaný za anonymizována dvě slova a poté ji oslovoval ještě v době, kdy jednal za anonymizováno a to už pojistky nechtěla. I její přítel jméno příjmení jako klient anonymizováno měl nabídku od žalovaného na uzavření smlouvy za anonymizováno. Svědkyně má k dispozici kopii návrhu pojistné smlouvy anonymizováno a jejího přítele příjmení, kterou zprostředkovával žalovaný, a na níž se podpis jejího přítele neshoduje s jeho běžným podpisem.

12. Z výpovědi svědkyně příjmení jméno příjmení soud zjistil, že žalovaný pro ni v minulosti zajišťoval pojištění, jmenovitě pojištění automobilu a domácnosti. Čestné prohlášení podepsala bez nátlaku poté, co žalovaný se snažil jí urgentně podsunout pojištění a ona souběžně po konzultaci v obec pojišťovně zjistila, že žalovaný již není jejím„ zaměstnancem“ a že mu asi zůstaly seznamy jejích klientů.

13. Soud ve věci provedl i další listinné důkazy, jež však neshledal významnými pro právní posouzení věci a rozhodnutí o ní.

14. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná.

15. Za situace, kdy v řízení nebylo sporu o uzavření Smlouvy, jakož i o obsahu jejího písemného vyhotovení a způsobu jejího následného ukončení, zůstalo na soudu zhodnocení, zda žalovaný podmínky této smlouvy porušil, v kladném případě jakým způsobem a jaké z toho plynoucí sankce je povinen nést. V této souvislosti je předně soud na rozdíl od žalovaného toho názoru, že samotná tzv. konkurenční doložka (ve smyslu smluvního zákazu žalovaného vykonávat po určenou dobu činnost pro konkurenci žalobce, resp. jeho právního předchůdce) obsažená ve Smlouvě a její případné porušení je pro právní posouzení věci zcela irelevantní, když ani skutková tvrzení žalobce nebyla tímto směrem v řízení vedena. Naopak, pokud došlo k její výpovědi ze strany předchůdce žalobce přípisem ze dne 28.2.2018, znamená to, že žalovaný nemohl být v důsledku tohoto ujednání nadále krácen na zisku, neboť jej mohl zcela v souladu se Smlouvou dosahovat potenciální spoluprací s konkurenčním subjektem žalobce. Tuto skutečnost, kromě toho, že srozumitelně vyplývá ze samotné Smlouvy, potvrdil i svědek příjmení příjmení a na požadavek žalovaného proti žalobci na úhradu souvisejícího ušlého zisku tak nelze než nahlížet jako na zcela nedůvodný, což soud zohlednil ve výroku III. tohoto rozsudku. Podstatným naproti tomu zůstává ustanovení článku XII bodu 3. Smlouvy, kterým se žalovaný jako zprostředkovatel nad rámec samotné konkurenční doložky zavázal, že nebude po dobu dvou (2) let po ukončení účinnosti této Smlouvy oslovovat a) Klienty, zejména pak ty, jejichž Pojistné smlouvy spravoval dle této Smlouvy či Původní smlouvy s anonymizováno či Původní smlouvy s VPA anonymizováno, s nabídkou jakýchkoliv finančních, zejména pak pojistných, produktů Konkurence ani b) konkrétní osoby v rámci Obchodní služby s nabídkami na spolupráce ve prospěch Konkurence.

16. Ze svědeckých výpovědí ve spojení s čestnými prohlášeními svědků provedených v řízení jednoznačně vyplývá, že žalovaný dokonce opakovaně povinnost zakotvenou v ustanovení čl.XII. bodu 3. Smlouvy porušil, a to tím, že nabízel pojistné produkty konkurenční společnosti žalobce i osobám, jejichž pojistné smlouvy spravoval jako bývalý zprostředkovatel předchůdce žalobce. Zcela bez právního významu přitom zůstává, zda tyto osoby měly uzavřeny pojistné produkty i s konkurenční společností žalobce v osobě anonymizováno a byly tak zároveň díky jiným pojistným smlouvám souběžnými klienty této konkurence. Z obsahu důkazně provedených čestných prohlášení navíc vyplývá, že kontakty na tyto osoby získal žalovaný právě v pozici zprostředkovatele právního předchůdce žalobce a pokud je využil, činil tak dokonce s vědomím porušení ustanovení bodu 3. článku XII Smlouvy. Právnímu předchůdci žalobce tak na podkladě ustanovení článku IX bodu 3. Smlouvy vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši až 300 000 Kč za každé jednotlivé porušení povinnosti uvedené v čl. XII odst. 3. a pokud žalobou uplatnil právo na zaplacení částky ve výši pouze 150 000 Kč, učinil tak zcela v rámci limitů daných Smlouvou. Právo na úhradu smluvní pokuty je požadavkem splatným na výzvu a pokud žalovaný toto plnění přes výzvu žalobci neposkytnul, ocitnul se dnem následujícím marnému uplynutí lhůty k plnění v prodlení se splněním peněžitého závazku. Proto mu soud kromě povinnosti hradit smluvní pokutu uložil i povinnost uhradit zákonný úrok z prodlení.

17. Po právní stránce soud věc posuzoval v intencích ustanovení § 2048 a násl. občanského zákoníku a v části týkající se úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku.

18. Povinnost žalovaného hradit soudní poplatek za protinávrh pro tu jeho část, o kterou převyšuje samotný žalobní petit, uložená mu výrokem IV. tohoto rozhodnutí, vychází z ustanovení § 6a odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění ve spojení s položkou č. 1 bodem 1. písm. b) sazebníku poplatků jako přílohy k citovanému právnímu předpisu.

19. O nákladech řízení soud rozhodoval za použití ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: 1. soudní poplatek ve výši 6 000 Kč, 2. odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 6x 7 100 Kč za osm poskytnutých úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé – podání žaloby, 2x písemné vyjádření, 2x účast na jednání soudu), 3. 6x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.

20. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.

21. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči ve třech vyhotoveních (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu). Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (ustanovení § 202 odst. 3 občanského soudního řádu). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí, resp. provedení exekuce.