6 C 167/2019
č. j. 6 C 167/2019-625
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Brno 13 Co 20/2024-793- OS Třebíč 6 C 167/2019-625
- KS Brno 13 Co 20/2024-793
Citované zákony (11)
Plný text
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. JUDr. Janem Hurdíkem, PhD. ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozená Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro určení hranice mezi pozemky, vlastnictví, nahrazení souhlasu, zdržení se imisí, přikázání pozemku do vlastnictví
I. Řízení ve věci žaloby žalobkyně na určení, že zeď tvořící vlastnickou hranici mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, na straně jedné a pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, na straně druhé vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , leží na pozemcích žalobkyně, se zastavuje.
II. Řízení ve věci žaloby žalobkyně na určení, že zeď tvořící vlastnickou hranici mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, na straně jedné a pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, na straně druhé vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , je ve vlastnictví žalobkyně, se zastavuje.
III. Řízení ve věci nahrazení souhlasu žalovaného jakožto vlastníka sousedního pozemku s umístěním stavby – cihlová nástavba kamenné zdi, , adresa, – část cihlové zdi přesahující výšku 2 m od paty kamenné součásti v nižším bodu terénu na p. č. , hodnota, , a to v rámci řízení o dodatečném povolení stavby vedeného u , právnická osoba, , adresa, , odboru výstavby, investic a majetku, pod sp. zn. , Anonymizováno, , se zastavuje.
IV. Řízení ve věci nahrazení souhlasu žalovaného s umístěním stavebního záměru podle § 184 a) stavebního zákona a dále souhlasu žalovaného jako vlastníka sousedního pozemku, to vše s umístěním stavby – cihlová nástavba kamenné zdi, , adresa, – část cihlové zdi přesahující výšku 2 m od paty kamenné součásti v nižším bodu terénu na p. č. , hodnota, , a to v rámci řízení o dodatečném povolení stavby vedeného u , právnická osoba, , adresa, , odboru výstavby, investic a majetku, pod sp. zn. , Anonymizováno, , se zastavuje.
V. Žaloba žalobkyně na přikázání, aby část pozemku ležící pod zdí mezi čísly pozemku , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byla přikázána do podílového spoluvlastnictví obou procesních stran a dále, aby část pozemku na hranici mezi pozemky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, se zamítá.
VI. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho právní zástupce ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku na nákladech řízení částku 52 696,90 Kč.
VII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Třebíči ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku na nákladech státu částku 92 493 Kč.
1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně vydání následujícího rozhodnutí:
2. I. Určuje se, že zeď tvořící vlastnickou hranici mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, na straně jedné a pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, na straně druhé vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , leží na pozemcích žalobkyně.
3. II. Určuje se, že zeď tvořící vlastnickou hranici mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, na straně jedné a pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, na straně druhé vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , je ve vlastnictví žalobkyně.
4. III. Nahrazuje se souhlas žalovaného jakožto vlastníka sousedního pozemku s umístěním stavby – cihlová nástavba kamenné zdi, , adresa, – část cihlové zdi přesahující výšku 2 m od paty kamenné součásti v nižším bodu terénu na p. č. , hodnota, , a to v rámci řízení o dodatečném povolení stavby vedeného u , právnická osoba, , adresa, , odboru výstavby, investic a majetku, pod sp. zn. , Anonymizováno, .
5. IV. Žalovaný je povinen zdržet se šíření prachových, hlukových a vibračních imisí na pozemky žalované parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa6. a eventuálně pro případ, že nebudou splněny podmínky pro taková rozhodnutí, aby bylo rozhodnuto, že7. I. Část pozemku parc. č. , hodnota, a část pozemku parc. č. , Anonymizováno, ležící pod zdí tvořící vlastnickou hranici mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, na straně jedné a pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, na straně druhé, vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , se přikazuje do vlastnictví žalobkyně jakožto zřizovatele stavby, a to za náhradu ve prospěch žalovaného.
8. III. Nahrazuje se souhlas žalovaného s umístěním stavebního záměru podle § 184 a) stavebního zákona a dále souhlasu žalovaného jako vlastníka sousedního pozemku, to vše s umístěním stavby – cihlová nástavba kamenné zdi, , adresa, – část cihlové zdi přesahující výšku 2 m od paty kamenné součásti v nižším bodu terénu na p. č. , hodnota, , a to v rámci řízení o dodatečném povolení stavby vedeného u , právnická osoba, , adresa, , odboru výstavby, investic a majetku, pod sp. zn. , Anonymizováno, .
