6 C 30/2022
č. j. 6 C 30/2022-19
V PLATNOSTIOkresní soud v Třebíči rozhodl ve prospěch žalobce o zaplacení částky 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od 16. července. Soud uznal nárok na úhradu nákladů za odtažení vozidla, které bylo zastaveno na místě, kde bylo zakázáno. Rozhodnutí bylo opřeno o § 19a a § 19b zákona o pozemních komunikacích a § 1970 občanského zákoníku. Náhrada nákladů řízení ve výši 6 746 Kč byla přiznána podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. JUDr. Janem Hurdíkem, PhD. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 500 Kč od 16. 7. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6 746 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu: Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobce proti žalovanému na zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení jako úhrady za odtah vozidla žalovaného bránícího v činnosti na pozemní komunikaci. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, přičemž trval na nařízení jednání ve věci. Soud mu proto zaslal předvolání k jednání na jím zvolenou adresu, přesto se žalovaný k jednání nedostavil a bylo tak jednáno v jeho nepřítomnosti. V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení z listin předložených žalobcem učinil závěr, že žalovaný dne 12.5.2021 ponechal své vozidlo zn. Ford registrační značka jako jeho provozovatel na místě, kde to toho času za účelem blokového čistění nebylo dovoleno, pročež jeho vozidlo bylo z pověření žalobce odtaženo a následně umístěno zpět, avšak náklady za tento úkon ve výši stanovené usnesením Rady územní celek žalovaný dosud žalobci neuhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžního závazku, je kromě dlužné částky povinen hradit i zákonný úrok z prodlení. Pokud jde o obranu žalovaného potud, že jeho vozidlo mělo poruchu a bylo žalovaným odtaženo samostatně, pak sám žalovaný uvedl, že takto učinil až dne 14.6.2021. Jelikož toto tvrzení samo o sobě nijak nevyvrací údaje v žalobě o odtažení a následném vrácení vozidla na místo žalobcem dne 12.5.2021, rozhodl soud způsobem uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení § 19a odst. 1 a 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a otázku úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku. O nákladech řízení soud rozhodoval za použití ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: 1. soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2. odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 3x 1 000 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé, účast na jednání soudu), 3. 3x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, 4. náhrada za promeškaný čas ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu za čtyři započaté půlhodiny v jednotlivé výši 100 Kč, celkem ve výši 400 Kč, 5. náhrada cestovních výdajů ve smyslu vyhlášky č. 511/2021 Sb. za 126 najetých kilometrů ve výši 945 Kč při žalobcem doložené nákupní ceně paliva ve výši 47,70 Kč /1 litr a průměrné spotřebě užitého vozu 5,9 litrů motorové nafty /100 km. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží a nejedná se přitom ani o rozsudek pro uznání či zmeškání (ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.