6 C 59/2022

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. JUDr. Janem Hurdíkem, PhD. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 17 888,18 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 230,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 9 230,18 Kč od 15. 2. 2013 do zaplacení, částku ve výši 8 658 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 5 340 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Podanou žalobou domáhal se žalobce stanovení povinnosti žalované zaplatit mu částku ve výši 8 658 Kč s dalším příslušenstvím a smluvní pokutou z titulu smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi stranami dne 9.2.2012. Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin a nezpochybněných skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě. Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci: V řízení zůstalo nesporným, že žalovaná jako dlužník uzavřela se žalobcem jako věřitelem výše uvedenou smlouvu o úvěru na sjednaný úrok a za sjednanou úplatu, následně však neplnila své smluvní povinnosti ze smlouvy vyplývající, tedy především řádně čerpaný úvěr sjednaným způsobem splatit, pročež předchůdce žalobce od smlouvy odstoupil s požadavkem na jednorázovou úhradu nesplacené části úvěru. Nesporným je nakonec i tvrzení žalobce o výši dluhu žalované vyplývajícího z projednávané smlouvy, resp. skutečnost, že žalovaná tento již splatný závazek dosud řádně nesplnila. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ačkoli právní předchůdce žalobce nesporně dostál svým povinnostem, jež mu ukládá ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku (jehož režimu soud projednávanou věc podrobil ve smyslu ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) téhož předpisu), jakož i svým povinnostem smluvním, žalovaná přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne řádně nesplnila splatný předmět vypovězené smlouvy o úvěru a dostala se tak do prodlení se splněním tohoto svého závazku. V důsledku této skutečnosti je žalovaná kromě jistiny úvěru, sjednaného příslušenství a smluvní pokuty (ustanovení § 544 a násl. občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 300 a násl. obchodního zákoníku) povinna hradit i tzv.„ zákonný“ úrok z prodlení. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: 1. soudní poplatek ve výši 800 Kč, 2. odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 2x 1 820 Kč za dva poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé), 3. 2x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby + 300 Kč jako náhrada za zaslání upomínky žalobcem bez právního zastoupení. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči ve třech vyhotoveních (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu). Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (ustanovení § 202 odst. 3 občanského soudního řádu). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí, resp. provedení exekuce.