7 C 122/2020

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o: výživné zletilého dítěte

I. Žalovaná je povinna přispívat na výživu žalobkyně částkou 3 500 Kč měsíčně, počínaje dnem [datum], splatnou vždy do každého 20. dne v měsíci k rukám žalobkyně.

II. Dlužné výživné za období od [datum] do [datum] ve výši 14 016 Kč je žalovaná povinna žalobkyni hradit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč spolu s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po vyhlášení tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně stanovení výživného žalované ve výši 5 000 Kč měsíčně, počínaje dnem [datum]. Svůj návrh odůvodnila tím, že od uvedeného data nežije se žalovanou (svojí matkou) ve společné domácnosti. Žalobkyně aktuálně má trvalé bydliště u otce, který jí měsíčně přispívá částkou 3 760 Kč a dále jí hradí 526 Kč měsíčně za mobilní telefon. Žalobkyně se snažila se žalovanou na výši výživného dohodnout, avšak jednání skončila neúspěšně. Žalobkyně dosud studuje na vysoké škole, s čímž jsou spojeny značné náklady. Otec žalobkyně pracuje jako seřizovač ve [právnická osoba] + [příjmení] [obec] a jeho čistý měsíční příjem činí cca 22 000 Kč. Žalovaná ani otec žalobkyně nemají žádnou další vyživovací povinnost. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila svá tvrzení ohledně vynaložených nákladů. Uvedla, že od doby, co začala distanční výuka, byla na fakultě asi 5x. K cestám po [obec] využívá MHD. Dojíždí buď od otce z [část obce] nebo z [obec], kde se zdržuje asi 14 dní v měsíci u svého přítele. Za stravu vynaloží měsíčně částku 3 500 Kč, neboť drží bezmasou dietu. V období od [datum] vydala měsíčně 400 Kč za péči o stěně, které si pořídila s přítelem, za plavání 1 000 Kč (10 návštěv bazénu po 100 Kč), za chov exotického ptactva vydá měsíčně 100 Kč, za divadlo a kino vydala od dubna 3 x 200 Kč, za nákup nového oblečení na turistiku celkem 1 200 Kč a za četbu 550 Kč. Dále si potřebuje zakoupit učebnice, jejich seznam je uveden ve spise na č.l. 60-61 v celkové hodnotě 4 404 Kč, na které ovšem nemá finance. Dále žalobkyně již uhradila letenku do Tallinu, kterou musela kvůli pandemii přebookovat.

2. Žalovaná nárok žalobkyně uznala pouze zčásti, neboť neodpovídá jejím možnostem. Žalovaná dále shrnula, jakým způsobem dosud zajišťovala výživu žalobkyně. Upozornila na skutečnost, že ačkoliv žalobkyně studuje na vysoké škole, byla schopna opatřovat si finanční prostředky brigádami, což jí umožňovalo i rozložení studia. Žalovaná navrhla, aby výživné bylo stanoveno ve výši 2 000 Kč měsíčně, počínaje měsícem červenec 2020, a to za podmínky, že jí žalobkyně bude pravidelně předkládat potvrzení o tom, že řádně studuje a minimálně 1x za měsíc ji zpravovat o průběhu a výsledcích studia. První platbu výživného ve výši 2 000 Kč zaslala žalovaná na účet žalobkyně dne [datum], avšak žalobkyně jí peníze vrátila zpět na účet. [příjmení] platbu výživného již přijala. V průběhu řízení pak žalovaná navrhla stanovit výživné na částku 2 500 Kč měsíčně a doplnila svá tvrzení ohledně výdajů na údržbu domu v tom směru, že za barvu na výmalbu chodeb v srpnu 2020 zaplatila 2 000 Kč, dále měnila v chodbě podlahu, za kterou zaplatila asi 2 000 Kč. Doklady o tom však soudu nepředložila. Dle žalované je dále třeba každoročně provádět revize komínů a kotlů a další udržovací práce a opravy domácích spotřebičů (myčka, pračka). Žalovaná plánuje renovaci kuchyňské linky, přičemž kuchyň je třeba také vymalovat. Poslední výmalba proběhla před 17 lety. Je dále potřeba vymalovat pokoj po žalované a také vyčistit koberec, protože vše je znečištěno od kanárů. Do nákladů žalovaná nezahrnula žádné velké investice do domu. 3. [příjmení] listem žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaná je její matkou.

