7 C 139/2022

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1 573 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 573 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 573 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu: Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu – doručenou zdejšímu soudu dne 9. 2. 2022, se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo uloženo žalovanému k zaplacení 1 573 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu žalovaným dosud nezaplacené ceny za odtah a vrácení vozidla registrační značka. Vozidlo bylo odstraněno dle § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, neboť stálo v místě, na kterém bylo silničním správním úřadem rozhodnuto o dočasném zákazu stání silničních vozidel z důvodu údržby (blokové čištění). Vozidlo bylo odvezeno na jiné, vhodnější místo v lokalitě blokového čištění a po ukončení vráceno zpět firmou právnická osoba, na náklad provozovatele vozidla, a to na základě mandátní smlouvy o odtahu vozidel ze dne 27. 11. 2012 uzavřené mezi Městem Znojmo a společností právnická osoba. Žalobce fakturovanou částku uhradil dne 15. 12. 2020, což dokládá příslušným výpisem z účtu. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 1 573 Kč písemnou výzvou ze dne 16. 12. 2020 s uvedením lhůty splatnosti pohledávky do 13. 1. 2021. Tato výzva byla doručena fikcí dne 28. 12. 2020. Žalovaný do dnešního dne dlužnou částku neuhradil. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu soudu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) - žalovaný. Z žalobcem předložených listin soud zjistil, že dne 11. 11. 2020 provedla společnost právnická osoba na příkaz Městské policie obec odtah vozidla Peugeot, registrační značka, v místě ulice sídliště ve obec O tomto úkonu byl vyhotoven protokol č. MP- 2020 číslo a dále úřední záznam strážníka jméno příjmení. Z úředního záznamu dále vyplývá, že provozovatelem vozidla je žalovaný. právnická osoba vystavila žalobci dne 30. 11. 2020 fakturu číslo za odtahy vozidel za měsíc listopad 2020 v celkové částce 6 715,50 Kč. Z přílohy k faktuře číslo vyplývá, že za odtah vozidla registrační značka provedený dne 11. 11. 2020 na ulici ulice sídliště fakturuje právnická osoba žalobci částku 1 573 Kč vč. DPH. Žalobce tuto částku uhradil ze svého účtu dne 15. 12. 2020. Žalovaný byl vyzván k úhradě žalované pohledávky předžalobní výzvou ze dne 16. 12. 2020. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc dle ust. § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a otázku úroku z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalovaného. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalobce prokázal, že výše specifikované motorové vozidlo porušilo zákaz stání silničních vozidel v místech, kde byla prováděna údržba pozemní komunikace a dále že uhradil jím pověřené firmě náklady na odtah tohoto vozidla ve výši 1 573 Kč. Výrokem I. proto soud žalovanému uložil povinnost uhradit tuto částku žalobci. Vzhledem k tomu, že žalovaný přes výzvu žalobce dlužnou částku dosud neuhradil, octil se v prodlení s plněním peněžitého závazku, a je proto povinen uhradit žalobci také úroky z prodlení jakožto příslušenství žalované pohledávky, a to ve výši, která odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, žalovaného předžalobní výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. vyzvala k plnění, má tudíž vůči němu právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož žalobkyně nebyla v řízení zastoupena, má právo na náhradu nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř. vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 400 Kč, paušální částka náhrada výdajů nezastoupeného účastníka řízení dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 2 x 100 Kč předžalobní výzvu a podání žaloby, celkem 200 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.