7 C 109/2024

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení vlastnictví k motorovému vozidlu

I. Určuje se, že výlučným vlastníkem motorového vozidla zn. Hyundai, typ Elantra, VIN: , VIN kód, , SPZ , SPZ, je , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalovaného, , bytem , adresa, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 6 356 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 9. 5. 2024 domáhal se žalobce určení, že vlastníkem motorového vozidla Hyundai, typ Elantra, SPZ , SPZ, je žalovaný. Žalobu odůvodnil tím, že je dosud zapsán v registru vozidel jako jeho majitel, ačkoliv toto vozidlo prodal žalovanému na základě kupní smlouvy ze dne 14. 2. 2023. Společně s vozidlem předal žalobce žalovanému plnou moc k přepisu vozidla a veškeré doklady. Žalovaný však dohodu o přepisu vozidla v registru nedodržel. Začátkem března 2024 obdržel žalobce oznámení o udělení pokuty a vlastním šetřením v registru zjistil, že je stále evidován jako vlastník předmětného vozidla. Žalovaného proto písemně vyzval k přepisu vozidla, avšak žalovaný nijak nereagoval.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ačkoliv k tomu byl soudem písemně vyzván.V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce souhlasil výslovně, žalovaný tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměl žádné námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).Soud nejprve zkoumal, zda je dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví ve smyslu ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a dopěl k závěru, že ano. Na základě pravomocného rozhodnutí v této věci bude provedena změna zápisu v evidenci vozidel, které nelze jinak dosáhnout, neboť žalovaný na výzvy žalobce nereagoval a je nekontaktní.Soud zjistil skutkový stav na základě listin předložených žalobcem. Z výpisu dat z Registru silničních vozidel bylo zjištěno, že ke dni 8. 5. 2024 byl jako vlastník i provozovatel předmětného vozidla evidován žalobce. Kupní smlouvou o prodeji motorového vozidla ze dne 14. 2. 2023 prodal žalobce předmětné motorové vozidlo žalovanému za částku 10 000 Kč. STK vozidla byla dle smlouvy platná do 16. 6. 2023. V článku VI smlouvy bylo ujednáno, že nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí kupující na svůj náklad. Nedatovaným dopisem vyzval žalobce žalovaného k podání žádosti o zápis změny vlastníka motorového vozidla. V závěru dopisu žalobce upozornil žalovaného, že pokud výzvě nevyhoví, podá u soudu žádost o určení vlastnictví vozidla. K dopisu je přiložen podací lístek, z něhož však nelze přečíst datum odeslání zásilky.Po první stránce soud posoudil předmětný spor dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zejména dle ustanovení § 2079 a násl. a dále z ust. § 8 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě přešlo vlastnictví k motorovému vozidlu Hyundai Elantra, SPZ , Anonymizováno, na žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že zajistí zápis změny vlastníka tohoto vozidla v registru vozidel, což však dosud neučinil. Porušil tak ust. § 8 odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, které ukládá podat žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu. Žalovaný nereagoval ani výzvu žalobce, kterou lze současně považovat za výzvu předžalobní. Soud proto žalobě vyhověl.O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též jen „AT“) ve výši 2 x 1 500 Kč za dva poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba), celkem 3 000 Kč 2 x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 4 AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, celkem 600 Kč.Shora přiznané náklady řízení jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty (dále též jen „DPH“), neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. DPH zde činí částku 756 Kč.Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.