4. Z potvrzení o studiu vyplývá, že žalobkyně studovala v době od [datum] do [datum] ve 4. semestru bakalářského studijního programu Evropská studia na Fakultě sociálních studií [příjmení] univerzity v [obec]. Jedná se o prezenční formu studia.

5. Rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 31. 5. 2012 č. j. 10 Nc 47/2012-41 byla schválena dohoda rodičů, kterou byla tehdy nezletilá žalobkyně svěřena do výchovy matky a otec se zavázal přispívat na její výživu měsíčně částkou 2 250 Kč.

6. Z dohody o vyplácení výživného v průběhu studia dítěte bylo zjištěno, že tato nebyla podepsána. Jako vyplácející je uvedena žalovaná, jako příjemce žalobkyně. Výživné mělo být ve výši 2 000 Kč měsíčně s tím, že žalovaná měla dále žalobkyni vyplatit částku 50 000 Kč ve věku 25 let žalobkyně. Z další dohody, která měla být uzavřena mezi stejnými stranami, kde je jako svědek uveden [příjmení] [příjmení], nar. 1992, vyplývá, že výživné mělo činit měsíčně 4 500 Kč. Současně s převedením podílu na zisku z pojistné smlouvy ve výši 50 000 Kč nejpozději do [datum] Ani tato smlouva však nebyla podepsána.

7. Z potvrzení o platbách u [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaná poslala dne [datum] žalobkyni výživné ve výši 2 000 Kč, které jí žalobkyně dne [datum] vrátila na účet s poznámkou, že„ i za psa dá žalovaná víc a že si tohle nedomluvily“. Z dalších potvrzení pak vyplývá, že žalovaná zaslala žalobkyni výživné v měsíční výši 2 000 Kč i za měsíce červenec, srpen a září 2020.

8. Z výpisu z internetových stránek www.idos.cz vyplývá, že cena jízdenek za dopravu z [část obce] do [obec] činí 129 Kč, cena studentské jízdenky za dopravu ze [obec] u [obec] do [obec] činí 21 Kč a z [obec] do [obec] činí 23 Kč.

9. Z přehledu plateb na účtu žalované vyplývá, že hradila žalobkyni útratu za služby u T-Mobile Czech Republic v období od listopadu 2019 do července 2020, přičemž v květnu uhradila částku 120 Kč, v červnu 99 Kč a v červenci 32 Kč.

10. Z potvrzení zaměstnavatele žalované (Město Jaroměřice nad Rokytnou) bylo zjištěno, že její průměrný měsíční čistý příjem za měsíce únor až červenec 2020 činil 24 729 Kč.

11. Z platebního dokladu SIPO za měsíc červen 2020 vyplývá, že žalovaná uhradila částku 6 158 Kč, v níž jsou zahrnuty televizní a rozhlasové poplatky, vodné a stočné, odvoz odpadu, elektřina plus plyn a pojistné.

12. Z výročního dopisu od Direct pojišťovny ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná hradí povinné ručení v částce 2 678 Kč ročně.

13. Ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že tato byla uzavřena mezi žalovanou jako dlužníkem a [právnická osoba] jako věřitelem, a to na částku 1 183 000 Kč, přičemž měsíční splátka činí 6 071 Kč.

14. Ze smlouvy o úvěru uzavřené téhož dne mezi stejnými stranami vyplývá, že výše úvěru činila 77 000 Kč, měsíční splátka byla sjednána ve výši 1 407 Kč, přičemž splatnost úvěru byla sjednána do [datum].

15. Z pojistky k pojistné smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná má uzavřeno úrazové pojištění osob, za které hradí čtvrtletně částku 425 Kč. Z pojistky k pojistné smlouvě [číslo] vyplývá, že žalovaná má sjednáno pojištění rodinného domu a domácnosti, kde čtvrtletní platba činí 819 Kč.

16. Z výpisu z internetových stránek [příjmení] univerzity vyplývá, že výuka bude mít primárně bezkontaktní podobu a přednostně se proto bude odehrávat v online prostředí. Opatření vydané dne [datum] přitom platí pro celý semestr. Z článku dále vyplývá, že univerzita bude významně podporovat přípravu kvalitních materiálů pro online výuku.

