7 C 114/2025

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 11 255 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni - částku 1 980 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 680 Kč od 16. 10. 2024 do zaplacení - částku 8 035 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 735 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení - částku 1 240 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 940 Kč od 13. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 11 255 Kč s příslušenstvím představujícím zákonný úrok z prodlení z titulu dlužných zákonných příspěvků nepojištěných vozidel a nákladů souvisejících s jejich uplatněním. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaný tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměl žádné námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Na základě listin připojených k žalobě učinil soud závěr, že žalovaný v období od 28. 11. 2023 do 14. 1. 2024 (tj. celkem 48 dní) provozoval vozidlo RZ SPZ bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Zákonná denní sazba za toto vozidlo přitom činila 35 Kč. Zákonný příspěvek příslušející žalobkyni ve výši 1 680 Kč (48 dní x 35 Kč) a náklady související s uplatněním a vymáháním tohoto příspěvku ve výši 300 Kč však žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne 1. 8. 2024 ve lhůtě 60 dnů neuhradil. Splatnost příspěvku nastala dne 15. 10. 2024. Žalovanému byla právní zástupkyní žalobkyně zaslána dne 14. 2. 2025 předžalobní upomínka. Na základě listin připojených k žalobě učinil soud též závěr, že žalovaný v období od 27. 2. 2024 do 24. 6. 2024 (tj. celkem 119 dní) provozoval vozidlo RZ SPZ bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Zákonná denní sazba za toto vozidlo přitom činila 65 Kč. Zákonný příspěvek příslušející žalobkyni ve výši 7 735 Kč (119 dní x 65 Kč) a náklady související s uplatněním a vymáháním tohoto příspěvku ve výši 300 Kč však žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne 15. 8. 2024 ve lhůtě 60 dnů neuhradil. Splatnost příspěvku nastala dne 29. 10. 2024. Žalovanému byla právní zástupkyní žalobkyně zaslána dne 7. 3. 2025 předžalobní upomínka. Na základě listin připojených k žalobě učinil soud dále závěr, že žalovaný v období od 23. 11. 2023 do 12. 12. 2023 (tj. celkem 20 dní) provozoval vozidlo RZ SPZ bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Zákonná denní sazba za toto vozidlo přitom činila 47 Kč. Zákonný příspěvek příslušející žalobkyni ve výši 940 Kč (20 dní x 47 Kč) a náklady související s uplatněním a vymáháním tohoto příspěvku ve výši 300 Kč však žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne 29. 8. 2024 ve lhůtě 60 dnů neuhradil. Splatnost příspěvku nastala dne 12. 11. 2024. Žalovanému byla právní zástupkyní žalobkyně zaslána dne 7. 3. 2025 předžalobní upomínka. Po právní stránce soud věc posoudil § 4 a § 15 podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění platném do 31. 3. 2024 a dále za období od 1. 4. 2024 dle §§ 6, 45 a 47 zákona č. 30/2024 Sb., pojištění odpovědnosti z provozu vozidla účinného od 1. 4. 2024. Výši příspěvku a poplatku soud posoudil dle vyhlášky Ministerstva financí č. 417/2017 Sb., za období od 1. 4. 2024 dle vyhlášky č. 69/2024 Sb.. Na základě listin přiložených k žalobě učinil soud závěr, že žaloba je důvodná jak co do dlužných příspěvků, jejichž výše odpovídá součinu zákonných denních sazeb za jednotlivá vozidla a počtu dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tak i co do příslušenství, představující zákonný úrok z prodlení. Dnem následujícím po splatnosti jednotlivých příspěvků se žalovaný vůči žalobkyni ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, přičemž žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení. Současně má žalobkyně nárok na to, aby jí žalovaný v souvislosti s vymáháním dlužných příspěvků uhradil náklady na vymáhání ve výši 3 x 300 Kč v souladu s v přechozím odstavci uvedenými vyhláškami. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:  soudní poplatek ve výši 800 Kč,  odměna advokáta ve výši 3 x 400 dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) ve znění účinném od 1. 1. 2025, za tři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba),  3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14b odst. 6 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025 příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupkyně žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinna tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.