9. V průběhu řízení žalobkyně vzala žalobu zpět pokud jde o žalobní návrhy pod body I. – III. hlavního petitu a dále pokud jde o bod II. (v žalobě nesystematicky označeného jako bod III.) petitu eventuálního, proto soud v rozsahu tohoto zpětvzetí řízení podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu zastavil.
10. Řízení o části žalobního návrhu pod bodem IV. petitu hlavního (zápůrčí žaloba) přitom bylo usnesením pravomocně vyloučeno k samostatnému řízení.
11. Na soudu tak zůstalo toliko zabývat se návrhem žalobkyně pod bodem I. eventuálního petitu, který žalobkyně v průběhu řízení ještě modifikovala tak, aby část pozemku ležící pod zdí mezi čísly pozemku , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byla přikázána do podílového spoluvlastnictví obou procesních stran a dále, aby část pozemku na hranici mezi pozemky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, přičemž soud tuto změnu žaloby připustil.
12. K odůvodnění žaloby mimo jiné žalobkyně uvedla, že procesní strany jsou vlastníky sousedících pozemků, mezi kterými je odnepaměti zřízena rozhrada v podobě kamenné zdi, jejíž vlastnictví je mezi stranami sporné. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že je vlastníkem sporné zdi, neboť tato je umístěna na pozemcích v jejím vlastnictví, přičemž současně slouží jako opěrná zeď umožňující nerušené užívání pozemku žalobkyně a bránící sesouvání zeminy na níže položený pozemek žalovaného. Na dotčeném pozemku žalobkyně byla dříve umístěna konírna ve vlastnictví právního předchůdce žalobkyně a část sporné zdi představuje zachovalou část této stavby. Žalobkyně se v roce 2016 se žalovaným dohodla, že část předmětné zdi mezi pozemky stran opraví a dále provede její cihlovou nástavbu, což skutečně realizovala. Přitom žalovaný nenamítal, že se považuje za vlastníka zdi nebo pozemku pod ní, o stavbě věděl, neboť v místě žije, stavbu nezakázal a naopak přislíbil s její realizací součinnost. Naproti tomu však v roce 2018 podal podnět k zahájení řízení o odstranění stavby cihlové zdi umístěné na kamenné zdi, které bylo zahájeno Městským úřadem , adresa, dne 3.10.2018, žalobkyně podala žádost o dodatečné povolení stavby cihlové nástavby kamenné zdi, na jejímž základě bylo zahájeno řízení o dodatečném povolení stavby nástavby zdi a došlo k přerušení řízení o odstranění stavby. Svým postupem tak žalovaný svá práva vykonává způsobem, který poškozuje práva a oprávněné zájmy žalobkyně. Již jen s ohledem na správní řízení o dodatečném povolení stavby, resp. o odstranění stavby má žalobkyně naléhavý právní zájem na tom, aby bylo rozhodnuto o sporných hranicích pozemků, resp. o vlastnictví sporné zdi a dále aby byl nahrazen souhlas žalovaného s provedením stavby.
13. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Přitom kromě ve věci vypracovaného znaleckého posudku a jeho závěry poukázal na kupní smlouvu z roku 1967, z níž je patrné, že právní předchůdci žalobkyně si byli vědomi, že pozemek kupují bez zdi. S odkazem na judikaturu nadto namítnul, že i pokud dojde k opravě či přestavbě věci, nejedná se o důvod ke změně vlastnického režimu.
14. Po provedeném řízení učinil soud následující podstatné závěry o skutkovém stavu věci:
15. Mezi stranami není sporu o tom, že jsou vlastníky sousedících pozemků v obci , adresa, ve smyslu jejich přesnějšího označení uvedeného ve výrokové části rozsudku. Strany jsou též zajedno, pokud jde o výstavbu cihlové nástavby provedené žalobkyní na původní kamenné zdi umístěné mezi těmito pozemky, přičemž je i nesporné, že oba účastníci sousedící pozemky se stavbami na nich umístěnými užívají k trvalému bydlení.
16. Soud měl v důkazním řízení kromě nesporných údajů účastníků týkajících se dotčených pozemků a způsobu jejich využití k dispozici celou řadu souvisejících listinných podkladů, zejména fotodokumentace z místa, dobových map, snímků a dalších, ze kterých jako celku vycházel ve věci ustanovený znalecký ústav, jež je ve vzájemných souvislostech zohlednil ve svých konkrétních závěrech, proto soud shledal nadbytečným hodnocení těchto důkazů jednotlivě nad rámec odborných zjištění provedených znaleckým ústavem.