17. Z pokladního daňového dokladu [číslo] vystaveného [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalované dne [datum] vyfakturoval částku 9 936 Kč za prodej dřevěných briket.

18. Z výslechu svědka [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že žije ve společné domácnosti se svojí matkou (žalovanou), které přispívá na bydlení částkou asi 2 500 Kč až 3 000 Kč měsíčně. V příspěvku je zahrnuto částečně i jídlo. Pokud se jedná o mimořádné náklady do domácnosti, přispívá na ně nyní jednou polovinou, v době, kdy s nimi bydlela ještě sestra (žalobkyně), přispíval jednou třetinou. V době, kdy s nimi bydlela žalobkyně, tak se věnovala kreslení a józe a chovala kanárky. Žalobkyně chodila na brigády, např. do obchodu v [obec], ale dle svědka to nebylo v posledním roce. Pokud se jedná o výmalbu chodby a výměnu podlahy, na to žalobkyni nepřispěl, přispěl však na brikety, asi polovinou nákladů. V minulém roce si žalobkyně kupovala učebnici francouzštiny a měla i nějaké další učebnice i jiné studijní materiály.

19. Soud dále provedl dokazování studijní smlouvou týkající se plánovaného pobytu žalobkyně v Estonsku v rámci studijního programu [příjmení] plus, potvrzením o studiu v rámci studijního programu [příjmení] plus, e-mailovou komunikací mezi žalobkyní a žalovanou, smlouvou o sdruženém pojištění dětí. Tyto důkazy však pro rozhodnutí soudu nebyly podstatné.

20. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkové závěry: Žalobkyně je dcerou žalované. Výživné bylo původně upraveno v opatrovnickém rozsudku zdejšího soudu ze dne 31. 5. 2012 č. j. 10 Nc 47/2012-41, kterým byla schválena dohoda rodičů. Tehdy nezletilá žalobkyně byla svěřena do výchovy matky a otec se zavázal přispívat na její výživu měsíčně částkou 2 250 Kč. Žalobkyně žila se žalovanou ve společné domácnosti až do [datum], kdy se žalobkyně odstěhovala. Do té doby žalovaná zajišťovala výživu žalobkyně zejména naturální formou. Žalobkyně studuje v prezenční formě studia na Masarykově univerzitě v [obec]. V období od [datum] přitom výuka probíhá zejména distanční formou. Žalobkyně aktuálně žije střídavě u svého otce v [část obce] a u svého přítele v Dobrkovicích. V souvislosti se studium si žalobkyně potřebuje zakoupit učebnice cca za 4 000 Kč. Žalobkyně je vegetariánka, přičemž za stravu vydá měsíčně částku 3 500 Kč. Koníčkem žalobkyně je chov exotického ptactva. S přítelem si zakoupila štěně, na které měsíčně vydá 400 Kč. Cesta z místa trvalého bydliště do [obec] stojí 129 Kč. Žalovaná je zaměstnána na Městském úřadu v [obec], kde pobírá měsíčně v průměru necelých 25 000 Kč. Žalovaná žije ve společné domácnosti se synem, který je výdělečně činný a přispívá jí měsíčně částkou 2 500 – 3 000 Kč. Dále se podílí na mimořádných výdajích na údržbu domu jednou polovinou. Žalovaná měsíčně hradí splátku hypotéky ve výši 6 071 Kč, pojištění domu ve výši 273 Kč, úvěr na automobil ve výši 1 407 Kč, povinné ručení v částce 223 Kč, úrazové pojištění ve výši 142 Kč a SIPO v částce cca 5 700 Kč. V září zakoupila dřevěné brikety na vytápění za částku 9 936 Kč, na které jí polovinou přispěl její syn [příjmení] [příjmení]. Žalobkyně žalované ke dni vyhlášení rozsudku uhradila celkem na výživném částku 10 000 Kč. <i>21. Podle ustanovení § 910 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.</i> <i>22. Podle ustanovení § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.</i> <i>23. Podle ustanovení § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.</i> 24. Z výše uvedených zákonných ustanovení vyplývá, že vyživovací povinnost rodiče k jeho dítěti trvá do doby, než toto dítě nabude schopnosti samo se živit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně dosud řádně studuje v prezenční formě studia na vysoké škole, vyživovací povinnost jejích rodičů k ní dosud trvá. Žalobkyně sdílela se žalovanou společnou domácnost, kterou však dne [datum] opustila. Od tohoto data pak žalobkyně po žalované požaduje oprávněně úhradu výživného. Žalovaná nárok žalobkyně uznala jen částečně, s tím, že nakonec byla ochotna hradit částku 2 500 Kč měsíčně, dosud však žalobkyni hradí pouze 2 000 Kč měsíčně. Při rozhodování o výši výživného zohlednil soud jak náklady na odůvodněné potřeby žalované, tak majetkové a výdělkové poměry žalované. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že odpovídající výše výživného činí 3 500 Kč měsíčně. Žalobkyně tvrdila, avšak neprokázala, že jí její otec hradí měsíčně částku 3 760 Kč na výživném a dále 526 Kč za mobilní služby. U otce se dle svého tvrzení žalobkyně zdržuje 2 týdny v měsíci. Ve zbývajícím čase pobývá u svého přítele. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by svému příteli musela přispívat na bydlení. Za dobu od [datum] probíhá vzdělávání distanční formou, takže nutnost dojíždění na univerzitu je minimální. Distanční výuka přitom bude probíhat minimálně po celý zimní semestr 2020 [číslo]. Žalovaná má pouze jednu vyživovací povinnost. Žije se synem, který je již výdělečně činný a přispívá jí jak na běžný provoz domácnosti, tak i na mimořádné náklady spojené s bydlením. Žalovaná má měsíční příjem necelých 25 000 Kč měsíčně a její pravidelné měsíční výdaje na bydlení a pravidelné platby (úvěry apod.) prokazatelně činí celkem 13 800 Kč. Za situace, kdy žalobkyně má dle svého tvrzení k dispozici měsíčně částku 3 670 Kč od svého otce, který jí navíc hradí služby mobilního operátora, polovinu z každého měsíce žije u svého přítele, kterému na bydlení nepřispívá, hradí si pouze běžné výdaje za stravu, kosmetiku, oblečení, koníčky apod., považuje soud za odpovídající částku výživného 3 500 Kč měsíčně. Celkově tak žalobkyně bude mít k dispozici částku přesahující 7 000 Kč od obou rodičů. Tvrzené náklady na štěně v částce 400 Kč měsíčně považuje soud za neodůvodněné za situace, kdy žalobkyně tvrdí, že nemá peníze na nákup učebnic. Pokud se jedná o plánovaný studijní pobyt žalobkyně v Estonsku, pak tento soud při svém rozhodování nezohlednil, neboť s ohledem na aktuální situaci související s pandemií Covid, nelze vůbec předpokládat, kdy se tato stáž uskuteční, případně zda vůbec. Nelze proto rozhodovat o nákladech, které dosud žalobkyni nevznikly.

25. Zpětným stanovením výživného za období od [datum] do budoucna pak vznikl žalované nedoplatek na výživném v celkové výši 14 016 Kč. Dlužná částka byla vypočtena následujícím způsobem: Za uvedené období měla žalovaná žalobkyni na výživném uhradit celkem částku 24 016 Kč – z toho za duben 2020 částku 3 016 Kč (24 dnů x denní sazba 116 Kč, tj. 3 016 Kč) a za měsíce květen až říjen 2020 částku 21 000 Kč (6 měsíců x 3 500 Kč). Dle shodného prohlášení obou účastníků řízení uhradila za uvedené období žalovaná žalobkyni na výživném celkem částku 10 000 Kč. Rozdíl mezi dlužným výživným ve výši 24 016 Kč a skutečně uhrazeným výživným ve výši 10 000 Kč tedy činí 14 016 Kč. S ohledem výši dlužného výživného, výši běžného výživného a měsíční příjmy a výdaje žalované, stanovil soud žalované povinnost uhradit dlužné výživné v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po vyhlášení tohoto rozsudku, tj. listopad 2020. V případě, že žalovaná neuhradí řádně a včas byť i jedinou splátku dlužného výživného, stane se splatným celý dluh.

26. Výrok o nákladech řízení nachází své opodstatnění v ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků byl v řízení úspěšný jen zčásti, aplikoval soud shora citované zákonné ustanovení a žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.