7 C 109/2024

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení vlastnictví k motorovému vozidlu

I. Určuje se, že výlučným vlastníkem motorového vozidla zn. Hyundai, typ Elantra, VIN: VIN kód, SPZ SPZ je Jméno žalovaného, nar. Datum narození žalovaného, bytem adresa.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 6 356 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 9. 5. 2024 domáhal se žalobce určení, že vlastníkem motorového vozidla Hyundai, typ Elantra, SPZ SPZ je žalovaný. Žalobu odůvodnil tím, že je dosud zapsán v registru vozidel jako jeho majitel, ačkoliv toto vozidlo prodal žalovanému na základě kupní smlouvy ze dne 14. 2. 2023. Společně s vozidlem předal žalobce žalovanému plnou moc k přepisu vozidla a veškeré doklady. Žalovaný však dohodu o přepisu vozidla v registru nedodržel. Začátkem března 2024 obdržel žalobce oznámení o udělení pokuty a vlastním šetřením v registru zjistil, že je stále evidován jako vlastník předmětného vozidla. Žalovaného proto písemně vyzval k přepisu vozidla, avšak žalovaný nijak nereagoval. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ačkoliv k tomu byl soudem písemně vyzván. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce souhlasil výslovně, žalovaný tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměl žádné námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud nejprve zkoumal, zda je dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví ve smyslu ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a dopěl k závěru, že ano. Na základě pravomocného rozhodnutí v této věci bude provedena změna zápisu v evidenci vozidel, které nelze jinak dosáhnout, neboť žalovaný na výzvy žalobce nereagoval a je nekontaktní. Soud zjistil skutkový stav na základě listin předložených žalobcem. Z výpisu dat z Registru silničních vozidel bylo zjištěno, že ke dni 8. 5. 2024 byl jako vlastník i provozovatel předmětného vozidla evidován žalobce. Kupní smlouvou o prodeji motorového vozidla ze dne 14. 2. 2023 prodal žalobce předmětné motorové vozidlo žalovanému za částku 10 000 Kč. STK vozidla byla dle smlouvy platná do 16. 6. 2023. V článku VI smlouvy bylo ujednáno, že nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí kupující na svůj náklad. Nedatovaným dopisem vyzval žalobce žalovaného k podání žádosti o zápis změny vlastníka motorového vozidla. V závěru dopisu žalobce upozornil žalovaného, že pokud výzvě nevyhoví, podá u soudu žádost o určení vlastnictví vozidla. K dopisu je přiložen podací lístek, z něhož však nelze přečíst datum odeslání zásilky. Po první stránce soud posoudil předmětný spor dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zejména dle ustanovení § 2079 a násl. a dále z ust. § 8 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě přešlo vlastnictví k motorovému vozidlu Hyundai Elantra, SPZ Anonymizováno na žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že zajistí zápis změny vlastníka tohoto vozidla v registru vozidel, což však dosud neučinil. Porušil tak ust. § 8 odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, které ukládá podat žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu. Žalovaný nereagoval ani výzvu žalobce, kterou lze současně považovat za výzvu předžalobní. Soud proto žalobě vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:  soudní poplatek ve výši 2 000 Kč,  odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též jen „AT“) ve výši 2 x 1 500 Kč za dva poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba), celkem 3 000 Kč  2 x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 4 AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, celkem 600 Kč. Shora přiznané náklady řízení jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty (dále též jen „DPH“), neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. DPH zde činí částku 756 Kč. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.