17. Ze závěrů znaleckého posudku č. , Anonymizováno, Znaleckého ústavu Fakulty stavební VUT v Brně ze dne 17.1.2023 soud mimo jiné zjistil, že z hlediska geodetického se kamenná zeď nachází na pozemcích žalovaného, čemuž nasvědčuje existence výsledku zeměměřické činnosti inventárního čísla , hodnota, z roku 1931 a výsledku zeměměřické činnosti , Anonymizováno, z roku 2011. Vzhledem ke konstrukční funkci opěrné stěny v soklové (kamenné) části zdiva, dispoziční a stavební návaznosti na štítovou stěnu původní stodoly na pozemku žalovaného je stavebně tato část dělící liniové konstrukce příslušná k pozemku žalovaného. Na pozemcích žalovaného , Anonymizováno, a , Anonymizováno, existoval původní objekt půdorysného tvaru U, který jedním z křídel postihoval linii mezi parcelami , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . V letech 2008 až 2009 byla tato část stavebního objektu většinově odstraněna. Původní obvodové zdivo tvořilo část dělících konstrukcí mezi pozemky žalobkyně a žalovaného. Ze strany pozemku , Anonymizováno, (žalovaný) je povrchově v celé ploše opatřeno novodobým vnějším kontaktním systémem z polystyrenových desek (EPS) s tenkovrstvou výztužnou vrstvou (omítkou), který je upevněn k původnímu zdivu obvodové stěny hospodářské budovy a štítovému zdivu stodoly. Ze strany pozemku , Anonymizováno, (žalobkyně) je vnější povrch (vzdušný líc) stěny neupraven a je zde prokazatelně dobové zdivo stěn objektů stavebně příslušných k pozemkům žalovaného. Tato část liniových dělících konstrukcí tedy stavebně přísluší k pozemkům žalovaného, protože tvořila obvodové a štítové zdivo již neexistujících (odstraněných) stavebních objektů. Dělící liniová konstrukce mezi parcelami , Anonymizováno, a , Anonymizováno, plní funkci opěrné zdi. Výstavba této konstrukce však mohla být realizována i z důvodů dobových terénních úprav na parcele , Anonymizováno, . Dle materiálového, skladebného a konstrukčního řešení nelze jednoznačně určit, zda byla či nebyla v minulosti konstrukční součástí nějaké dnes neexistující budovy. V soklové části zdivo dělících konstrukcí parcel , Anonymizováno, a , Anonymizováno, konstrukčně plní funkci opěrné zdi. Vzhledem ke skutečnosti, že současné dělící konstrukce byly součástí stavebního objektu na parcele , Anonymizováno, , jejich vybudování bylo vyvoláno požadavkem na terénní úpravy na parcele , Anonymizováno, . Významnější opravy dělících stěn ze strany žalobkyně jsou nezpochybnitelné především v linii mezi parcelami , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Zde je v nadzemní části stěn na soklovém zdivu s konstrukčním charakterem opěrné zdi vybudována zděná část z keramického kusového páleného staviva na maltu vápenocementovou. Tato stavební činnost byla prováděna dle projektové dokumentace „Nástavba kamenné zdi k.ú. , adresa, , p.č. , hodnota, , , Anonymizováno, “ zpracovatele , tituly před jménem, , právnická osoba, a je datována II/2019. Z celkového konstrukčního objemu zdi mezi parcelami , Anonymizováno, a , Anonymizováno, se jedná přibližně o 60-70%. Na střední části zdiv dělící konstrukce mezi parcelami , Anonymizováno, a , Anonymizováno, nejsou patrné žádné významnější stavební úpravy či opravy.
