6 C 282/2023

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. JUDr. Janem Hurdíkem, PhD. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 10 361 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 361 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00% ročně z částky 10 361 Kč od 15. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 6 547,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobce proti žalovanému na zaplacení částky 10 361 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení uplatněný z titulu regresní náhrady nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, kterou žalobce vynaložil na třetí osobu v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného. Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin a nezpochybněných skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě. Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci: V řízení zůstalo nesporným, že žalovaný dne 31.12.2022 svým protiprávním jednáním způsobil poškození zdraví pojištěnce žalobce [příjmení] [jméno], které si vyžádalo lékařské ošetření. Žalovaný rovněž nezpochybnil, že žalobce jako zdravotní pojišťovna v souvislosti s tímto poškozením zdraví poškozeného proplatil na související poskytnuté zdravotní výkony částku 10 361 Kč. Jelikož žalovaný přes výzvu žalobce a jím poskytnutou lhůtu dosud dobrovolně nedostál své povinnosti k regresní úhradě vyplacených zdravotních výloh a dostal se do prodlení s plněním tohoto peněžního závazku, stanovil mu tuto povinnost včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení soud výrokem rozsudku. Po právní stránce soud posuzoval věc na podkladě ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, dle kterého příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: 1. soudní poplatek ve výši 800 Kč, 2. odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 2,5x 1 540 Kč za dva poskytnuté hlavní úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé) a jeden tzv.„ půlúkon“ (jednoduchá výzva k plnění), 3. 3x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.