18. Z doplňujícího výslechu znalců , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a Doc. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, podávajících výše uvedený znalecký posudek soud dále mimo jiné zjistil, že kamenná zeď se nachází po celé délce hranice mezi pozemky, zhruba do poloviny plní funkci svislé dělící konstrukce a ve zbytku (zadní část pozemku) je z hlediska stavebního tato zeď opěrnou zdí s ohledem na dobové terénní úpravy. Pozemky účastníků jsou svahovým územím, spád směřuje od pozemku , Anonymizováno, k pozemku , Anonymizováno, . Také linie kamenné zdi se nachází ve svahu, tedy od přední části nemovitosti dozadu do kopce. Lze usuzovat, že od začátku této konstrukce se jednalo pouze o opěrnou stavbu. Na dotaz, ke kterým pozemkům zeď náleží z hlediska historického, stavebního a dalších znalci odkazují na mapu z roku 1824, ze které lze dovodit, že na pozemku žalobkyně žádná stavba nebyla, tato je pouze na pozemcích žalovaného. V pozemkových knihách přitom není žádný záznam o tom, že stav by měl být jiný. Přes nepřesnosti zeměměřické činnosti lze každopádně konstatovat, že zídka buď zcela nebo z nějakých 80-90% leží na pozemcích žalovaného. Pokud jde o nástavbu cihlové zdi, tato byla budována svépomocí, avšak kvalifikovaným pracovníkem za použití kvalitního kusového staviva pálených cihel na kvalitní vápennou cementovou maltu. Zásadním handicapem realizace této novodobé nástavby je zásadní ignorování a nezohlednění stavebně technického stavu původní kamenné opěrné zdi, která aktuálně přenáší veškerá zatížení od novodobé zděné konstrukce. Původní kamenná část nyní této kombinované dělící stěny je v kamenné části ke dni místního šetření v havarijním stavu, významně boulí a reálně hrozí zřícení části kamenného soklu opěrné zdi. Z tohoto důvodu je celkově konstrukce hodnocena jako ohrožující zdraví lidí, v případě pohybu osob v blízkosti konstrukce ve chvíli jejího samotného zřícení by mohlo dojít k závažným úrazům.
19. Podle ustanovení § 1086 občanského zákoníku kdo v dobré víře zřídil na cizím pozemku stavbu, má právo domáhat se po vlastníku pozemku, který o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal, aby mu pozemek převedl za obvyklou cenu. Také vlastník pozemku má právo po zřizovateli stavby požadovat, aby pozemek koupil za obvyklou cenu.
20. Soud se v první řadě zabýval otázkou vykonatelnosti petitu žalobkyně v podobě po jeho soudem připuštěné změně, resp. jeho faktické „katastrální“ proveditelnosti v případě, že by mu bylo vyhověno. Pokud se žalobkyně domáhá rozhodnutí, aby „část pozemku ležící pod zdí mezi čísly pozemku , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byla přikázána do podílového spoluvlastnictví obou procesních stran a dále, aby část pozemku na hranici mezi pozemky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně“, pak tak dle názoru soudu navrhuje změnu dispozice s nemovitou věcí (resp. její částí), která je určena nedostatečně. Přitom je z logiky věci zřejmé, že za stavu, kdy takový pozemek „pod zdí“ z hlediska katastrální evidence jako samostatná nemovitá věc neexistuje, neboť tato plocha je částí pozemku či pozemků jiného p.č., jej ani nelze přesně bez dalšího označit takovým způsobem, který by následně mohl být podkladem pro provedení příslušných změn v katastru nemovitostí. Na žalobkyni v řízení bylo, aby tuto část pozemku jednoznačně vymezila a následně v žalobě označila za pomoci nového geometrického zaměření opisujícím trajektorii zdi v terénu, popřípadě přinejmenším takový úkon směřující k identifikaci požadované konkrétní části pozemku navrhla soudu v důkazním řízení. Takto však žalobkyně v řízení nepostupovala, pročež žalobnímu návrhu nelze vyhovět již jen pro absenci jeho eventuální následné vykonatelnosti. Za situace, kdy není zřejmé konkrétní vymezení pozemku, popřípadě jeho části, která má být přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně (či do spoluvlastnictví stran), pak návazně není zřejmá kromě dalších nezbytných údajů ani samotná přesná výměra této plochy, což v konečném důsledku znamená, že soud nemá k dispozici takový údaj, na jehož podkladě by mohl uvažovat o obvyklé ceně části pozemku, kterou by žalovaný měl být synalagmaticky ze strany žalobkyně saturován. Již jen z výše uvedených pohledů tak žalobě nelze vyhovět.
21. Pokud jde o návrh žalobkyně část plochy pod kamennou zdí přikázat do podílového spoluvlastnictví obou procesních stran, pak z pohledu soudu o takovém řešení by za splnění všech ostatních zákonných podmínek bylo možno uvažovat pouze za situace, kdy účastníci by byli v zásadě ve shodě, pokud jde o budoucí nakládání se společnou věcí. Tak tomu ovšem zjevně mezi stranami není, čemuž nasvědčuje již jen existence nově provedené nástavby kamenné zdi žalobkyní v kontextu s nynějším požadavkem žalovaného na odstranění této přístavby, o němž rozhoduje k tomu příslušný správní orgán. Založení podílového spoluvlastnictví by za takové situace nepochybně znamenalo namísto pokojného uspořádání sousedských poměrů vznik dalších potenciálních sporů mezi nimi.
22. Pokud jde o vlastní výklad ustanovení § 1086 občanského zákoníku, o které žalobkyně žalobou uplatněné právo opírá, pak dle názoru soudu je zřejmé, že jeho primární hypotézou je zřízení stavby na cizím pozemku třetí osobou. V projednávané právní věci však skutkový stav v podobě, v jaké byl zjištěn především znaleckým ústavem, spočívá na tom, že žalobkyně neprovedla stavbu na cizím pozemku jako takovou, nýbrž pouze nástavbou z páleného staviva stavebně upravila (nastavila) původní kamennou zeď, která leží na pozemcích žalovaného a jak bylo v řízení prokázáno, je též jeho vlastnictvím. Pro právní posouzení věci přitom již není významné, že tak žalobkyně učinila způsobem, jehož výsledkem je nynější havarijní a zdraví lidí ohrožující stav zdi jako celku, ani skutečnost, že žalovaný proti tomuto počínání žalobkyně aktivně vystoupil až s odstupem času. Relevantní je ta skutečnost, že tedy žalobkyně zjevně nezřídila novou stavbu, ale pouze stavebně částečně změnila stavbu žalovaného již existující, přičemž nedošlo k zániku stavby původní. Pokud se pak za této situace domáhá vlastnického či spoluvlastnického práva k části pozemků ležící pod zdí žalovaného, činí tak zjevně nedůvodně. K tomuto závěru soud odkazuje mimo jiné na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 1.9.2010 vydané pod spisovou značkou 28 Cdo 2794/2010, které vychází ze závěru, že ke stavbě nelze nabýt vlastnictví jejím „přepracováním“ neboli zpracováním. Nabytí vlastnictví k „přepracované stavbě“ je možné jen tehdy, pokud původní stavba zcela zanikla. Jde-li o přestavbu původní stavby a nebylo-li mezi jejím vlastníkem a stavebníkem dohodnuto něco jiného, je třeba při posuzování vlastnického vztahu k takové nemovitosti zpravidla vycházet z toho, že to, co přirostlo k původní (neodstraněné) stavbě, náleží vlastníku této původní stavby. V důsledku zhodnocení původní stavby provedenou přestavbou lze vůči vlastníku původní stavby uplatňovat nárok na vydání takto získaného bezdůvodného obohacení. Posouzení, zda určitý výsledek stavební činnosti je již stavbou jako předmětu občanskoprávních vztahů, resp. zda došlo k zániku původní stavby, je věcí právní úvahy soudu, přičemž tato úvaha vychází se skutkových zjištění učiněných v řízení. Z výše uvedeného je jednoznačně zřejmé, že žalobkyně nemohla pouhou nástavbou při zachování existence původní zdi nabýt vlastnické právo k ní jako ke stavbě, není tím, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, což v konečném důsledku znamená, že nemůže být legitimována k požadavku na převod pozemku pod ní do jejího výlučného vlastnictví ani do podílového spoluvlastnictví.
23. Ze všech výše uvedených důvodů soud přistoupil k zamítnutí žaloby.
24. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalovanému přiznal proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:1. odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 12,5 x 3 100 Kč za 12 poskytnutých úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, 5x písemné podání soudu týkající se věci samé, 4x účast na jednání soudu, 2x účast na místním šetření) a za jeden tzv. „půlúkon“ – účast u vyhlášení rozhodnutí dne 11.10.2023,2. 13x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby,3. náhrada za promeškaný čas ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu za čtyři započaté půlhodiny strávené dvěma cestami z , Anonymizováno, do místa šetření v , Anonymizováno, a zpět v jednotlivé výši 100 Kč, celkem ve výši 400 Kč,4. náhrada cestovních výdajů za 72 kilometrů najetých na dvou cestách do místa šetření v , Anonymizováno, ve výši 501,18 Kč při žalovaným doložené průměrné spotřebě užitého vozu 4,8 litrů motorové nafty /100 km.
25. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalovaného je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.
26. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalovaného nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
27. Státu Česká republika v průběhu řízení vznikly náklady spočívající ve znalečném za písemný znalecký posudek ve výši 84 289 Kč a dále v nákladech na znalečné vzniklých v návaznosti na doplňující výslech znalců u jednání soudu ve výši 8 204 Kč, celkem náklady ve výši 92 493 Kč. Povinnost k úhradě těchto nákladů soud podle ustanovení § 148 odst. 1 občanského soudního řádu stanovil straně žalující jako ve věci zcela neúspěšnému účastníkovi, u kterého nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.